Kterou stranu budete volit? Ptáme se mezi 16.- 22. zářímAnketa
Senátor Tomio Okamura není v politice příliš dlouho a možná i proto ho napadlo netradiční řešení, které by političní matadoři zřejmě nezvolili ani náhodou. Když o něm redaktor Reflexu Marek Stoniš napsal glosu, do jejíhož titulku si vybral zkomoleninu jeho jména z dřívější obálky Reflexu a svůj text nazval „Pitomio Okamura: Dva se perou, já se směju“, zveřejnil ji senátor na svém facebookovém profilu a uvedl nejen jméno autora, ale i jeho e-mailovou adresu.
Zahlcená e-mailová schránka novináře
Po třech dnech od zveřejnění glosy začal redaktorovi ve schránce přistávat od příznivců Tomia Okamury jeden sprostý e-mail za druhým. Nutno podotknout, že senátor za volební obvod zahrnující jižní část okresu Zlín má na svém facebookovém profilu více než 67 tisíc příznivců. „Tak mi nezbylo nic jiného, než mazat a mazat a čekat, až stoka vyschne a já budu mít od Úsvitu pokoj,“ konstatoval Marek Stoniš ve svém dalším textu na webu Reflex.cz, kde také zveřejnil nejpeprnější e-maily, které mu v této souvislosti přišly.
A příjemné čtení to vskutku nebylo. „Mrdko prodejná, měl by ses ohlížet, až někam půjdeš!“ nebo „Ty jedna vyjebaná kurvo! Kolik ti ty zkurvený strany (ČSSD, ODS, TOP 09) dávají za takový neskutečný sračky, co píšeš o hnutí Úsvit? Jediná strana, co zde v ČR chce něco změnit a ty ji pro pár podělaných peněz shazuješ jak Jidáš posranej!“ či „Chovej se slušně, ty hajzle!“
Každou lež a pomluvu napadne u soudu
Senátor Tomio Okamura k tomu uvádí, že měl na výběr buď mlčet a nechat si vše líbit, zdlouhavě a marně se soudit, nebo novinářům nastavit zrcadlo. „Vybral jsem si poslední dvě varianty. Tedy že každou lež a pomluvu napadnu u soudu. V tomto ohledu mi dělá analýzy dehonestujících nebo lživých textů a výstupů advokátka Klára Samková, která bude podávat mým jménem žaloby. A první soud se již blíží, je vydáno již i předběžné opatření,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz svůj postup Tomio Okamura.
Psali jsme:
„Protože soudit se je však v naší republice zdlouhavá cesta, tak jsem také nastavil to pomyslné zrcadlo. A je pozoruhodné, že pan Stoniš z Reflexu dnes pláče, že mu lidé nadávají, aniž by mu došlo, že za to nemůže Okamura, ale že on začal psát urážlivé články, v nichž byl jako první sprostý on. Stejně tak si teď stěžuje na reakce čtenářů pan Jan Brož z MF Dnes, kterému také prý přišly na jeho e-mail stovky negativních reakcí na jeho článek. Oba ale nechtějí pochopit, že ne já, ale čtenáři jim to vracejí stejnou mincí,“ odkazuje senátor na přísloví „Jak se do lesa volá, tak se z něj ozývá“.
Místa zkušených novinářů zaujaly porevoluční rychlokvašky
Do kontrastu se zmíněnými redaktory dává renomovaného novináře Jefima Fištejna. „Polemizuje s mými myšlenkami, ale umí to na úrovni a bez osobních útoků. Polemizuje s mými názory, aniž by ze mě dělal blbce. Takového novináře si musím vážit a naopak za polemiku mu děkuji, protože pochopitelně i jeho názor pomáhá tříbit ten můj,“ přiznává Tomio Okamura.
Svůj postup by poradil i dalším politikům. „Já bych jim to vřele doporučil, kdyby to šlo. To, že se lidé nebrání, když je někteří novináři urážejí, špiní a křivě osočují, je totiž pro tyto novináře signál, že to mohou dělat beztrestně. To, co je dnes v médiích, by ještě před desti lety nikde neprošlo. Faktem ovšem je, že redakce opouštějí staří zkušení novináři jako je třeba právě pan Fištejn nebo jako byl Ivan Kytka a další, a jejich místo zaujaly porevoluční rychlokvašky, řekl bych někdy až lůza,“ konstatuje senátor Okamura.
Kdo se dá na politiku, musí s útoky počítat
„Média opravdu nepřistupují k panu Okamurovi objektivně, to rozhodně ne. Je tam patrná předpojatost,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz politolog a mediální odborník Jiří Bystřický. Až donedávna se prý zlínský senátor dokázal dobře vypořádat s tím, jak o něm média referují. „Ale v poslední době mu to týden od týdne systém vnitřní obrany přestává brát a už mu to ulítává,“ upozorňuje Jiří Bystřický, že lídr Úsvitu přímé demokracie jako by s médii začal ztrácet trpělivost.
Tomio Okamura
„Ale politik musí vědět, že v okamžiku, kdy se na toto řemeslo dá, tak vzbudí nejenom sympatie, ale i odpor. A s tím by měl počítat a brát to jako věc, která k tomu řemeslu patří. Politik musí počítat s útoky. Tak to prostě je,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz politický komentátor a mediální odborník Karel Hvížďala, podle něhož Okamurova reakce se zveřejněnými e-mailovými adresami není zcela běžná a spíše ukazuje na nezvládnuté emoce.
Nikoho téměř nezajímá, co politik říká, ale kdo to říká
„Každý, ať už politik nebo truhlář, jsme plnoprávní občané a máme právo na důstojnost. S každým můžeme vést polemiku a kritizovat jeho práci. Nikdo ovšem nemá právo lživě urážet a křivě špinit člověka, ať to je politik nebo není. Jinými slovy, když se někomu nelíbí, že prosazuji demokracii proti oligarchii, tak ať polemizuje s myšlenkou. To, že mně zástupce šéfredaktora Reflexu pan Stoniš nadává do pitomců, ale přece není žádná polemika. To je jen pokleslé sprosťáctví někoho, kdo skutečnou polemiku a kritiku nezvládá. Ale takový hlupák přece v médiích nemá co dělat,“ reaguje senátor.
Je přesvědčený, že prezentace politiků ve sdělovacích prostředcích je závislá na osobních sympatiích a antipatiích konkrétních redaktorů. „To je tragické. Nikoho téměř nezajímá, co politik říká, ale kdo to říká. A podle sympatií je pak buď bůh, nebo pitomec. To je dost zlé a zároveň je to velmi špatný obrázek o české novinařině. Ale připravujeme návrh zákonné normy, která by tomuhle udělala alespoň v těch nejhrubších případech přítrž,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Tomio Okamura.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
