Podle ministra by se v referendu mělo hlasovat o takových věcech, jako byl záměr Topolánkovy vlády umožnit americké armádě výstavbu radarové základny v Brdech.
Okamura odmítl Dienstbierova slova, že pokud by byl schválen návrh Úsvitu, že by se země řídila za pomocí referend. Podle šéfa Úsvitu se něčemu takovému dá předejít tím, že pro vypsání referenda se stanoví povinnost sehnat pod příslušnou petici nejméně sto tisíc podpisů. Ze zkušeností zemí, kde již přímá demokracie funguje, prý vyplývá, že se tak velké množství podpisů podaří sehnat maximálně jednou do roka.
Okamura: Referendum by mělo umožnit odvolat politiky, kteří zklamali
Šéf Úsvitu kritizoval vládu za to, že chce omezit okruh témat, o nichž by lidé mohli hlasovat, jen na to, co se jí hodí. Dienstbier argumentoval příkladem Slovinska, kde „zavedli velmi mírné podmínky pro pořádání referend“. Když pak ale vláda potřebovala v rámci boje s krizí přijímat rychlá a účinná opatření, opozici se je podařilo s pomocí referend zablokovat.
Okamura upozornil, že prostřednictvím referenda by lidé měli mít možnost odvolat politiky, „jestliže zklamou“. Václav Moravec oponoval tím, že je-li poslanec odsouzen, zaniká mu mandát. Okamura ale jako příklad politiků, kteří „už v politice dávno neměli co dělat“, uvedl bývalého poslance Davida Ratha. A kvůli kauze Nagyová též Petra Nečase.
Dienstbier upozornil na nebezpečí, že teoreticky by bylo možné změnit Ústavu referendem, i kdyby se jej zúčastnil jen minimální počet voličů, například tři. Proto by referendum mělo platit, pokud se jej zúčastní alespoň nadpoloviční počet všech voličů a pro danou otázku by měl hlasovat také určitý minimální počet voličů.
Psali jsme:
Dienstbier proti referendu o přijetí eura
Okamura se pak vrátil k případům, kdy by bylo vhodné lidové hlasování. Podle jeho zkušeností z besed s občany prý vyplývá, že kromě zrušení Senátu by se mělo referendum týkat snížení počtu poslanců, zrušení církevních restitucí či přijetí eura. To ale odmítl Dienstbier. V případě církevních restitucí argumentoval tím, že příslušné smlouvy státu s církvemi jsou již podepsány. A co se týká přijetí eura, k tomu jsme se zavázali při vstupu do EU. S tím ovšem Okamura nesouhlasil. Uznal, že přijmout euro jsme se skutečně zavázali, ale prý „není třeba lézt do zadku EU“. Poukázal na případ Švédska, které prý mělo podobně špatně vyjednané podmínky vstupu jako ČR, přesto tam ale proběhlo referendum, které přijetí společné evropské měny odmítlo.
Okamura pro hmotnou odpovědnost politiků
Ostrá debata se mezi oběma politiky strhla i ohledně trestní odpovědnosti politiků. Okamura by chtěl přijmout zákon o trestní a hmotné odpovědnosti politiků. Moravec argumentoval tím, že trestní a hmotná odpovědnost platí v současnosti jak pro úředníky, tak i pro politiky. S tím ale šéf Úsvitu nesouhlasil. Jako příklad uvedl kauzu nákupu letadel CASA, kdy, přestože prý česká armáda nakoupila letouny výrazně dráž, než se to podařilo jiným státům, je vše v pořádku, protože zakázka byla řádně vysoutěžena. A politika prý nelze stíhat, neboť nemá hmotnou zodpovědnost.
Podle Dienstbiera je problémem v takových případech dokázat, že úředník či politik nejednal v souladu se zákonem. Proto by se přimlouval za posílení kompetencí policie a státních zástupců.
Úsvit chce výrazně omezit státní příspěvky politickým stranám
Předseda hnutí Úsvit prosazuje výrazné omezení státních příspěvků, které dostávají politické strany na svoji činnost. Peníze by stranám mohly dávat jen prověřené fyzické či právnické osoby, které by stranám poskytly jen „legální zdaněné peníze“. Vše by mělo být co nejvíce transparentní, dary by tedy neměly mít možnost poskytovat žádné skryté firmy. Na to reagoval Moravec upozorněním, že když peníze daroval lidovcům bohatý podnikatel Luděk Sekyra, měla s tím strana problémy.
Dienstbier označil snahu omezit státní příspěvek politickým stranám za prokorupční, protože v případě, kdy by činnost stran nebyla závislá na veřejných financích, musely by se strany firmám či bohatým lidem podbízet. Také upozornil na to, že pokud se oligarcha či miliardář rozhodne vstoupit do politického boje, strany založené na občanském principu v éře médií proti němu nemají šanci. Uvedl to ve zřejmé narážce na úspěch hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše.
Okamura nesouhlasil s tím, že by šlo o prokorupční opatření. Aby politické strany nepotřebovaly tak velké peníze na volební kampaň, jako je tomu v současnosti, navrhoval by její omezení například jen na debaty ve veřejnoprávních médiích, tedy v České televizi a v Českém rozhlase.
Moravec ale Okamurovi připomněl, že jeho hnutí má jen devět členů, ale od státu získá miliony korun. Okamura protiargumentoval, že tyto peníze nejsou jeho členů, ale patří hnutí. Na to zareagoval Dienstbier, že hnutí Úsvit je sekta s devíti členy. O chvíli později Dienstbier navíc vmetl Okamurovi do tváře: „Vše, co dělá Okamura, je jen populismus.“ Šéf Úsvitu na to opáčil: „Vím, že mě nemáte rád.“ Dienstbier na to tvrdil, že nejde o nic osobního, ale že nemá rád populisty. Diskuse se v tu chvíli strhla v divokou hádku, kterou musel ukončit Moravec ohlášením dalšího hosta a spuštěním zvukového předělu.
Foto: Česká televize
Tomio Okamura
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
