„Já jsem svůj názor vyjádřil již v roce, tuším, 2014, kdy byl v Praze na návštěvě jako můj host arménský prezident, a označil jsem onen masakr v roce 1915 za genocidu. A protože příští týden spolu letíme do Arménie, tak to zopakuji. Ale je potřeba učinit i další krok a já po jednání v Arménii chci vyzvat i českou vládu, respektive český parlament, aby následoval příklad německého Spolkového sněmu. Ale nejenom Německa a nejenom Francie, kde už toto uznání genocidy dokonce vyhlásili zákonem, ale například i Ruska, Polska, Slovenska, Itálie a dalších zemí, protože si myslím, že v této oblasti poněkud zaostáváme,“ řekl Miloš Zeman ParlamentnímListům.cz s tím, že o tom bude hovořit s ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem po svém návratu ze zahraniční cesty do Arménie.
Psali jsme:
Jeden a půl milionu obětí tureckého vyvražďování je jednoznačná genocida. Popírat to je stejné jako popírat holocaust
ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, co si o tom myslí a zda podporují návrh, aby Česká republika oficiálně uznala genocidu Arménů. Většina politiků, kteří na dotaz reagovali, Zemanův návrh podporuje.
Předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka ani místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek na dotaz neodpověděli.
Nevyjádřil se ani předseda hnutí ANO a vicepremiér Andrej Babiš.
„Jeden a půl milionu obětí tureckého vyvražďování je jednoznačná genocida. Popírat to je stejné jako popírat holocaust. Země, které to neuznávají, podlézají Turecku, a s tím musíme v ČR okamžitě skoncovat. Podporujeme prezidenta Zemana, aby konečně i Česká republika uznala genocidu Arménů. Při nejbližší příležitosti to navrhneme k hlasování v Poslanecké sněmovně,“ sdělil ParlamentnímListům.cz předseda Úsvitu Miroslav Lidinský.
„Nejsem příznivcem neustálého otáčení se za minulostí a mudrování, čemu a jak se mohlo předejít. V tomto konkrétním případě a především při vnímání nových mocenských a mezinárodních ambicí Turecka souhlasím!“ odpověděl ParlamentnímListům.cz místopředseda Poslanecké sněmovny a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Ing. Jan Bartošek
„Ano,“ sdělil stručně čestný předseda TOP 09 a předseda zahraničního výboru sněmovny Karel Schwarzenberg, že podporuje Zemanův návrh.
Karel Schwarzenberg
„Já jsem již genocidu Arménů páchanou Turky veřejně uznal před delší dobou ve svém veřejném vyjádření. A kdyz jsem se ptal, proč česká vláda genocidu neuzná, bylo mi kuloárně řečeno, ze ČSSD má dobré vztahy s Tureckem, takže si je nechce rozhodit. To je otřesné jednání Sobotkovy a Babišovy vlády. My bychom měli nejen pojmenovat oficiálně sto let staré turecké zločiny, ale zároveň je také nutné pravdivě pojmenovat současnost. Měli bychom oficiálně otevřít oči a říct ze Turci páchají genocidu a válečné zločiny na Kurdech, pořádají na ně hony jak na zvířata – bombardují jejich vesnice a po desetiletí je terorizují jen za to, ze chtějí zůstat Kurdy. Turci samozřejmě brutálně utlačují nejen Kurdy, ale i další menšiny a také menšinu demokraticky smýšlejících Turků. Oponenty turecká vláda mučí, vraždí a potlačuje jakýkoli svobodný názor. O tom musíme mluvit, abychom věděli, s jakým zločinným režimem se Evropská komise a Sobotkova a Babišova vláda paktuje,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
Tomio Okamura
„Se Zemanem lze někdy nesouhlasit a někdy naopak. Například jeho kritika neonacismu je správná, jeho nedostatečná distance od xenofobů problém. V tomto případě ale udělat totéž co německý parlament (a předtím před lety i Francie a dalších asi dvacet zemí) je oprávněné. Na Arménech skutečně bylo spácháno genocidum a obcházet to nemá smysl,“ uvedl místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Souhlasím s panem prezidentem. Do dnešního dne akceptuje arménskou genocidu 22 států jako Slovensko, Francie či nedávno Německo. Náš postoj by proto v této věci neměl být nejasný. V Arménii jsem byl a při této příležitosti jsem také navštívil muzeum genocidy, kde jsem se jasně vyjádřil pro uznání genocidy Arménů. Jde o velice tragickou a krvavou část lidských dějin, a proto bychom se k ní měli postavit čelem,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
Sudetští Němci… Dnešní turecký režim dupe po lidských právech stále brutálněji
„Turci se genocidy na Arménech dopustili. Nedomnívám se však, že to musí být bodem našeho jednání,“ odpověděla místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
„Jelikož znám tyto pohnuté historické události, souhlasím s názorem, že je třeba odsoudit genocidu Turecka vůči Arménům. Nutno však mít i na zřeteli, že tyto události směřují do období 1915–1918 a nesouvisejí s nynější migrační krizí. Obávám se totiž zneužití usnesení k politickým cílům,“ říká místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Europoslanec ODS Jan Zahradil uznání genocidy Arménů nepodporuje. „S pokusy zpětně hodnotit a moralizovat historii máme sami špatné zkušenosti – viz nekonečné otevírání dávno uzavřené kapitoly odsunu sudetských Němců. Mně překvapuje, že zrovna Zemanovi to nedochází. Svaz vyhnanců, Steinbachová, dává na svých výstavách odsun hned vedle Arménů jako dva nejhorší příklady genocidy 20. století. Jestli to uznáme, sami si řežeme větev,“ vysvětlil Zahradil.
_profil_top.jpg)
Ing. Jan Zahradil
„Genocida, jíž se na Arménech dopustilo Turecko, je nesporným faktem. Uznává ho celý civilizovaný svět. Dát to najevo i cestou stanoviska české exekutivy a legislativy není určitě od věci. Dnešní turecký režim dupe po lidských právech stále brutálněji. Doma i mnohostrannou podporou terorismu masakrujícího Sýrii i jiné země regionu. Demontuje sekulární základy státu. Netají se mrákotami, že by rád vzkřísil osmanské haraburdí. Korunu všemu nasazuje snahou vydírat Evropu kolem migrační krize, na jejíchž příčinách se nemalou měrou podepsal. Pravda o genocidě spáchané na Arménech Osmanskou říší, připomenutá jménem našeho státu, patří k adekvátním krokům, jež tomu všemu pomohou postavit hráz,“ míní místopředseda KSČM Josef Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
„Zahraniční výbor sněmovny, jehož jsem místopředsedou, již takovou rezoluci minulý rok přijal, ale zatím ne celá sněmovna. Stačí to předložit na plénum, na program sněmovny, aby se k tomu vyjádřila. Věci se mají nazývat pravými jmény. Byla to jasná genocida. Čistka 1,5 milionu nevinných Arménů,“ říká poslanec ANO Pavel Šrámek.
„Stoprocentně souhlasím s panem prezidentem. Proč bychom měli napodobovat Němce jenom v tom, co dělají špatně? Pokusme se je někdy napodobit také v tom, co dělají dobře,“ říká europoslanec ČSSD Jan Keller.
Osmanská říše se probouzí. Pozor, abychom nedopadli jako Arméni
„Stoprocentně podporuji uznání genocidy Arménů. Navštívil jsem v Arménii památník této genocidy. Hrůzám, které tam jsou zachyceny a zdokladovány, se vyrovnalo snad jen vraždění lidí Němci v koncentračních táborech. Těm krutě Turky umučeným to samozřejmě životy nevrátí. Dnes jde o přiznání historické pravdy a na tu mají Arménci právo. A také je třeba zabránit tomu, aby toto Turci vůči příslušníkům křesťanské civilizace opět někdy zopakovali. Víme, s jakou slávou si připomínali dobytí Konstantinopole a vyvrácení Byzantské říše. Zdá se, že Turci obnovují své staré islamistické a šovinistické osmanské móresy. Abychom se brzy nedivili a nedopadli jako tehdy Arméni a svým způsobem i Kurdové. Tentokrát by se Turci nezastavili u Vídně. Ostatně jsou již v Berlíně,“ upozorňuje senátor Jaroslav Doubrava.
„Ano. Z diplomatického hlediska však musíme tento krok správně načasovat,“ míní senátor KDU-ČSL Jiří Čunek.
Jiří Čunek
Poslanec KSČM Jiří Valenta se domnívá, že Zemanův přístup je správný. „Nešlo však pouze o genocidu Arménů, ale také, a možná zejména, o vyhlazování křesťanů. 1,5 milionu obětí během tří let fakt, že šlo o plánovanou genocidu, jen potvrzuje. Jen se trochu obávám turecké reakce, neboť to má v dnešní době silný vydírací potenciál v souvislosti se zadržováním migrační vlny,“ uvedl poslanec.
„Právě Němci jistě nejlépe vědí, jak genocida vypadá. Co se stalo, nelze popřít. Ale mnohdy, bohužel, ani vrátit. Na tom nějaká prohlášení, zvláště jen když se nám zrovna hodí, nic nezmění. Navíc až po 100 letech. Proč Turka nenaštvat. Ale nejsem diplomat, abych uměl vyhodnotit smysl takového gesta. Imigraci to stejně nezastaví,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„To je naprosto výborný nápad!“ reagoval na Zemanova slova europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Psali jsme:
Genocida Arménů je historický fakt
„Podporuji uznání genocidy Arménů v letech 1914–1918. V minulém roce jsme v zahraničním výboru parlamentu, jehož jsem členem, schválili rezoluci odsuzující genocidu Arménů ze strany Turků. Myslím si, že by bylo správné, aby náš parlament se veřejně také vyjádřil k této události. Obavy z případných následných ekonomických sankcí ze strany Turecka bychom neměli přeceňovat,“ míní poslanec ANO Karel Rais.
prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, dr. h. c.
„Usnesení tohoto typu již přijal zahraniční výbor sněmovny, jehož jsem členem. Toto usnesení bylo aktuální k tomuto výročí a připomnělo tyto události pietně. Že nedošlo k žádné mediální přestřelce, ale uznání faktu, je dobře. I z tohoto úhlu je možné spatřovat prezidentova slova a jejich načasování. Měl by zvážit, zda body za každou cenu nedeklasují toto výročí a nutnost si toto připomínat. Zde vyzývám prezidenta, aby na Hradě realizoval výstavu k teto genocidě, která byla již v ČR bez větší publicity, a tím ji připomene podstatně více,“ říká poslanec KSČM Leo Luzar.
„Genocida Arménů je historický fakt, na kterém nic nezmění ani turecké protesty, ale ani její uznání kterýmkoliv parlamentem na světě. Nicméně předpokládám, že ještě stále platí, že Turecko chce být evropská země a chce se postupně stát i součástí Evropské unie. K tomu ale patří také postavit se vlastní minulosti a tuto minulost si plně uvědomit – i když to je mnohdy velmi obtížné a bolestivé. To známe z vlastní zkušenosti,“ říká poslankyně ČSSD Vlasta Bohdalová.
„Je to za námi již jedno století. Je to spíše věc pro historiky než pro politiky. Pokud se naše vláda rozhodne to považovat za genocidu, respektuji to,“ říká senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Souhlasím s Milošem Zemanem. Je třeba, abychom následovali německý příklad. S genocidou Arménů jsem seznámen, neboť jsem navštívil památník, který ji připomíná. Tyto zločiny nelze přehlížet, je třeba je nazývat pravými jmény,“ uvedl senátor ČSSD Jan Hajda.
„Soudím, že v letech 1915–1918 to genocida na Arménech byla. Soudím nicméně, že pokud budeme o takovém oficiálním uznání jednat, neměli bychom to omezit jen na případy, kdy si na starých zločinech chce někdo jen přiživit svůj populismus. Pokud bude český parlament o této věci jednat, dejme do usnesení alespoň soupis genocid 20. století z blízkého okolí – začínat může genocidou arménských křesťanů a končit přinejmenším položkou genocidy bosenských muslimů, zejména pak masakrem ve Srebrenici a Žepě (přinejmenším ve Srebrenici lze čerpat i ze soudního rozsudku Evropského soudu pro lidská práva Jorgić v. Germany ze 12. 7. 2007 a rovněž zde je vazba na německou judikaturu a německé právní vymezení genocidy),“ míní poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Návrh prezidenta podporuji,“ sdělil stručně poslanec ČSSD Stanislav Huml.
„Rozhodně souhlasím s prezidentem. Pokud se o tom ve sněmovně bude hlasovat, budu zcela jistě pro. A není mi jasné, proč se to neudělalo již dříve,“ říká poslanec KSČM Vojtěch Adam.
„S myšlenkou pana prezidenta souhlasím. Osobně si myslím, že s tímto návrhem naše vláda přijde,“ říká poslanec ČSSD Pavel Ploc.
Islámský stát a vpád Barbarů
Masakr Arménů za genocidu minulý týden označilo v parlamentu například i Německo. Ankara dokonce z Berlína svého velvyslance odvolala ke konzultacím. Události po roce 1915 už uznaly za genocidu dvě desítky zemí, mimo jiné Rusko, Slovensko, Řecko, Švýcarsko, Polsko či Francie, a také Evropský parlament. Masové vyvražďování Arménů v osmanské říši, pro které se podle většiny historiků vžil název arménská genocida, si v letech 1915 až 1918, respektive 1923 vyžádalo až 1,5 milionu obětí.
V Turecku je použití termínu genocida pro označení událostí z roku 1915 trestné a Ankara kritizuje země, které tento termín používají. Masakry, při nichž přišlo o život asi 1,5 milionu Arménů, považuje Ankara za „běžné incidenty, které se staly v podmínkách první světové války a mohly se přihodit v jakékoli jiné zemi a společnosti“.
Prezident Zeman se kriticky k Turecku vyjádřil již několikrát. Turecko je podle hlavy státu podezříváno z nepřímé spolupráce s teroristy a je též podezřelé, že odebírá levnou ropu od Islámského státu. Turecká animozita ke Kurdům podle Zemana vede k tomu, že Turecko přinejmenším váhá zapojit se do boje proti Islámskému státu. Ankara se podle něj musí rozhodnout, ke komu se přidá. Problémem při boji proti Islámskému státu prý je, že ho některé státy „podporují finančně i jinak“.
Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz v dubnu řekl, že Turecko nás v souvislosti s migranty vydírá a stupňuje své požadavky. Přirovnal to k placení tributu Barbarům a jejich vpádu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Lukáš Petřík
