Na který druh výroby elektřiny má Česko spoléhat v první řadě?Anketa
Společnosti Herzmann, s. r. o. a Data Collect, s. r. o. provedly v rámci projektu Český volič společný průzkum k tématu voleb do Evropského parlamentu. Proč o volebním potenciálu i volebním modelu hovoříte jako o experimentu?
Experiment spočívá za prvé ve sběru. Jde o smíšený model. Polovina dotázaných odpovídala na telefonické dotazy a polovina na on-line dotazník. To je ve světě poměrně hodně používaná kombinace, ale v České republice moc velkou tradici zatím nemá, spíše je to ojedinělá záležitost. A za druhé jsem stanovil nový model interaktivního vážení, to znamená těch statistických výpočtů, které jsou za tím volebním modelem. Protože ten volební model, na který jsem byl zvyklý, zůstal vlastnictvím ppm factum a já samozřejmě respektuji, že používají metodiku tak, jak tam byla vyvinuta. Proto jsem se pokusil jít na to trochu jiným způsobem.
Je z výsledků, které představujete, pro Vás osobně něco výrazným překvapením?
Mě překvapilo mimořádně dobré umístění Úsvitu, který atakuje ve volebním modelu téměř deset procent a má poměrně slušný volební potenciál. Na druhé straně mě překvapilo, jak málo v tom volebním modelu vychází podpora pro KDU-ČSL. Když jsem analyzoval důvody, tak v těch datech se důvod dá najít. Spočívá v tom, že zatím nezanedbatelná část příznivců KDU-ČSL váhá, jestli k těm volbám má přijít, což je u této strany netypické. Její voliči se vždy považovali za disciplinované. Možná se straně ve zbývajícím čase podaří dosáhnout toho, že její voliči přijdou, ale teď aktuálně to vypadá na necelá čtyři procenta. To je pro mě překvapení.
Psali jsme:
Věříte v Boha?Anketa
Není ale zarážející to, že z Vašeho průzkumu vychází o více než polovinu větší podpora hnutí ANO než sociální demokracii, když v jiných průzkumech činí rozdíl nejčastěji dvě, tři procenta?
Pravdou je, že hnutí ANO vychází o polovinu více nebo o osm procentních bodů více než ČSSD. Ale už v některých průzkumech z poslední doby bylo vedení hnutí ANO před ČSSD poměrně výrazné, takže to není až tak velké překvapení, i když tak velký rozdíl jsem sám také nečekal. Důvodem je to, že příznivci hnutí ANO chtějí k eurovolbám přijít, zatímco příznivci sociální demokracie tak moc motivováni k volební účasti zřejmě nejsou. Proto tak velký rozdíl.
Jak významně se ve volbách do Evropského parlamentu může projevit kroužkování, a to především u hnutí Úsvit, které nasadilo do čela kandidátky Kláru Samkovou, jež nebyla příznivci Úsvitu jednoznačně přijata?
Myslím si, že kroužkování bude obecně hrát poměrně velkou roli a že dojde k posunům v pořadí kandidátek. Ale neumím odhadnout, jak to bude v konkrétních případech. Paní Klára Samková je velmi známá osobnost, ale není úplně bezrozporná osobnost. A je velká otázka, jestli ten její profil jako svébytné političky povede k tomu, že lidé budou ochotni volit Úsvit anebo budou chtít někoho jiného z té kandidátky. Třeba někoho, kdo je méně rozporná osobnost nebo více evropsky motivovaný než je paní Samková, která je víc spojována s touto společností a řešením některých sociálních problémů tady u nás doma.
Ing. Kateřina Konečná
KSČM nasadila do čela kandidátky poslankyni Kateřinu Konečnou. Jak to může dopadnout v případě jejího interního souboje s europoslancem Miloslavem Ransdorfem, který se v politice pohybuje rozhodně mnohem déle?
Právě v případě paní Konečné mám pocit, že to je ohrožená první pozice a že možná KSČM nezvolila úplně optimálního lídra kandidátky, protože paní Konečná není dostatečně veřejně známá osobnost. Tam může dojít k tomu, že budou kroužkováni jiní a strašně záleží na tom, jestli se KSČM podaří přesvědčit své voliče, že paní Konečná má v Evropském parlamentu svoji roli, své místo a má být zvolena právě ona osobně. Jinak pokud mluvíme o výsledku KSČM jako potenciálně horším, než byl v posledních volbách do Evropského parlamentu, tak to může souviset právě i s pozicí lídra kandidátky. Pan Remek byl neoddiskutovatelným lídrem. Kroužkování může sehrát u KSČM výraznou roli, preferenční hlasy mohou jít ve prospěch pana Ransdorfa a tím de facto v neprospěch paní Konečné.
_profil_top.jpg)
PhDr. Miloslav Ransdorf, CSc.
Ve srovnání s nedávným průzkumem společnosti SANEP, jenž vykazoval hodně dobré výsledky pro levicové strany, Váš průzkum vychází spíš „pravicově“, čím to?
SANEP publikoval preference rozpočítané jenom mezi ty voliče, kteří preferenci vyslovili, to znamená, že to není v pravém slova smyslu volební model. Nezohledňují se tam žádné faktory potenciální volební účasti ani konzistence výpovědí lidí například o tom, jak se chovali v minulých volbách. A může být, že právě vlažnější příznivci levice více deklarují, že přijdou a budou levici volit. Ale nakonec nenajdou ta pro ně důležitá témata, která by je takzvaně zvedla ze židle a přiměla je, aby skutečně přišli a volili. To ten náš model přece jenom zohledňuje v takové míře, v jaké to umíme s daty, jaká jsou k dispozici. Já naprosto nemohu říci, že ten náš model je lepší. Ale faktem je, že ty rozdíly jsou toho typu, že náš volební model je přece jenom poněkud více doprava nebo k těm hnutím, která se nedají zařadit na škále levice-pravice, jako je právě Úsvit, zatímco výsledky SANEPu, když do nich zahrneme i pana Paroubka a stranu LEV 21, tak spíš tendují k levici.
JUDr. Klára A. Samková, Ph.D.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
