V rozbouřené politické atmosféře, kdy se dosavadní vládní koalice jen horko těžko smiřuje s faktem, že jí prezident Miloš Zeman nedal možnost vytvořit nečasovský kabinet bez Nečase, a sociální demokracie se vzpamatovává z toho, že ministerská křesla ve vládě Jiřího Rusnoka přijímají navzdory stranickým direktivám její členové, zní i hlasité řinčení politických zbraní. Z těch jsou zajímavé především ty namířené na hlavu státu a hrozící mu ústavní žalobou.
Ing. Miloš Zeman
„Úvahy o ústavní žalobě na prezidenta jsou v tuto chvíli hodně předčasné, u druhého pokusu zatím zdaleka nejsme – zatím nedošlo ani k hlasování o důvěře Rusnokově vládě a odmítnutí důvěry není jisté. Klidně se může stát, že Rusnokova vláda důvěru získá, navzdory tomu, že to tak na první pohled nevypadá,“ říká pro ParlamentníListy.cz právník Pavel Hasenkopf, jenž se specializuje na ústavní a mezinárodní právo.
Hasenkopf byl Zemanovým kancléřem Mynářem veřejně označen za jednoho ze spoluautorů Klausovy amnestie, proti čemuž se veřejně ohradil a předložil dokumenty, z nich má vyplývat, že byl autorem verze amnestie, která neobsahovala veřejností odsouzené ukončení některých probíhajících soudních procesů. Po celé anabázi odešel z Pražského hradu a nyní spolupracuje se známým protikorupčním advokátem Václavem Láskou.
Jde o krajní prostředek řešení sporu prezidenta s Parlamentem
Aby se vůbec dalo uvažovat o ústavní žalobě na prezidenta, musely by být splněny některé podmínky. „Platí, že každý státní orgán je povinen vykonávat své funkce, konat tak, aby stát fungoval, i prezident. Nemá nárok říct 'teď na to nemám náladu, přijďte s tím někdy jindy', obrazně řečeno. Pokud by tedy prezident bezdůvodně oddaloval jmenování premiéra při druhém pokusu – ať už záměrně nebo z laxnosti - pak by tam určitý prostor pro ústavní žalobu byl. Záleželo by na tom, jaké důvody by pro takové počínání uvedl. Ale prokazovat jejich právní relevanci, či přesněji irelevanci, by bylo docela obtížné a důkazní břemeno by nadto bylo na žalobci," upozorňuje Pavel Hasenkopf.
Psali jsme:
„To jsou trošku spekulace, protože ústavní žaloba je ten nejkrajnější možný prostředek řešení sporu mezi prezidentem a Parlamentem. A nedávný příklad ústavní žaloby na pana prezidenta Václava Klause ukázal, že ti, kteří tu žalobu podávali, ji neuměli ani pořádně napsat, a proto se Ústavní soud k tomu postavil tak, jak se postavil,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz právník Zdeněk Koudelka, náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži a někdejší poslanec ČSSD, který má za sebou i několik politicky kontroverzních okamžiků: Je médii považován za člověka blízkého jak Zemanovi, tak Václavu Klausovi a shodou okolností druhý oslovený Hasenkopf jeho jméno zapojil do kauzy "kdo napsal amnestii". Koudelka se pravidelně zasvěceně vyjadřuje k ústavně-právním otázkám, přispěl však například i do debaty nad zadržením a uvězněním Davida Ratha.
Politicky trapná a ústavně právně směšná žaloba
„Stojím si za tím, že politické spory se mají vyhrávat u volebních uren, a ne v soudních síních. Případný pokus podat nyní žalobu na prezidenta republiky proto, že by porušil Ústavu, považuji stejně jako ten pokus proti Václavu Klausovi za politicky trapný a ústavně právně směšný. Po té zkušenosti, kterou Senát měl s tím, jak velice neúspěšně dopadla žaloba na pana Václava Klause, tak by se většina Senátu, snad s výjimkou pana Dienstbiera nebo pana Antla, do podobně trapného pokusu snad nepouštěla,“ myslí si Zdeněk Koudelka.
„Podstata ústavní žaloby by byla v tom, že by prezident nekonal. Vzhledem k tomu, že nejsou uvedeny lhůty, tak má ale velký prostor k vlastnímu jednání. Kdyby ale prezident naprosto nezdůvodněně odkládal, protahoval a svým způsobem vlastně sabotoval jmenování vlády, tak je to podle mě důvod k podání ústavní žaloby,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Ján Gronský z Katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Žaloba přichází v úvahu spíš za nečinnost než za činnost
„Prezident postupuje podle litery Ústavy, i když je na hraně už to, že chce jmenovat vládu, která může jen velice nepravděpodobně získat důvěru. On to může zopakovat, ale i nejednat. Pokud však bude jednat v časově přiměřeném období, které můžeme nazvat ´bez zbytečného odkladu´, tedy pokud by jmenoval první, druhou, třetí vládu, tak ho lze jen těžko postihnout. Na prezidenta lze podat žalobu ani ne tak za činnost, jako za nečinnost,“ upozorňuje Ján Gronský.
Hlasy o ústavní žalobě však tentokrát nezaznívají od senátorů ČSSD, ale od poslanců dosluhující koalice. „Pokud nebude prezident respektovat povinnost podle Ústavy přistoupit ke jmenování druhé vlády, přistoupíme ke kroku ústavních žalob,“ prohlásil kupříkladu šéf ústavně právního výboru a místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Stanislav Polčák pro Českou pozici.
Podat ústavní žalobu je dnes těžší než v minulosti
A podobně, i když nepoměrně kulantněji, se vyjádřil i jeho předchůdce v čele ústavně právního výboru a nynější předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda: „Nevím, co se stane poté, co tato vláda přijde do sněmovny a nedostane důvěru. Až to přijde, tak se podle toho zachováme. Kdyby nastalo nějaké porušování ústavních úzů, dá se uvažovat o všech možnostech, včetně možnosti ústavní žaloby,“ konstatoval Marek Benda.
„To je naprostý nesmysl. Dnes podat ústavní žalobu je podstatně, ale podstatně těžší, než bylo předtím, kdy byla změněna Ústava ústavním zákonem 71 o přímé volbě prezidenta. Do té doby stačilo, aby tu žalobu podal Senát prostou většinou. Teď je ale nutné, aby žalobu podal třípětinovou většinou přítomných a stejným způsobem, aby souhlasila i Poslanecká sněmovna,“ myslí si Ján Gronský, že v tom případě je téměř nemožné, aby byl prezident žalován.
Bez sociální demokracie jsou ODS a TOP 09 bez šance
„Tyto dvě strany, ODS a TOP 09, samy o sobě nemohou ústavní žalobu na prezidenta v současné situaci podat, protože by nezískaly třípětinovou většinu v Senátu. Jedině, kdyby se k nim přidali sociální demokraté, bez nich to nemohou udělat. To by musely v podstatě všechny rozhodující strany souhlasit, a to by opravdu mohlo nastat při evidentní nečinnosti,“ zdůvodňuje expert na ústavní právo.
„Nadto ústavní žalobu by musel navrhnout Senát, předat ji Poslanecké sněmovně a ta by ji musela do tří měsíců odsouhlasit. V Ústavě se v článku 65, odstavci 2 jasně píše, že Senát může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu. Speciálně u obou zmíněných pánů bych to proto bral jako silácké výroky, ale nepřekvapilo by mne ani, pokud by si tu Ústavu ani neotevřeli – bez Senátu si prostě neškrtnou. A Senát je v rukou levice a prezidentem již není senátní levicí nenáviděný profesor Klaus," poznamenává Pavel Hasenkopf.
TOP 09 prohrála prezidentské volby, teď se nemůže divit
„Poslanci ani nemohou proces ústavní žaloby na prezidenta iniciovat, to je na senátorech,“ upozorňuje Zdeněk Koudelka na to, že předseda ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny Stanislav Polčák i jeho předchůdce ve funkci Marek Benda, ač vystudovaní právníci, jsou svými vyjádřeními trochu mimo. „To, že je někdo vystudovaný právník, ještě neznamená, že odpovídá správně. Vezměte si, že pánové Dienstbier a Antl jsou také vystudovaní právníci, přesto podali ústavní žalobu, která obsahovala i vyložené lži,“ poukazuje Zdeněk Koudelka.
„U někoho vítězí politika nad právem, a bohužel se to stává nejenom právníkům, kteří sedí v Parlamentu, ale i některým, co sedí v justici,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka s tím, že TOP 09 prohrála prezidentské volby a tak se nemůže divit, že prezident, který není její, jedná jinak, než si tato strana představuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
