Návrh kurzarbeitu předpokládá, že zaměstnanci podniků, které kvůli hospodářské krizi či přírodní katastrofě nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, budou dostávat nejméně 70 procent mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 procent, stát 20 procent.
„Vraťme normu do druhého čtení, abychom ji mohly posoudit v hospodářském a rozpočtovém výboru,“ navrhovali dnes jak předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura, tak i šéf klubu poslanců TOP 09/STAN Miroslav Kalousek. Zdůrazňovali při tom, že tyto výbory normu jako celek vůbec neměly možnost posoudit. Kurzarbeit poslanci totiž zařadili na návrh sociálního výboru do vládní novely zákona o zaměstnanosti jako pozměnovací návrh.
Opozice navíc tvrdí, že novela má korupční potenciál a poškodí malé podniky, neboť zvýhodňuje velké firmy na marko těch malých, které nemají kapacity na to, aby podávaly žádosti úřadům práce.
„Kdo bude posuzovat objektivitu vyplácení mezd státem?“ tázal se k tomu poslanec z ODS Petr Bendl.
„Pokud tady hlasujeme tak závažnou systémovou a nákladnou změnu, tak si zasloužíme vědět, kdo to bude posuzovat. Prý to pravděpodobně bude místní buňka sociální demokracie po dohodě s hnutím ANO,“ ironizoval normu Miroslav Kalousek. Prý řeči o pomoci malým a středním podnikám jsou na jednu stranu „hezké řeči“. „Ale je to na prd, my musíme podporovat velké podniky,“ navážel se Kalousek dále do koalice a zejména do vicepremiéra Andreje Babiše (ANO).
I Zbyněk Stanjura se pozastavoval nad faktem, že novelou není vůbec zaručeno, kdo v tomto případě bude peníze vyplácet zejména malým firmám. V podstatě tak prý „norma půjde na ruku“ jen těm velkým firmám.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ale upozornila na to, že je v normě výslovně uvedeno, že sama vláda bude definovat podrobně obtíže konkrétní firmy, a to na návrh úřadů práce. Vláda to pak projedná a uzavře dohody. „Já v tom žádné místo pro korupci nevidím! Ono by možná neškodilo, kdyby opozice ty materiály četla,“ zdůraznila Marksová.
Mgr. Michaela Marksová
Komárek: Asi lituje, že se ještě nestal továrníkem!
Za debatní pult si stoupl i poslanec ANO Martin Komárek. „Já jsem nabyl ze slov poslance Kalouska dojem, že lituje, že se ještě nestal továrníkem. Má možnost po konci kariéry, a tento konec bude brzký,“ dloubnul si Komárek do bývalého ministra financí.
„Ať už s tím Komárkem něco udělají! Ať vystupuje k čemu rozumí a nezavádí sem poměry čtvrté obecné,“ zaťal se do Komárka posléze poslanec topky František Laudát.
„To, že to neprojednaly výbory hospodářské a rozpočtové, tak to je chybou těch jednotlivých výborů. Prostě někteří dobře neodvádějí svou práci,“ zdůraznil do sněmovního mikrofonu na výtky předřečníků předseda KSČM Vojtěch Filip.
_profil_top.jpg)
Aby firmy nemusely propouštět...
Kurzarbeit je krizové řešení pro firmy, které by v případě potíží musely propouštět zaměstnance. Podnik na určitou část měsíce pouze uvolní zaměstnance z práce a nedá mu za to celou mzdu. Tu uhradí firma a z části stát.
Vláda toto opatření schválila loni a začít fungovat mělo letos na jaře. Podniky budou moci kurzarbeit čerpat půl roku, při opakované žádosti maximálně rok. Podle ekonomů ale nebude mít zdržení ve sněmovně na firmy negativní dopad.
Kurzarbeit je termín, který se používá pro dohodu mezi zaměstnanci, zaměstnavatelem a státem. Zaměstnancům se zkrátí pracovní doba a ušlý příjem jim doplatí stát. Zaměstnavatel se zaváže, že nikoho nepropustí. Kurzarbeit fungoval v několika evropských zemích během ekonomické krize v roce 2009. Poprvé byl zaveden v roce 1910 s cílem udržení pracovních míst a kvalifikace dělníků při omezování těžby a zpracování draselných solí v Německu.
Pro stát je hlavní výhodou, že nedojde ke zrušení pracovních míst. „Toto opatření je většinou přechodné, časově omezené a zavádí se sektorově, aby nedošlo ke zvýhodnění individuálních firem a aby nebyla porušena konkurenční rovnováha na trhu. Finanční podpora, kterou stát na kurzarbeit vynaloží, je tímto způsobem zhodnocena lépe, než kdyby stát vyplácel podporu a další sociální dávky nezaměstnaným přímo. Zaměstnancům poskytuje kurzarbeit finanční jistotu a možnost využít více volného času na rekvalifikaci, případně včasného hledání pracovního uplatnění v jiných odvětvích. Firmám umožňuje přečkat krizové období bez ztráty kvalifikovaných pracovníků,“ hovoří o opatření internetová wikipedie, již poslanci ve sněmovně dnes také citovaly.
Sjednotit pravidla vyplácení podpor v nezaměstnanosti
Cílem původního vládního návrhu novely je sjednotit pravidla vyplácení podpor v nezaměstnanosti. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají. Nová pravidla by se týkala například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností nebo členů představenstev a rad akciových společností, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.
Vládní novela má také zkrátit lhůtu pro nezařazení volných míst do seznamu vhodných pozic pro cizince pro ty firmy, které dostaly za nelegální či nehlášené zaměstnávání pokuty. Místo roku by měla trvat čtyři měsíce. Norma má také zakotvit postavení Fondu dalšího vzdělávání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
