Napjatá situace ohledně migrační krize a teroristických útoků ze strany islámských radikálů oživuje v českém politickém rybníčku pozapomenuté politické osobnosti. Ze spánku se probral i guru české politické scény devadesátých let Miroslav Sládek. V pondělí večer přednášel v Praze na akci pořádané právě touto stranou. A byl to opět starý známý Sládek. Umí být vtipný, i když je to humor drsný a spočívá v urážení politických soupeřů. Tady přejmenoval Martina Konvičku na docenta Kropáčka a Tomia Okamura mu připomíná bábu Kanimůru. „Přiznám se na rovinu, že takovéto hurá proti islámu od docenta Kropáčka… Slyšeli jste někdy, že by měl nějaký názor na ekonomiku, zemědělství, životní prostředí, na cokoli? Slyšeli jste něco jiného než to, že je proti islámu? Copak to je téma pro politickou stranu, pro volby, jen jedno jediné téma?“ ptal se Sládek. „Je to prázdná skořápka, stejně jako ANO. Tam se nahrnuli různí prospěcháři,“ řekl Sládek na adresu Bloku proti islámu.
Sládkovo přirovnání se patrně pranic nelíbilo Tomio Okamurovi. Jindy velice výřečný politik pouze na dotaz ParlamentníchListů.cz odepsal: „Omlouvám se, ale pana Sládka nehodlám komentovat.“ Proti tvrzení, že Blok proti islámu má jen jeden bod programu, protestoval Artur Fišer, který je mluvčím spřízněné organizace Islám v ČR nechceme. „Zrovna dnes vyšel na stránkách Bloku proti islámu jejich program,“ okomentoval. Ke Sládkovi se vyjadřovat nechtěl. Podobně na tom byl i mluvčí Bloku proti islámu David Štěpán, který obšírně informoval o programu hnutí. „Pan Sládek je politická mrtvola, která naprosto nestojí za to býti komentována,“ řekl ParlamentnímListům.cz.
V sobotu se sešel sněm Bloku proti islámu, který řešil i programové otázky. „Do nejužšího vedení Bloku proti islámu byl zvolen Petr Hampl, který je pověřen a už několik měsíců pracuje na programu, se kterým půjde Blok proti islámu na kandidátkách Úsvitu – Národní koalice do krajských voleb a další rok i těch parlamentních. Program byl na sněmu představen v bodech. Pracovně mu říkáme, že je to program takzvané švýcarizace, to znamená posílení prvků přímé demokracie a řada dalších kroků. V tuto chvíli je zpracována první kapitola, která se týká zahraniční politiky, bezpečnosti, obrany státu a fungování policie a armády,“ informoval s tím, že zítra mají další komisi, která se bude zabývat otázkami školství. „Komplexně zpracováváme program, který bude ve třech podobách. Jednoduchý program s hesly, poté rozpracovanější akční a pracuje se i na takzvaném velkém programu, který bude mnohastránkový. Takže vyjádření pana Sládka mě nechávají v klidu,“ konstatoval Štěpán.
Kdyby byl Zeman demokrat, distancoval by se od extremistů
Miroslav Sládek se po svém obživnutí objevil i na sobotní demonstraci s názvem Vlastenci na Hrad na podporu prezidenta Miloše Zemana. Což okomentoval na svém Twitteru předseda ODS Petr Fiala. „Kdyby byl Miloš Zeman demokrat, distancoval by se od demonstrace, kde na jeho podporu vystupuje výkvět extremistické scény. Je ostuda, že to neudělá,“ napsal.
Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček však tuto podporu bagatelizoval slovy, že „v demokratické zemi platí názorová svoboda a z tohoto hlediska je výzva k distanci prázdná a falešná fráze“.
K témuž se vyjádřil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz i politik TOP 09 Josef Knot, místostarosta Písku. „Mám pocit, že Miloše Zemana poslední dobou chválí především politici, které spojuje jedno: není jim cizí extremismus a patří do politického hrobu. Zřejmě mají pocit, že si podporou Zemana koupí jízdenku zpět na politické výsluní. Ale jestli Miloš Zeman cítí potřebu kupovat si popularitu za takovouto cenu, červené trenky na Hradě nám brzy stačit nebudou,“ domnívá se.
Na Novinkách se k tomuto tématu rozepsal politolog Jiří Pehe. „Miloš Zeman v polovině devadesátých let prohlásil, že mnozí Sládkovi republikáni jsou jen zdivočelí sociální demokraté. Svoji politikou se je pak snažil získat coby voliče ČSSD. A zřejmě uspěl, i když nevím, kolik sládkovců se rozprchlo do jiných stran,“ konstatoval. V roce 1996 dostala ČSSD ve volbách do Sněmovny 26 procent hlasů, o dva roky později více než 32 procent. Sládkovci v těch prvních volbách měli osm procent, ve druhých už jen tři.
Psali jsme:
Populisté a extremisté – zdivočelí zemanovci?
Když v loňském roce po sérii skandálů Zemanova popularita prudce poklesla, rozhodl se dle mínění politologa zkusit taktiku, kterou si úspěšně vyzkoušel v druhé polovině devadesátých let. „Zřejmě usoudil, že populisté a extremisté jsou jen zdivočelí zemanovci.“ Jen tak si podle něj lze vysvětlit, proč postupně přitvrzuje ve své antievropské a nacionalistické rétorice a proč neváhal oslavit výročí 17. listopadu v přítomnosti nacionalistů a antiislámských extremistů. „A proč se před několika dny odmítl distancovat od demonstrace na svoji podporu, na níž se jako hlavní řečníci profilovali právě Sládek a předseda strany Národní demokracie Adam Bartoš,“ uvedl.
Prezidenta podporuje zhruba polovina společnosti. „Většina jsou jistě slušní lidé, kteří mají k podpoře Zemana různé důvody. Za tvrdé jádro zemanovců ale dnes mluví stále častěji extremisté. A Zeman se je už ani nesnaží ochočit jako kdysi sládkovce,“ uzavřel Jiří Pehe.
Nechtěl doma obrůst mechem. Ale příliš šancí nemá
Návrat Sládka okomentoval v Blesku politolog Josef Mlejnek. Dle jeho názoru příliš šancí najít si své voliče nemá. Neb je v tomto segmentu politického spektra narváno. „Řada lidí vycítila, že můžou na uprchlické krizi vydělat politické body. Je tady velká konkurence. Zatím bych Sládkovi velké naděje nedával,“ konstatoval. I když je to podle něj častý jev, že politici vypadlí z Parlamentu zkouší návrat. Většinou neúspěšně. „Na druhou stranu se nedivím, že to zkouší. Doma si řekl, že už obrostl mechem a řekl si: ‚Je to poslední šance, kdy se mohu vrátit do slavných devadesátých let.‘ Samozřejmě slavných v uvozovkách.“
Miroslav Sládek byl předsedou Sdružení pro republiku – Republikánské strany Československa. Strana vznikla v únoru 1990. Definovala se jako radikálně pravicová. Sládek se dvakrát dostal do Parlamentu, v roce 1992 do Federálního shromáždění, v roce 1996 do Poslanecké sněmovny. Poté však jeho vliv klesal a zájem voličů o něj uvadal.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
