Rozruch na politické scéně v poslední době vyvolalo téma banderovců na Ukrajině, konkrétně jejich zákonem upravené benefity a status válečných veteránů. Ministr zahraničí po vlně kritiky, že k celé záležitosti mlčí, vydal nedlouhé prohlášení. V něm konstatoval, že diskutovaný zákon je vnitřní záležitostí Ukrajiny.
Krátce poté ministr Tomáš Petříček vyrazil přímo na Ukrajinu na plánovanou pracovní návštěvu. Nyní před zahraničním výborem o své cestě referoval a řeč přišla i na kauzu s banderovci. Jenže podle jeho slov se neděje nic mimořádného.
Petříček nejprve popsal, jaká místa na Ukrajině navštívil a v jaké situaci se podle něho země nachází. Připomněl, že šlo ze strany českého ministra zahraničí o první cestu na Ukrajinu po pěti letech.
Udělal Zeman dobře, když blahopřál Juanu Guaidóovi k převzetí úřadu prezidenta Venezuely?Anketa
Tématem při jednání s ukrajinskými představiteli prý bylo mimo jiné naplňování asociační dohody s EU a implementace změn z této dohody vyplývajících. Ministr zdůraznil, že reformy neprobíhají potřebným tempem, nicméně je podle něho třeba vzít v úvahu, že Ukrajina vede na východě válku a vydává značně vysoké procento svého HDP na obranu.
Nemalý potenciál má podle Petříčka Ukrajina pro české investory, je tam však jedno velké ale. „Náš vzájemný obchod dynamicky roste, Ukrajina nyní patří mezi dvacet nejvýznamnějších obchodních partnerů České republiky. Je tam ale těžká vymahatelnost práva, která české investory demotivuje v tom, aby se na ukrajinském trhu více angažovali,“ uvedl před sněmovním výborem ministr.
Pokud jde o válečný konflikt na východě země, minské dohody podle ministra zůstávají stále spíše na papíře. „Je to na diskusi s Ruskem, které je klíčovým partnerem v tom, aby minské dohody byly plněny,“ uvedl Petříček.
Na Ukrajině prý hovořil také se zástupci občanské společnosti a neziskového sektoru. Setkal se kromě jiného s představiteli krymských Tatarů. „Ti žijí v Kyjevě, protože na Krymu působit nemohou, jsou tam terčem značné represe a porušování lidských práv. Pozice jejich oficiálních představitelů je, aby se situace vrátila před obsazení Krymu ze strany Ruska,“ popsal šéf Černínského paláce.
Na české politické a mediální scéně hojně diskutovanou otázku banderovců prý Petříček s ukrajinskými představiteli otevřel. „S ohledem na to, že chceme, aby ukrajinská strana vnímala citlivost celé věci a otázku růstu nacionalismu. Představitelé neziskových organizací mi tam řekli, že obraz, který se o Ukrajině vytváří v Evropské unii, je přehnaný, že to není tak závažné, jak se v médiích objevuje. Není to tak, že by žádné excesy nebyly, ale je to podobné jako v jiných zemích regionu, v Rusku, Bělorusku. Nevybočuje to z nějakého normálu,“ sdělil ministr.
Petříček prý svému protějšku Pavlu Klimkinovi řekl, že pro nás je důležité, aby se Ukrajina vypořádala se svou minulostí, především pokud jde o období 30. a 40. let. „Podobně jako jsme my řešili česko-německé vztahy, tak zřídíme Česko-ukrajinské fórum, kde bude prostor k tomu, aby se do debaty vložili historici a přispělo se k tomu, aby se Ukrajina vypořádala s touto stránkou své minulosti.“
Historie Ukrajiny ve zmíněném období však podle něho není černobílá. „Excesy tam byly, docházelo k masakrům a vraždění, ale bylo to na všech stranách,“ řekl Petříček s tím, že banderovci nebyli jediní, kdo páchal válečné zločiny.
„Zákon, který vyvolal takovou medializaci v České republice (zákon dávající banderovcům status válečných veteránů a bojovníků za nezávislost země, pozn. red.), přiznává sociální a jiné benefity pouze osobám, které prošly politickou rehabilitací. Tudíž všichni, kdo se podíleli na válečných zločinech nebo na zločinech proti lidskosti, jsou z tohoto zákona vyjmuti a nemají žádná práva a nároky ze zákona vyplývající,“ dodal ministr zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD před zahraničním výborem Poslanecké sněmovny.
Třaskavý zákon přijal loni v prosinci ukrajinský parlament pohodlnou většinou. Záležitost ihned vyvolala bouřlivé reakce, podle médií staví ukrajinské banderovce, kteří bojovali po boku nacistů, do pozice válečných veteránů, kteří bojovali za svobodu.
Mezi prvními začal zákon kritizovat Hrad s odkazem na to, že banderovci masově vraždili volyňské Čechy. „Banderovci masově vraždili Poláky, Židy a volyňské Čechy. České Ministerstvo zahraničí k adoraci banderovců na Ukrajině zbaběle mlčí. Kdyby se to dělo v Rusku, zamini bude vydávat tisíce rázných prohlášení. Ostuda!“ uvedl v prosinci prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Miloš Zeman později veřejně vyzval k tomu, aby Česká republika „oficiálně protestovala proti velebení válečných zločinců Ukrajinou“ s tím, že „reakcí Petříčkova ministerstva je ostudné strkání hlavy do písku“. „Oni se ani jediným slovem nezastali českých obětí banderovských vrahů!“ tlumočil na sociálních sítích Ovčáček. Důrazně se proti zákonu ohrazovaly i židovské organizace z různých států.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
