Co vše se může před volbami na poslední chvíli stát. Sociolog vykládá

21. 10. 2013 20:30

Trendy posledních předvolebních průzkumů ukazují nárůst hnutí ANO i pokles sociální demokracie. V souvislosti s hnutím Andreje Babiše poukazuje sociolog Jan Hartl na to, že může zafungovat efekt „vagonu s hudbou“, zatímco ČSSD zažívá při posledních dvou volbách totéž, co potkávalo v devadesátých letech v dobách největší slávy také ODS.

Co vše se může před volbami na poslední chvíli stát. Sociolog vykládá
Foto: Hans Štembera
Popisek: Babiše lidé nechtěli pustit, dotazů bylo hodně

Pondělí bylo posledním dnem, kdy lze zveřejnit předvolební průzkumy o podpoře kandidujících stran. Od úterý až do uzavření volebních místností v sobotu ve 14 hodin to zákon zakazuje. Opatření má zamezit ovlivňování voličů na poslední chvíli. Kdo tedy při svém rozhodování k předvolebním průzkumům přihlíží, bude se orientovat podle těch, které se objevily v uplynulých dnech a naznačily vyhlídky politických subjektů.

Tím zřejmě nejdiskutovanějším je hnutí ANO. Jeho trvalý vzestup vyvolává otázku, zda přiláká dosud nerozhodnuté voliče, nebo jeho možná síla lidi vystraší a dají svůj hlas někomu jinému. „Obě možnosti jsou ve hře a odpovídá to i literatuře. Často se v ní cituje to, že se voliči rádi, pokud jsou zcela nerozhodní, přidají k tomu, kdo je vnímán jako potenciální vítěz, který je in, jde nahoru a má tedy charakter dynamického subjektu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz sociolog Jan Hartl, ředitel agentury STEM, z jejíhož posledního modelu vychází hnutí ANO na druhém místě s 16,1 procenta.

Lidé se rádi svezou ve vagonu s hudbou a vítězem

„Tomu se říká bandwagon efekt. Bandwagon označoval vůz s kapelou připojený k vlaku, který používaly politické strany v USA v rámci volební kampaně. Je to z dob, kdy se američtí prezidenti vozili vlakem a každý z voličů chtěl být v tom vagonu, kde hraje hudba a jsou vítězové,“ poukazuje Jan Hartl na touhu voličů být na straně vítězů, „jet na vagoně s kapelou“, být mezi těmi, kteří vyhráli, a proto nakonec volí tu stranu, jejíž vítězství se podle průzkumů předpokládá.

Ale jiné zase vede při rozhodování snaha podpořit slabšího. „Existuje také underdog efekt. Ten by se u nás uplatňoval v situaci, kdy by si někdo rozmýšlel volbu nového subjektu, jako je třeba hnutí ANO, protože by mu šlo o to, aby se dostalo do Poslanecké sněmovny. Ale když vidí, že už má hodně, tak chce pomoci jinému subjektu, který zvažoval stejnou měrou a který podle jeho mínění potřebuje tu pomoc víc. Je to taková taktická volba, kdy se nevolí úplně srdcem,“ vysvětluje sociolog.

Voliči ČSSD si minule řekli, že k volbám jít ani nemusí

Podmínkou úspěchu hnutí ANO a jejich kandidátů je podle Jana Hartla to, aby si udrželo dosavadní trajektorii dynamického nárůstu. „Musí být schopni v té koncovce ještě zabojovat, aktivizovat lidi, působit na veřejnost tak, že jsou plni elánu a optimismu, a to je důležité. Ve výzkumech se totiž ukazuje, že není ani tak důležité mít 14 nebo 16 procent, ale jestli jde strana ve výzkumech nahoru, nebo dolů,“ zdůrazňuje Jan Hartl významnou roli dynamiky v předvolební koncovce politických stran.

Opačný trend naopak vykazuje podpora pro ČSSD, což dává vzpomenout na volby v roce 2010. „To bylo patrné u Jiřího Paroubka, který měl pocit, že už mu vítězství spadne do klína a mluvil o tom, že 35 procent mají jistých a možná to bude 40, neřku-li 50. Tím mohl část nepevných voličů odradit, protože už nebylo potřeba, aby šli k volbám. Této pasti jsou si sociální demokraté vědomi. Jejich nejnovější billboardy se snaží burcovat lidi, aby podporu nebrali na lehkou váhu, protože jim záleží na každém procentním bodu,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jan Hartl.

Obsáhlý archiv výzkumů na serveru ParlamentníListy.cz:

Něco jako ODS by z politické scény vymizet nemělo

Zároveň ale ředitel STEM připomíná, že v minulosti stejný osud mívala ODS. „Ještě v dobách, kdy bývala velkou stranou, zásadně nezvládala koncovku a byla obecně přijatelná v tom mezivolebním období. Ale čím víc se blížily volby, tím víc ztrácela. Nemělo to dynamiku, chyběl příslib něčeho nového, působilo to unaveně a lídři byli neslaní nemastní. To je u velkých zavedených stran problém, protože to jsou těžkopádné instituce. U nových subjektů je to snadnější, ale u nich pak je problém udržet pozornost veřejnosti,“ podotýká Jan Hartl.

ODS se nyní pohybuje kolem 6-7 procent a mluví se o ní i jako o potápějící se lodi, kterou voliči opouštějí. Její senátor Jaroslav Kubera však tvrdí, že ODS nakonec se skřípěním zubů dají hlas i ti, kteří dnes říkají, že už ji volit nebudou. A že výsledek bude lepší, než si strana zaslouží. „Nejsem si jistý, jestli mohou občanští demokraté dosáhnout na dvojciferný výsledek. Ale faktem je, že se ukazuje mezi stoupenci, že sice nejsou spokojeni s tím, jak ODS dnes vypadá, ale že by podle nich něco takového jako ODS z naší politické scény vymizet nemělo,“ poznamenává ředitel STEM.

Úsvit by mohl zopakovat zelené z roku 2006

Očekává tak, že od pevného jádra může ODS z jakési sebeobrany nebo i útrpnosti hlasy nakonec dostat. „Ne snad, že by oni sami přesvědčili své stoupence, ale naopak že ti je v takové chvíli podpoří. Ale mělo by to skončit někde nad pěti procenty, alespoň to tak vypadalo zhruba měsíc před volbami. Bude záležet, jak ODS zvládne emoce ve své koncovce. A v jejím případě je i otázka, jestli se objeví nějaká událost, která by rozčeřila hladinu veřejného mínění,“ upozorňuje sociolog Jan Hartl.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Politickým subjektem, který s blížícím se termínem předčasných voleb zaznamenává vzestup, je hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, jemuž agentura STEM přisoudila v nejnovějším volebním modelu 5,9 procenta a přes potřebnou pětiprocentní hranici se Úsvit přehoupl i v několika dalších průzkumech. To vyvolává vzpomínku na rok 2006, kdy se totéž stalo Straně zelených. Voliči ztratili obavy z propadnutí svých hlasů a bylo z toho 6,29 procenta hlasů pro SZ.

Při nižší účasti budou ztrácet Babiš i Okamura, posílí lidovci

„To se opakovat může, protože ten nárůst může přesvědčit ty, kteří chtějí vyjádřit svou základní nespokojenost s tím, jak to tady u nás chodí, a tradičně z toho důvodu protestním hlasem sahali po KSČM, aby dali svůj hlas jinému subjektu. Podíváme-li se na hnutí Úsvit, tak to je zřetelně protestní formace. To u hnutí ANO to je trošku jiný elektorát. Andrej Babiš má daleko širší záběr, zatímco Tomio Okamura se opírá zejména o nespokojené občany, kteří chtějí vyjádřit rázný nesouhlas s tím, jak to u nás vypadá,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Jan Hartl.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Nemalý vliv na výsledek voleb bude mít voličská účast. „Podle našich dat zájem o volby rostl a zdálo se, že by volební účast mohla být slušná, že se tam skepse až tolik neprojevovala. Pokud by byla opravdu přes šedesát procent, tak by to nahrávalo volebnímu výsledku, který jsme modelovali. Kdybychom šli v modelu s účastí dolů, tak by mírně ztrácel Okamura, také Babiš a jemně by získali lidovci, takže by měli větší šanci přeskočit pět procent. U ostatních politických subjektů by výrazné pohyby neproběhly,“ dodává ředitel agentury STEM Jan Hartl.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník
reklama

Produkt zdarma za recenzi?

Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Generál Pavel prezidentem? Zeptali jsme se ve Sněmovně, co na to říkají. To zase bude infarktů a pohoršení

19:58 Generál Pavel prezidentem? Zeptali jsme se ve Sněmovně, co na to říkají. To zase bude infarktů a pohoršení

ANKETA Do prezidentských voleb je daleko, víc než tři roky. Přesto se už ozval první možný kandidát,…