Odborník je otřesen hrubým porušením novinářské etiky. Týká se Sobotky

02.11.2013 13:15

TÝDEN V MÉDIÍCH Povolební debata lídrů sedmi stran ukázala, že tento typ politických rozhovorů se i vinou moderátora Václava Moravce už vyčerpal. V pravidelném ohlédnutí upozorňuje Petr Žantovský na hrubé porušení pravidel novinářské etiky, když se média přiklonila v kauze uvnitř ČSSD na stranu předsedy Bohuslava Sobotky a začala papouškovat slovo puč.

Odborník je otřesen hrubým porušením novinářské etiky. Týká se Sobotky
Foto: Hans Štembera
Popisek: V Ostravě začal 37. sjezd ČSSD

Pohled na dění v médiích začíná Petr Žantovský hodnocením povolební debaty, při níž se ve studiu České televize sešlo sedm lídrů stran, které se dostaly do sněmovny. „Znovu se potvrdilo, že se tenhle typ politických rozhovorů zcela vyčerpal jako formát. Je to hodně dáno osobou moderátora, protože pan Moravec je už velmi předvídatelný. Člověk už ví, jak se bude tvářit, jak bude gestikulovat, jak a na co se bude ptát. Pak už to diváka ani moc nemotivuje k tomu, aby to sledoval,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Václav Moravec je na debatu vždy velmi pečlivě připravený, ale to je jeho handicap, nikoli výhoda. „On si připraví schéma otázek a pak není schopen improvizovat a jít nad rámec připraveného obsahu. Na povolební debatě bylo hodně vidět, že se pan Moravec velice úpěnlivě držel připravených témat a nebyl vůbec schopný zareagovat na to, jak mu někteří hosté, zejména lidé nepředvídatelní jako pan Babiš, odpovídali. Jejich odpovědi nechával bez reakce a přešel automaticky k dalšímu svému bodu, Debata pak vyzněla jako soubor monologů, který v zásadě nedával vůbec žádný smysl,“ míní Petr Žantovský.

Moravcovy pořady už jsou překonané

Bylo to patrné i na tom, když si Václav Moravec dlouhé minuty užíval rozemílání toho, kolik bude mít nová sněmovna místopředsedů. „To je zcela bagatelní, procedurální téma, které stojí tak za jednu otázku kolem stolu a jde se dál k podstatným věcem, jaká bude ekonomická situace, jaká bude zahraniční politika země, nic z toho se v zásadě nekonalo. Ale konalo se desetiminutové povídání na téma, jestli bude mít sněmovna čtyři, pět či šest místopředsedů. A to byl zcela zbůhdarma vyhozený vysílací čas,“ upozorňuje mediální odborník.

Na téhle části debaty se podle něj dá jasně demonstrovat, že tyto debaty by se buď vůbec neměly konat, nebo by se měly konat úplně jiným formátem. „Nebo by je měl dělat jiný moderátor, který by měl dostat příležitost, jako ji dostal pan Železný. Neříkám, že by to měl být pan Železný, ale předvolební debaty s ním dostaly novou energii, i když ne zcela bezchybnou. Ale Moravcovy pořady už jsou v podstatě passé,“ podotýká Petr Žantovský.

Hrát si na reality show byl neuvěřitelný přešlap

Pozastavuje se i nad situací, kdy moderátor nutil Bohuslava Sobotku, aby markýroval povolební jednání à la reality show ve vile. „Říkal jsem si, jestli si pan Moravec nespletl formát, jestli by tohle neměl provádět třeba u paní Bubílkové. To jsou z hlediska žánru neuvěřitelné přešlapy. Nemyslel to samozřejmě vážně, ale jako humor. Ale ve chvíli, kdy se rozhoduje o budoucnosti země, se vůbec nehodí hrát si na to, že jsme účastníci nějaké placené show, to je tragikomické,“ konstatuje mediální odborník.

Tomu vadily i několikanásobně připomínané výsledky výzkumu společnosti TNS Aisa na téma spokojenosti s výsledky voleb. „Nejen že výpovědní výsledek byl k ničemu, ale hlavně je zcela irelevantní vzorek 600 respondentů, minimum je někde kolem 1100. Navíc jsme se nedozvěděli, jaká je sociodemogafická struktura těch 600 respondentů, ani jak byli vybíráni. Neustálé odvolávání se na výsledky průzkumů mělo budit dojem serióznosti, ale byla to čistě vnějšková zástěrka, která věcně nebyla divákovi absolutně k ničemu,“ tvrdí Petr Žantovský.

Předsednictvo ČSSD své mantinely nepřekročilo

Rolí médií se pak zabývá v kauze, která hýbe Lidovým domem. „Přijde mi velice dramatické, když pan Dienstbier mluví o tom, že to byl nůž do zad sociální demokracii. Mám pocit, že zapomněl, že předsednictvo ČSSD je volený stranický orgán, který nepřekročil své mantinely a navíc neodvolával pana Sobotku, jenom ho vyzval k rezignaci a svůj názor vyjádřil skoro dvoutřetinovou většinou svých hlasů,“ říká pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Petr Žantovský.

Přiznává, že mu není úplně dobře, když slyší slova „vylučovat“, „opouštět stranické řady“ a podobně. „Myslel jsem si, že pětadvacet let od Listopadu už tahle slova slýchat nebudu, ale slyším je. Z hlediska mediálního je podstatné, že většina médií automaticky bez jakékoli úvahy převzala termín ´puč´, míněno ten čin pana Haška a spol., respektive předsednictva. O předsednictvu se teď už moc nemluví, už se mluví jen o Haškovi, Tejcovi a Škromachovi,“ poznamenává Petr Žantovský.

Sobotku by výzva k zamyšlení nad rezignací udivit neměla 

„Přitom slovo ´puč´ vyslovili první pánové Sobotka nebo Zaorálek a vyjadřuje proto názor lidí, kteří byli vystaveni nepříjemné situaci zpovídat se z odpovědnosti za ubohý výsledek voleb. Jenom bych připomněl, že v roce 2010 za podobná, ale přesto o něco lepší procenta, odstoupil dobrovolně Jiří Paroubek a nepotřeboval, aby ho k tomu vyzývalo nějaké předsednictvo. Převzal odpovědnost za výsledek voleb. Myslím, že tak to je správně,“ uznává mediální odborník.

Domnívá se proto, že by Bohuslava Sobotku nemělo zase až tak rozčilovat vzhledem k chabému výsledku voleb, že ho předsednictvo vyzývá k úvaze na podobné téma. „Minimálně tedy k debatě o odpovědnosti za výsledek voleb, které sociální demokraté sice vyhráli, ale skutečným vítězem voleb je pan Babiš a sociální demokraté jsou hlavními poraženými. Vždyť si věřili až na třicet procent, ale zdaleka na ně nedosáhli, a to by mělo vyvolat hlubokou vnitrostranickou diskusi,“ očekává Petr Žantovský.

Média se postavila na jednu stranu a o výsledku voleb mlčí

Je si přitom vědom, že to není nezdar, za který nese odpovědnost jen Bohuslav Sobotka. „Ale tady nezaznělo ani slovo o tom, že by se diskutovalo o odpovědnosti za výsledek voleb. Předsednictvo se jen vyjádřilo, tím ´vrazilo nůž do zad´ a nastal stav ´puče´. Stav puče je něco, čemu naši novináři rozumí, je to vzrušení, je to revoluční, pojďme do toho, skloňujme to pořád dokola. Takže se média automaticky přiklonila na jednu stranu tohoto sporu, místo aby se začala zabývat tím, jak to vypadá s odpovědností za výsledek voleb. To mi přijde velice špatné z hlediska českých novinářů,“ kritizuje mediální odborník.

Připomíná mu to rok 1997, kdy vystoupili funkcionáři ODS Pilip a Ruml v době Klausovy nepřítomnosti v republice a vyzvali ho k odstoupení. „To by se dalo po dienstbierovsku nazvat pučem, protože k tomu nebyli nadáni žádným rozhodnutím žádného grémia. Bylo to rozhodnutí těchto dvou pánů, kteří vyzvali vlastního předsedu, aby se odporoučel. A navíc ho vyzvali zbaběle, když byl v cizině a nemohl se bránit. To byl docela drsný okamžik, který by se dal svým způsobem i nazvat pučem,“ domnívá se Petr Žantovský.

Hrubé porušení pravidel novinářské etiky

Václav Klaus tuto akci nazval Sarajevským atentátem. „Ale média velice tvrdošíjně odmítají tenhle pojem používat, protože stojí na straně Pilipů a Rumlů a rozhodují se při vyjadřování, při značkování reality podle sympatií vůči jednotlivým aktérům. Pan Sobotka je jim sympatický, tak převezmou slovo puč. Pan Klaus je jim nesympatický, tak Sarajevský atentát jako označení činů pánů Pilipa a Rumla odmítnou. To je hrubé porušení pravidel novinářské etiky. Jak tehdy, tak dnes. Je to úplně stejné, a to srovnání je velice příznačné,“ podotýká mediální odborník.

A přichází ještě se srovnáním s kauzou, která dnes hýbe Spojenými státy a západní Evropou. „Jde o odposlechy evropských funkcionářů včetně církevních. Dočetl jsem se, že prezident Obama tvrdil, že o nich nevěděl. A kdosi se zamyslel nad tím, co je horší. Jestli to, že Obama lže a věděl o tom, nebo nelže a opravdu o tom nevěděl. Co z toho je vlastně pro Ameriku a demokracii ve světě horší? Jestli to, že je Obama lhář, nebo hlupák? A mám za to, že i pan Kerry prohlásil, že to s těmi odposlechy přepískli,“ odvolává se Petr Žantovský na ČTK.

Obamovo lhaní je milionkrát zásadnější než Haškovo

Velice ho udivuje, proč čeští novináři, když jsou tak citliví na lhaní v médiích, nevyzývají alespoň rétoricky, protože jinak nemají šanci, pana Obamu k tomu, aby se zamyslel, zda by neměl abdikovat. „Ovšem takovou úvahu jsme v českých médiích nezaznamenali. A přitom lhaní na úrovni pana Obamy je milionkrát zásadnější než lhaní pana Haška. Naši novináři se nezamyslí nad tím, že by pan Obama měl vyvodit osobní zodpovědnost za lhaní, či hloupost. Zase se tu měří dvojím metrem, a to je zásadní a trvalá choroba české novinařiny,“ poukazuje Petr Žantovský.

Závěr patří úvaze nad volbami, která se v médiích moc nezmiňuje. „To byly snad první volby v České republice, které byly výlučně o emocích, kde se vůbec nemluvilo o programech. Nevíme tak, jaký má pan Babiš program. Ale my to vlastně nevíme ani u sociálních demokratů. Víme jen, že chtějí přidávat těm i oněm, že chtějí zemi zadlužovat. ODS tvrdí, že chce zemi oddlužovat a těm či oněm odebírat. Ale to přece není ideologie. To jsou jen nějaké praktické politické kroky,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Řídit stát bez vize, kam ho vést, je cesta do pekel

Nevíme tak od subjektů, které budou mít zastoupení ve sněmovně, co si myslí o západní civilizaci. „Nevíme, co si myslí o střetu civilizací v duchu profesora Huntingtona. Nevíme, jestli chtějí vést zemi ke svobodě, anebo k nějaké diktatuře elit. Kdo nám to řekl? Z čeho si to máme vyčíst? Kde se o to vede pořádná diskuse? Jestliže se na to politiků neptáme a například pan Moravec se jich na to neptá, no tak oni pak nemají potřebu to říkat. A když tu potřebu nemají, tak si nemusejí ani nic myslet,“ vyvozuje mediální odborník.

Ing. Jiří Paroubek

  • Nenarodili jsme se sami pro sebe, ale proto, abychom sloužili své vlasti. ( Jindřich IV.)

Pak prý lze i po letošních volbách očekávat vládnutí v duchu stát à la eseróčko, jak s tím začal velice otevřeně a natvrdo Mirek Topolánek. „To je velice pragmatické, ale velice krátkozraké hledění na řízení státu. Řídit stát bez vize, kam ho vést, je cesta do pekel. Protože pak přijde nějaký člověk s dlouhým klackem a tlustou paží a řekne: ´Jdu vyřešit ten váš nepořádek. Bouchne do stolu, bude sympatický a zvítězí. Takových příkladů jsme v dějinách už měli hodně. A já se takového konce samozřejmě obávám,“ přiznává Petr Žantovský.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ach, pane profesore, to bude tuze bolet… Tomáš Halík řekl, že bychom měli přijímat uprchlíky a že naše země není naše, a toto mu vzkázali Keller, kníže či Zahradil

17:44 Ach, pane profesore, to bude tuze bolet… Tomáš Halík řekl, že bychom měli přijímat uprchlíky a že naše země není naše, a toto mu vzkázali Keller, kníže či Zahradil

ANKETA Tomáš Halík v Deníku Referendum napsal, že odmítnutí ujmout se i sebemenšího množství uprchlí…