Kde vidíte hlavní příčiny debaklů ODS v několika posledních volbách? Od krajských a senátních po prezidentské a sněmovní?

Volební porážky přisuzuji tomu, že jsme postupně začali opouštět principy, na kterých ODS vznikla a na kterých po dlouhá léta stála zejména za předsednictví Václava Klause. Dělali jsme bohužel věci, které jsme jako lidé nepovažovali za dobré. Namátkou uvedu přímou volbu prezidenta. Nemuseli jsme to dělat, přesto jsme to podpořili. Jako Jihočech jsem ODS vytýkal, že za vidinu okamžité koaliční podpory Strany zelených do jisté míry přispěla k tomu, že uschla Šumava. Pak zde bylo zvyšování daní – věc, která nám významně ublížila. Podléhali jsme ideovým postojům našich koaličních partnerů, byť to jsou ideově naši soupeři. Zejména tedy TOP 09. Jako dlouholetý člen ODS jsem si říkal, „co to děláme“, a hrozil jsem se toho. Bylo mi vysvětlováno, že jsme pod velkým koaličním tlakem a že samotné vedení ODS tlačí na poslance a senátory, aby na ty věci přistoupili. Přesto jsem s tím nesouhlasil.

Nakonec si myslím, že takové ty osobní záležitosti, zejména tedy u předsedy Petra Nečase, které na první pohled vypadají hrozivě a pro některé se zdají být hlavní příčinou naší porážky, při nějakém klidnějším zvažování a pevnějších nervech bylo možné ustát. Nakonec jsme sestoupili až na úplný kraj a byly zde i některé předvolební prognózy, že se nedostaneme do sněmovny – to se v několika krajích stalo.