Čeští vojáci na Ukrajině. Nereálné. Nepřijatelné. Ale pak: „Dovedu si představit…“

09.06.2023 4:44 | Rozhovor

Nová koalice ochotných? Exšéf NATO Anders Fogh Rasmussen zauvažoval, co by se mohlo dít, kdyby Ukrajina nedostala od Aliance bezpečnostní záruky. Variantou prý je, že některé státy NATO by na Ukrajinu poslaly své vojáky. Zeptali jsme se českých politiků, jak se k tomu staví. Odpor zazněl i z vládního tábora.

Čeští vojáci na Ukrajině. Nereálné. Nepřijatelné. Ale pak: „Dovedu si představit…“
Foto: Repro Youtube
Popisek: Vojáci US Army

Vyslání vojáků zemí NATO na Ukrajinu? Takovou variantu prosazuje bývalý šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Podle něho by některé členské státy Aliance měly k takovému kroku přistoupit v případě, pokud Ukrajina nedostane na červencovém summitu NATO ve Vilniusu bezpečnostní záruky.

Anketa

Kterou hlavní českou TV skupinu sledujete nejvíc?

3%
35%
hlasovalo: 29659 lidí

„Pokud se NATO nedokáže dohodnout na jasném postupu pro Ukrajinu, je zde jasná možnost, že některé země podniknou určité kroky samostatně. Víme, že Polsko se velmi angažuje v konkrétní pomoci Ukrajině. A nevylučoval bych možnost, že se Polsko v této souvislosti zapojí ještě silněji na národní úrovni a budou ho následovat pobaltské státy, možná včetně možného nasazení vojáků na místě,“ sdělil Rasmussen britskému deníku The Guardian.

V případě, že by Ukrajina o takovou pomoc požádala, šlo by prý o zcela legální rozhodnutí. „Myslím, že Poláci by vážně uvažovali o tom, že by šli do akce a sestavili by koalici ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu nic nezíská. Neměli bychom podceňovat polské pocity, Poláci mají pocit, že západní Evropa příliš dlouho neposlouchala jejich varování před skutečnou ruskou mentalitou,“ dodal Rasmussen. 

Je třeba zdůraznit, že předchůdce Jense Stoltenberga ve funkci generálního tajemníka NATO nyní působí jako poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a v této roli objíždí lídry v Evropě i ve Spojených státech a zjišťuje nálady k další pomoci Ukrajině a k jejímu případnému začlenění do obranné aliance.

Českým politikům se ovšem nápad, že by někteří členové NATO sami vyslali na Ukrajinu své vojáky, nijak nezamlouvá. 

Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského k tomu nedojde. „V žádném případě to reálné není. Podle mě je to spíše zbožné přání bývalého šéfa NATO,“ napsal redakci.

„Hnutí SPD odmítá zatažení ČR do války na Ukrajině. Přímé nasazení vojáků jakékoli země do bojů s Ruskem znamená jediné – válku s Ruskem, a to se vším, co to obnáší. Rusko by ihned změnilo status bojů z omezené operace na opravdu válečnou, což by znamenalo nejen mobilizaci milionu ruských branců, ale změnu bojů. Začala by válka většího rozsahu a Rusko by mohlo bojovat s každou zemí, která proti němu vyslala vojska. Zapojení české armády znamená, že pokud uděláme my z Rusů cíl našich zbraní, pak se tím terčem staneme i my. To je něco, co drtivá většina lidí v naší zemi nechce. Rusko nás nenapadlo a s Ukrajinou nemáme žádnou dohodu o společné obraně. Jakékoli naše zapojení do takové války je pro naši republiku špatné. Byť si nedělejme iluze, naši slabomyslní jestřábi se na to třesou,“ uvádí předseda SPD Tomio Okamura.

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa je přesvědčen, že o nasazení vojáků řada evropských zemí uvažuje. „Dovedu si představit, že pokud by se postup ruských jednotek na Ukrajině stal přílišným ohrožením pro Českou republiku, bylo by nutno přistoupit k obraně našeho státu tam, kde probíhá současná fronta, tedy ještě na ukrajinském území. Včetně případné účasti českých vojáků. V danou chvíli to nicméně vidím jako nepravděpodobné,“ řekl Peksa.

Senátor za ODS Tomáš Jirsa nepovažuje Rasmussenův nápad za dobrý. „Není to reálné. Nepovažuji to za šťastné vyjádření,“ sdělil naší redakci.

„V českém zájmu je, aby válka trvala co nejkratší dobu. Teroristický akt protržení přehrady je zcela neomluvitelný. Nemám nicméně bližší informace od našich představitelů v NATO, tedy nemohu danou záležitost komentovat,“ uvedl šéf poslanců Pirátské strany Jakub Michálek.

„Chápu válečné choutky pánů z NATO – ostatně mohli jsme se o nich přesvědčit v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi i jinde, ale já si nemyslím, že je to dobrý nápad. Česká armáda nemá být expedičním sborem!“ konstatovala předsedkyně KSČM, europoslankyně Kateřina Konečná.

Jednoznačně se vyjádřil též poslanec a bývalý voják Radovan Vích z SPD. „Je to ze strany bývalého generálního tajemníka Rasmussena jednoznačně tlak na jednotlivé členské státy, aby podpořili přijetí bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Ukrajina nemůže ani ve snu uvažovat o členství v NATO z celé řady důvodů. Ale ten hlavní důvod je probíhající válečný konflikt na jejím území. Posílání vojáků členských států NATO na Ukrajinu, tedy do nečlenského státu, popírá základní principy aliance, a to je společná obrana území členských států, které o to požádají, protože se cítí ohroženy anebo byly napadeny. To Ukrajina není. Vyslání vojáků NATO na Ukrajinu by bylo v konečném důsledku zatáhnutí České republiky do války s Ruskou federací, a to je potřeba jednoznačně odmítnout. Je potřeba ukončit aktivity tohoto směru a usilovat o klid zbraní, o mírové rozhovory a diskutovat o době poválečné,“ reagoval poslanec SPD a člen sněmovního výboru pro obranu.

Podle prvního místopředsedy Trikolory Petra Štěpánka by nás takový krok zatáhl do světové války. „Bývalý šéf NATO Rasmussen je zřejmě regulérní blázen, který nás chce zatáhnout do třetí světové války, protože takové vojenské dobrodružství by nakonec neprobíhalo jako lokální konflikt. Nevidím jediný důvod, proč by naši kluci měli umírat za mocenské a ekonomické zájmy USA či ukrajinských oligarchů,“ sdělil Štěpánek.

"Především je nutno doplnit, že Rasmussen nyní působí jako oficiální poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně místa Ukrajiny v budoucí evropské bezpečnostní architektuře. Všechny kroky tedy směřují k tomu, aby se Ukrajina se všemi svými spornými jevy stala součástí všeho, co evropské státy budovaly desetiletí. Nevidím pro toto náhlé VIP postavení Ukrajiny důvod. Evropské státy nemohou kvůli konfliktu dvou sousedních států obětovat sebe sama, a vše přizpůsobovat požadavkům a zájmům Ukrajiny. Nevidím důvod pro zapojování NATO do válečného konfliktu na východě, tedy ani pro pobyt vojáků členských zemí na území Ukrajiny. Čím dál víc nabývám dojem, že Ukrajina je zneužívána pro eskalaci konfliktu s Ruskem, a že poradci typu Rasmussena to "režírují". Nás to vše jako středoevropskou zemi jen vážně ohrožuje - nikdy bych proto účast českých vojáků v něčem podobě provokativním vůči Rusku nepodpořila," uvedla senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Ing. Petr Liška byl položen dotaz

Válka s Ruskem

Pořád slyšíme, jak se máme připravit na válku s Ruskem. Z čeho teze, že nás Rusko napadne pramení? Myslíte, že jsme po Ukrajině druzí na řadě? A nechrání nás naše členství v NATO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tak, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseŠiroko , 09.06.2023 10:02:21
Jedno je jisté. Bez nasazení armády NATO nemají banderovci šanci. Jinak řečeno, amerikány čeká po tom hanebném úprku z Afghánistánu další potupná porážka. Tohle je totiž JEJICH válka a Ukrajina slouží pouze jako beranidlo. Celou dobu nejde totiž o nic jiného, než aby amíci vystrnadili Rusy z jejich základny na Krymu. A otázka je, jestli se amerikáni (rozuměj deep state, Pentagon, neocony) s touto porážkou smíří. Protože tahle jejich neskutečně ostudná a hanebná porážka se zapíše nejen do historie tohoto roku, nejen do historie tohoto desetiletí, ale přímo do dějin světa. A zcela zaslouženě.

|  11 |  0

Další články z rubriky

Hrůza demokracie. Jak má Sommerová a další strach z lidí

21:44 Hrůza demokracie. Jak má Sommerová a další strach z lidí

Co je to demokracie? Když režisérka Sommerová, komentátor Alexandr Mitrofanov nebo třeba někdo z Mil…