Čtvrteční pověření Bohuslava Sobotky prezidentem Milošem Zemanem k jednání o sestavení vlády nejspíš odsunulo do pozadí jednu z variant dalšího vládnutí u nás, která probleskla jako možnost v prvních dnech po volbách. Tou byla (staro)nová úřednická vláda, která by vznikla s podporou a pod kontrolou „koaličních“ stran v Poslanecké sněmovně. První polovina tohoto týdne ale ukázala, že o odbornících a uplatňování jejich názorů ve vládě si stále můžeme nechat jen zdát, jak vyplynulo i z vyjádření budoucího premiéra Bohuslava Sobotky.
Oč jde? Expertní týmy po projednání programových souladů či rozporů mezi jednotlivými stranami možné příští vlády seznámily veřejnost s tím, na čem se shodly a na čem nikoli. „Expertní týmy byly složeny z – jak se dá podle názvu předpokládat – expertů jednotlivých stran na věcné otázky. Jeden by se těšil, že když panuje taková shoda na expertní úrovni, politici poté naklušou a expertní úmluvy stvrdí politicky. Od čeho by jinak ty experty měli?“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Fotogalerie: - Chci Sobotku
Léta dřepění ve sněmovně jsou důležitější než odbornost
O to víc ho udivil výrok předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky, že to, že něco vyjednají expertní týmy, neznamená v zásadě vůbec nic a veškeré dohody musí být na politických vyjednávacích týmech. „V nich patrně žádní experti už zasedat nemusí. Co to znamená v překladu? Že týmy expertů jsou jen líbivá stafáž, která má politickým stanoviskům svých partají dodat důvěryhodnou fasádu. A když se takzvaně politicky nehodí, prostě se pominou,“ upozorňuje Petr Žantovský na to, že expertní stanovisko na pozadí politických zájmů nemusí hrát v zásadě žádnou roli.
Psali jsme:
„To se nám tedy pan Sobotka pěkně svlékl z politické kůže. Nepřímo tedy vyhlásil, že důležitější je, jak dlouho dřepíte ve Sněmovní ulici, třeba skoro od narození jako on a mnoho dalších poslanců napříč stranami, kteří jakživo nepoznali nic než parlamentní bufet, kuloáry, kanceláře a řečnírny. To je však životní zkušenost zcela nepoužitelná k opravdovému řízení státu. Pokud tedy je vůbec zájem na tom, aby stát byl doopravdy řízen, tedy ku prospěchu svému a jeho obyvatel,“ podotýká mediální odborník.
Expertní kabinet byl nadějí, ale v médiích se neprobíral
A vrací se k myšlence zmíněné v úvodu, že by byl ustaven (staro)nový úřednický kabinet, který by vznikl s podporou a pod kontrolou „koaličních“ stran v Poslanecké sněmovně. „V optice Sobotkova výroku a všední politické reality lze chápat ten nápad, že vládnout bude nějaká vláda expertů, jejichž politické opratě povedou do sněmovních lavic. Byla by to aspoň jakás takás naděje, že těch pár vládních expertů něco expertního prosadí – navzdory politické vůli svých velitelů,“ myslí si Petr Žantovský.
Ing. Miloš Zeman
Pozastavuje se proto nad tím, proč se v žádném českém médiu nedočetl pražádnou úvahu o této poměrně vážné věci. „Pokud se někdo vyjádřil na margo latentního expertního kabinetu, tak maximálně v poloze střelby na prezidenta Zemana, údajného autora této myšlenky. A při vší úctě k hlavě státu – v celé téhle bramboračce a hře na vládnutí zdaleka nehraje hlavní roli. Výsledná koalice pro něj může být přijatelnější, nebo méně přijatelná, ale opravdové karty se zcela určitě budou rozdávat jinde,“ konstatuje vysokoškolský pedagog.
Jánošík z dílny ČSSD bohatým vezme, ale chudým nic nedá
Stejně tak postrádá ve sdělovacích prostředcích hlubší zamyšlení nad daněmi i tím, jak o nich politici mluví. „Všechny ty řečičky o progresivní dani, ta fascinace příležitostí obrat zámožnější spoluobčany a těm chudším namluvit, že je to k jejich prospěchu, má stejnou krevní skupinu jako milionářská daň, kterou po válce zavedli komunisté. Jenomže tenhle Jánošík kulhá na jednu nohu. Bohatým bere, ale chudým nic nedá, kromě právě těch těšínských jablíček, frází a polopravd,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.
Poukazuje na to, že fascinace možností obírat občany o vydělané peníze vede své nositele k dalším a dalším variacím na totéž. „Teď se vrací na stůl refrén Miloše Zemana z časů před deseti a více lety, kdy velel vládě a sociální demokracii a kdy to téma mohlo mít svůj smysl, a to jsou registrační pokladny. Představa, jak každý švec bude mít vedle verpánku elektrickou kraksnu, aby snad náhodou bernímu úřadu neutekla jediná koruna, je dnes už ale směšná,“ uvádí Petr Žantovský.
Co se na daních vybere více, to spolykají náklady na projekt
Realita je mnohem vážnější. „Jak správně podotkl v Událostech, komentářích České televize šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, doba je opravdu – od Zemanových časů – dosti jinde. To, po čem volají socialisté, totiž svrchovaný státní dohled nad veškerým podnikáním, z něhož lze vyžadovat daň, dnes představuje vysoce sofistikovanou počítačovou technologii, a především stovky, možná tisíce dalších úředníků, kteří budou onen vševidoucí software spravovat, využívat, kontrolovat, vyhodnocovat a případné negativní výsledky trestat,“ míní pedagog.
Bude to nejen zátěž na jejich platy a celé fungování, ale i další mnohasetmilionová zakázka, nikoli náhodou připomínající Opencard či sKartu. „Vysoké provize zainteresovaným pak lze důvodně započítat. A kam se pak ztratí těch pár milionů, které stát vybere na podnikatelích, kteří tu ještě se svým podnikáním zůstanou a nepřestěhují ho na Kypr či do státu Delaware? Toto prostinké srovnání faktů vedle sebe a jednoznačný závěr, který všechny tyhle novodobé rádoby Jánošíky usvědčuje buď z hlouposti, či z postranních úmyslů, ovšem v našich médiích nenajdete,“ kritizuje Petr Žantovský.
Fotogalerie: - Výkonná rada zdecimované ODS
Bez odpovědnosti je svoboda slova spíš ke škodě než k užitku
A to proto, že novinářům namnoze chybí schopnost, či dokonce i jen snaha vidět věci celistvě a v souvislostech. „Vytrhávají detaily a na těch staví pyramidy. Jenže ty stavby jsou z popela. Jak do nich zafouká čerstvý vánek pravdy, rozsypou se. To jediné, co po nich zbude, bude zamořené ovzduší a špína všude kolem. A to je přesně to, k čemu lze přirovnat působení většiny českých médií de facto po celé to téměř čtvrtstoletí, kdy požívají to, čemu tak hezky říkáme svoboda slova. Jenže je to jako s každou svobodou, není-li provázena vrcholnou odpovědností, je spíše ke škodě než k užitku,“ poznamenává mediální odborník.
Závěrečnou část tohoto ohlédnutí za uplynulým týdnem v médiích začíná odkazem na známý vtip: Víte, jaký je rozdíl mezi pesimistou a optimistou? Pesimista říká, že hůře už být nemůže. Optimista říká: Ale může... „Tento vtip se mi vybavil nad zprávou o personálních změnách ve vedení Babišovy Mladé fronty Dnes. Do jejího čela usedne po odešlém Robertu Čásenském Sabina Slonková, a to od ledna. Než se tak stane, bude v čele deníku prozatímně stát její zástupce Jiří Kubík,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Dřívější investigavci míří do čela rádoby seriózního deníku
Oba dva jsou dobře známi z více než deset let staré kauzy, která nesla název Olovo podle iniciál tehdejší političky Petry Buzkové. „Slonková s Kubíkem tehdy zveřejnili v MfD pamflet, který nesl nepochybné známky autorství bývalých či současných bezpečnostních složek. Už ten estébácký jazyk, jímž byl sepsán, nenechal nikoho na pochybách. Zjevně šlo o podvrh, jehož cílem mělo být na první pohled poškodit Buzkovou, o níž se v tom textu psalo hodně nehezkého,“ konstatuje mediální odborník.
Hned ale dodává, že to v důsledku poškodilo přímého oponenta Buzkové, tehdejšího předsedu vlády i ČSSD Miloše Zemana. „Slonková s Kubíkem totiž ´vyinvestigovali´, že pamflet pocházel ze Zemanova okolí, z okruhu jeho poradců. Skloňovala se tehdy tři Š – Šíma, Šarapatka a Šlouf. K autorství se, pokud vím, explicitně nikdo nepřiznal, Šíma se Šarapatkou odešli z Úřadu vlády a věc usnula. Nicméně mediální ukazovák zůstal namířený na Šloufa – a přes něj na Zemana. To byl ten pravý terč celé akce Olovo,“ myslí si Petr Žantovský.
Lidé by měli vědět, že se MF Dnes stane hlásnou troubou
Proto dovozuje, že autory samotného textu nemohli být lidé ze Zemanova okolí, ale mnohem pravděpodobněji z opačného tábora. „Přinejmenším takový Martin Profant, Buzkové dlouholetý šéfporadce, nechci říci přímo ´loutkovodič´, měl jistě dostatečnou intelektuální kapacitu na to, aby podobný žertovný trylek spískal. A právě Buzková a její lidé to na rozdíl od Zemana měli vždy velice dobré u lidí, jako jsou Slonková a Kubík. U lidí, kteří tak pěkně posloužili jejich zájmům tím, co a hlavně kdy vytahovali na světlo boží,“ vysvětluje mediální odborník.
Fotogalerie: - Babišovy dobroty
Když nyní takoví lidé vstupují do čela hlavního rádoby seriózního deníku, nemůže se nevybavit výše zmíněný vtip. „Jestliže Čásenskému bylo možné vytknout, že deník pod jeho vedením nepostupoval vždy objektivně a nestranně, noviny v čele se Slonkovou a Kubíkem se stanou nespornou hlásnou troubou nějakého velice vyhraněného politického názoru. Nic proti tomu, jsou to noviny soukromé, je věcí jejich majitele, Andreje Babiše, co si s nimi počne. Ale jako mediálně poučená veřejnost bychom o tom všem měli vědět a nezapomínat,“ nabádá závěrem Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
