Pokud bude norma schválena, mohla by platit patrně až od příštího volebního období i když v návrhu stojí, že by platila dnem vyhlášení. Němcovou k důvodům předložené normy vedl fakt, že když je zákonodárce nepodmíněně odsouzen, není to pak slučitelné s posláním a obsahem jeho mandátu.
„Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat," uvedla Němcová v důvodové zprávě.
Ani tato norma ale neprošla příliš hladce. Třeba zpravodaj Stanislav Křeček z ČSSD poukazoval na některá možná úskalí ústavní změny. Podle něj se může stát, že by se odsouzený zákonodárce domohl zrušení rozsudku. Také podle Stanislava Grospiče (KSČM) může předloha přinést mnoho výkladových problémů; například ten, zda by se týkala i přečinů.
Němcová ovšem uvedla, že stejně jako zákonodárci rozhodují o vydávání svých kolegů k trestnímu stíhání, mohli by po rozsudku záležitost završit rozhodnutím o ztrátě mandátu. Mohlo by to být podle ní například ústavní většinou, kdy se pro návrh musí vyslovit nejméně 120 z 200 poslanců.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
