Že není řízení schůze 200 poslanců zrovna jednoduchou záležitostí, ukázala dnes v poledne místopředsedkyně dolní parlamentní komory Jaroslava Jermanová (ANO). Přímo ve chvíli, kdy probíhaly v jednacím sále komory návrhy na volby členů do stálých delegací Parlamentu - a ona řídila schůzi - se jí totiž povedla pěkná taškařice. Za ní ovšem stála prostá lidská chyba a přeřeknutí.
„Zvedněte tlačítko a stiskněte ruku... Pardon, naopak,“ řekla totiž Jermanová, ovšem vzápětí se omluvila a opravila.
„Už vidím novinové články, jak tady zvedáme tlačítka,“ reagoval krátce na to předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Ing. Martin Kolovratník
„To se tak někdy stane,“ dodala k tomu Jermanová, na jejímž řízení schůze je vidět, že si ještě stále není jistá v kramflecích.
Ing. Jaroslava Pokorná Jermanová
Žádal hlasování o „mentolové aféře"
Občas se ale přeřeknutí ve sněmovně nevyhnuli ani sněmovní matadoři jako kupříkladu Lubomír Zaorálek z ČSSD. Ten loni v září, když řídil schůzi zákonodárců, na žádost poslance Jiřího Paroubka chtěl nechat hlasovat o „mentolové aféře" namísto metanolové aféře. Okamžitě si ale své přeřeknutí uvědomil a poslancům se omluvil. Jenže ti se již v tu chvíli při představě šustícího sáčku s mentolovými bonbóny nepokrytě smáli.
„Omlouvám se, to bylo nechtěné. Samozřejmě má jít o bod ´informace o postupu vlády při řešení metanolové aféry´,“ reagoval na svá slova Zaorálek se smíchem.
Přeřeknutí může být podmíněno foneticky i sémanticky
Internetová Wikipedie k „přeřeknutí“ pak vygenerovala kromě jiného toto:
Přeřeknutí je jev, kdy někdo omylem vyřkne myšlenku nebo jazykový tvar, jimiž se vnitřně zabývá, namísto těch, které chtěl vyjádřit. Přeřeknutí spočívá v myšlenkovém zkratu („při jídle se nejí“), který bývá ovlivněn skrytými myšlenkami a asociacemi.
K přeřeknutí může dojít na fonologické (klábosu místo klobásu), morfologické (Japonec a Italec), lexikální i syntaktické rovině. Přeřeknutí může být podmíněno foneticky (zvukovou podobností slova), sémanticky (záměna za v nějakém směru významově podobný pojem nebo prvek), vnějšími okolnostmi (mluvčí omylem místo zamýšleného slova vysloví název předmětu, který právě vidí), roztěkanými nebo potlačenými myšlenkami.
V politologicky zaměřené psychologii a publicistice bývají sledována přeřeknutí politiků jako náznak možné přetvářky, lži nebo taktiky.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
