„Snížili jsme daně a odlákáváme jiným státům producenty. Evropu tím poškozujeme, chceme, aby nám poskytovala peníze, ale vlastní nezaměstnanost si vlastními silami neřešíme. Jsem zvědav, kdy toto Německu a Francii dojde. Je to otázka času,“ řekl Jan Keller na předvolební mítinku v Plzni.
Europoslankyně Zuzana Brzobohatá se zase na svém blogu na webu ČSSD postavila proti daňové konkurenci v EU. Titulek jejího článku zněl: "Daňová konkurence v EU by měla skončit". To by znamenalo, že všude v EU by byly daně stejně vysoké a český Parlament by již fakticky nerozhodoval o výši daní v České republice či by byl značně omezen.
Psali jsme:
„Daňová konkurence, daňové úniky a podvody ukázaly svůj devastující účinek a je třeba je zastavit. Měli bychom přemýšlet, zda není správné alespoň v Evropské unii zavádět harmonizaci daně a zavést minimální sazbu z příjmu právnických osob a vyhnout se tak daňové konkurenci členských států... Frakce socialistů a demokratů toto téma považuje za jednu z priorit na další volební období Evropského parlamentu a už začala vypracovávat strategii prvních kroků,“ napsala Brzobohatá.
Díky konkurenci a rozmanitosti Evropa zažívala svůj rozkvět. Centralizovaná impéria zaostávala
Ekonom Lukáš Kovanda z ekonomického serveru Roklen24.cz uvedl, že výroku Jana Kellera úplně nerozumí. „Tvrzení paní Brzobohaté je scestné. S mírnou nadsázkou lze říci, že pokud by v Evropě historicky neexistovala daňová konkurence, zřejmě by se ani ona dnes nejmenovala právě ,Brzobohatá´. Žádných bohatých lidí by totiž nebylo, a už vůbec ne těch, co zbohatnou ,brzo´, tedy rychle. Byla to totiž právě daňová konkurence, která umožnila nebývalý a poměrně svižný rozkvět starého kontinentu, která vytvořila onu ,podstatu´, z níž Evropa – a Evropská unie – dodnes žije. Známým příkladem je daňová konkurence za časů, kdy bylo Německo rozdrobeno na drobné státečky a knížectví. Panovník nemohl v té době hospodařit nedbale, jelikož pokud by pak chtěl vzniklé dluhy látat vyšším zdaněním, ekonomicky produktivní lidé by prchli třeba do sousedního státečku. Právě i díky této daňové konkurenci patří sjednocené Německo dodnes k nejsilnějším světovým ekonomikám,“ vysvětluje Kovanda.
„Obdobná konkurence mezi panovníky a jednotlivými dvory pozdvihla nejen ekonomiku, ale i kulturu. Panovníci se například přetahovali o nejlepší hudební skladatele. Proto rozdrobené celky, které dnes označujeme jako Německo nebo Itálie, daly světu nejlepší barokní skladby, zatímco už v té době centralizované státy typu Francie nebo Anglie moc opravdu úspěšných skladatelů nevyprodukovaly. Ostatně uvažme, že centralizované celky jako Čína nebo možná i Otomanská říše byly kolem roku 1500 v podobném stádiu vývoje jako Evropa, ale nakonec zaostaly. Když totiž třeba čínský císař na sto let zakázal z centrální úrovně námořní obchod, mělo to děsivé následky. Nic takového se v Evropě stát nemohlo – právě kvůli konkurenci. Lidé jako Keller a Brzobohatá bohužel zpochybňují to, z čeho Evropa vyrostla a co je podstatou jejího bohatství,“ dodal Kovanda.
Češi budou EU platit daně, škemrat o dotace a dávky a držet hubu a krok
ParlamentníListy.cz se dotázaly českých politiků, co si myslí o Kellerově výroku a odporu Brzobohaté k daňové konkurenci. Anketní otázka konkrétně zněla: „Dobrý den, lídr ČSSD v eurovolbách J. Keller uvedl: ´Snížili jsme daně a odlákáváme jiným státům producenty. Evropu tím poškozujeme, chceme, aby nám poskytovala peníze, ale vlastní nezaměstnanost si vlastními silami neřešíme. Jsem zvědav, kdy toto Německu a Francii dojde. Je to otázka času´. A europoslankyně ČSSD Z. Brzobohatá napsala, že daňová konkurence by v EU měla skončit. Co si o tom myslíte? Souhlasíte s tím?“
Většina českých politiků je proti tomu, aby se oklešťovala možnost, aby si Česká republika rozhodovala o svých vlastních daních. „To je absolutní nepochopení ničeho. Nápady, které můžou naši ekonomiku a občany jen poškodit,“ reagoval pro ParlamentníListy.cz ministr financí a předseda ANO Andrej Babiš.
„Dokud trvá stav vícerychlostní Evropy, tedy výrazných rozdílů ve mzdách a nákladech, tak musí být i rozdíl v daňové politice,“ míní předseda KSČM Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
„Podobné názory nejsou ničím novým. Jde de facto o demontáž jakékoliv suverenity a rozhodovací pravomoci České republiky. Tito lidé chtějí přeměnit Evropskou unii v socialistický superstát, ve které Češi budou platit daně, škemrat o dotace a dávky a držet hubu a krok. Hnutí Úsvit je zásadním odpůrcem této představy,“ říká předseda poslaneckého klubu Úsvitu Radim Fiala.
To by byl konec demokracie
„Pan profesor Keller takříkajíc mate tělem. Mohli bychom nad tím mávnout rukou s tím, že je to Brouk Pytlík české politiky, jehož výroky jsou kuriózní, a vůbec se tím nezabývat. Ale je to lídr ČSSD a s vysokou pravděpodobností se do Evropského parlamentu dostane. Je to velmi nebezpečná myšlenka. Evropská unie funguje vzhledem k demokratickému deficitu jako brontosaurus, který ucítí kousnutí do ocasu s velkým zpožděním. Vytvoření fiskální unie by znamenalo, že jednou vytvořený špatný systém by nikdo neměl schopnost flexibilně změnit. Byla by to totální brzda hospodářského rozvoje a konec demokratické politiky v Evropě. Zachování autonomie v této oblasti je naprosto zásadní téma,“ myslí si místopředseda ODS a poslanec Martin Novotný.
„Nemyslím si, že by se měla omezit snaha a tlak na vlády hospodařit efektivně, tedy za méně peněz, a nižší zatížení poplatníků poskytnou lepší veřejné služby. Navíc oblast přímých daní považuji za suverénní oblast členských států. Pak by také mohli zaměstnavatelé utéct úplně mimo EU,“ upozorňuje místopředsedkyně TOP 09 a poslankyně Helena Langšádlová.
Ani v ČSSD není každý zastáncem daňové harmonizace. „Zahraniční investoři nepřicházejí do České republiky kvůli nízkým daním. Rozhodnutí investovat, vyrábět a vytvářet pracovní místa na území České republiky vychází z mnoha faktorů. Jako příklad lze uvést velmi kvalifikovanou pracovní sílu. O těchto investicích nerozhodují vlády jednotlivých zemí Evropy, ale konkrétní investoři. Z toho vyplývá, že s tímto výrokem nelze souhlasit,“ reagoval na Kellera místopředseda Hospodářského výboru sněmovny Milan Urban z ČSSD.
Pan Keller už několika výroky potvrzuje, že ne vždy je zcela při smyslech
„Rozhodování o výši daní bylo od věků v pravomoci těch, kteří je platí, a k tomu se musíme vrátit. O výši daní nemůže rozhodovat byrokrat z Bruselu, ale občan národního státu, který je platí. To je princip platný ve skutečných demokraciích – například ve Švýcarsku se tuhle konalo referendum o zvýšení DPH. Lídři současných sociálních demokratů vystupují jako neskutečně skuteční odrodilci vlastního národa,“ říká předseda Úsvitu Tomio Okamura.
„Pan Keller už několika výroky potvrzuje, že ne vždy je zcela při smyslech. Gratuluji ČSSD k výběru tak ,skvělého lídra´,“ vysmál se ČSSD místopředseda sněmovny a první místopředseda STAN Petr Gazdík.
„Myslím, že je to tak trochu pitomost. Evropa, kde v jednotlivých státech zachováme specifika, například i ta daňová, má budoucnost. Evropa, ve které se budeme snažit vše sjednotit, bude směřovat k záhubě. Je třeba pečlivě zvažovat, co má a nemá smysl sjednocovat, regulovat a podobně,“ míní předseda senátního výboru pro evropské záležitosti Miroslav Krejča.
„Na trhu firmy konkurují náklady, tedy i daňovými. To nejde zakázat a s čerpáním eurodotací to nesouvisí. Daňová harmonizace prostor pro konkurenci může omezit, ale na to není v Evropě shoda. Takže pokud neprosazuje ČSSD s europartnery federalizaci, tak to takhle fungovat nebude,“ reagoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš.
Psali jsme:
Hoďte na pana kandidáta síť
„Hoďte na pana kandidáta síť. Uvědomuje si pan Keller vůbec, co to říká?“ reagoval místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 a místopředseda Hospodářského výboru František Laudát.
„Osobně jsem pro zrušení daňových rájů v rámci EU. A také pro jednotnou celní politiku. Lze jistě diskutovat o mantinelech pro minimální a maximální zdanění. Ale pak bychom museli omezit i výši národních podpor a dotací,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Antonín Seďa.
„Pan Keller jde proti zájmům českých zaměstnanců. Daňová konkurence v Evropě musí zůstat zachována,“ míní předseda Svobodných Petr Mach.
„Jsou to typicky komunisté myšlenky, jak udělat, abychom se měli všichni stejně špatně,“ reagoval na Kellera senátor ODS Jiří Oberfalzer.
ParlamentníListy.cz oslovily poslance KDU-ČSL z Hospodářského i Rozpočtového výboru sněmovny i předsedu strany Pavla Bělobrádka, ale nikdo z nich nereagoval.
Psali jsme:
Jan Keller a Zuzana Brzobohatá zaslali ParlamentnímListům.cz následující reakci:
Na webu (ParlamentníListy.cz) se objevila hrubě překroucená a manipulativní informace o názorech obou kandidátů na daně v České republice. Profesor Keller tuto informaci okomentoval.
„V Plzni jsem hovořil o problematice tzv. daňového dumpingu, při kterém státy vzájemně soutěží o přilákání investorů prostřednictvím snižování firemních daní. Taková soutěž vede mimo jiné k potížím ve financování státu a k úpadku veřejného sektoru. Nehovořil jsem o tom, že Češi platí nízké daně, ale o tom, že není možné neustále snižovat firemní daně na úkor občanů a omezovat veřejné funkce státu a tím se podbízet investorům.“
Profesor Keller pak předložil některá fakta, kterými tuto argumentaci podpořil.
„Složená daňová kvóta v České republice je na úrovni průměru EU, nelze tedy hovořit o extrému. Česká republika však v posledních letech výrazně změnila strukturu daňové zátěže v neprospěch občanů. Zatímco zdanění firem se v EU pohybuje na vyšší úrovni, v Německu je to například 30,2 %, v Rakousku 25% a na Slovensku 23%, Česká republika má se svými 19% čtvrtou nejnižší úroveň firemních daní v Evropě. Naproti tomu DPH je v České republice poměrně vysoké. Německo má dvě sazby, 19 a 7%, Rakousko tři ve výši 20, 10 a 12% a Slovensko dvě, 20 a 10%. Pokud by tedy někdo měl v České republice platit vyšší daně, pak jsou to firmy a nikoliv serverem zmiňovaní Češi. Považuji daňovou a výdajovou zátěž českých občanů již nyní za velmi vysokou. To se ostatně projevuje i ve statistikách, které ukazují, že se Česká republika, na rozdíl například od Slovenska, v posledních několika letech přestala přibližovat průměrné životní úrovni EU.“
Zuzana Brzobohatá k tomu řekla:
„Veřejnosti v České republice řada politiků předkládá dlouhodobě svoji chybnou vizi o zvyšování konkurenceschopnosti prostřednictvím snižování firemních daní. Za posledních 10 let byly tyto daně v České republice sníženy o celých 12 %, aniž by se to nějak viditelně projevilo ve zvýšení konkurenceschopnosti. Konkurenceschopnost je totiž postavena na vzdělanosti, kvalitní infrastruktuře a přehledném a funkčním právním systému, nikoliv na nízkých daních. Výpadky v příjmech státního rozpočtu byly nahrazeny citelným zvýšením DPH, což vedlo k poklesu životní úrovně občanů. Významnou politikou EU je politika koheze, soudržnosti. Této soudržnosti není možné dosáhnout, pokud bude docházet k daňovému dumpingu. To neznamená jednotné daně, ale zavedení minimální sazby daně firem s tím, že vyšší sazba je plně v kompetenci národních parlamentů a může odrážet i rozdílnou historii a potřeby jednotlivých členských zemí."
16. května 2014
Zuzana Brzobohatá, kandidátka do EP
prof. Jan Keller, kandidát do EP
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
