Co říci k výsledku sněmovních voleb jako celku? Kam se vydává naše země a co ji nyní čeká?

Obecně lze říci, že pokračuje úpadek dvou tradičních stran ODS a ČSSD. Naopak svoje postavení, mírně posílené, potvrdila KSČM a znovu se do hry vrátila KDU-ČSL. Dalším viditelným výsledkem je, že minulé vládnutí nejvíce poškodilo ODS (ztráta cca 12,5 %) a poněkud méně potom TOP 09 (ztráta cca 5 %). Navíc se ve sněmovně objeví dvě nové strany ANO a Úsvit. ANO v podstatě zopakovalo minulý úspěch TOP 09, která se z 0 dostala na 16,7 %, ANO nyní na cca 18,7 %. Úsvit získal celkem skoro 7 % hlasů rovněž z nuly.

V Parlamentu tedy zasedne celkem sedm různých stranických subjektů, z nichž čtyři mají historickou tradici a splňují víceméně parametry tradiční strany v tom smyslu, že mají širší členskou základnu. Všechny nové strany představují typ strany, která se mnohem více podobá podnikatelskému projektu a která má minimální členské sítě. Jinými slovy, jsou mnohem méně zakotveny v české společnosti. Potvrzuje se tu trend, kdy se stranická politika izoluje od zbytku společnosti a voliči si v podstatě „najímají“ malé stranické týmy k tomu, aby udělaly konkrétní „práci“. Tím se ale vytrácí demokratický étos.

Zároveň se ukazuje, že v české společnosti není poptávka po jasně vymezených stranách, které by potom zaručovaly výměnu u moci na základě tradičního střídání pravice-levice. Český volič spíš dává přednost něčemu „mezi“. U ANO zřejmě imponovala „středová nevymezenost“, která sbírala hlasy zprava, ale i od sociální demokracie. Zdá se mi, že je i možné, že někteří voliči pochopili výměnu u moci jako výměnu osobností, ale ne jako výměnu politických strategií a receptů, jak řídit zemi. Teď je ale otázka, jestli bude taková situace opravdu vést k politice středového kompromisu a nebo zda ANO bude prosazovat ve skutečnosti pravicovou politiku identickou s tou, jakou dělala minulá Nečasova vláda.

Dalším výsledkem je opět snížená volební účast, která nepřesáhla 60 %. Je nutné si uvědomit, že 40 % voličů, a to je velké číslo, z nějakých důvodů nevolilo. To je něco, o čem by se mělo začít hovořit a analyzovat příčiny dalšího poklesu ve voličské účasti.