Jaroslav Novák zvaný Večerníček tvrdí, že od revoluce jsme se k vysněným ideálům neposunuli ani o kousek: „Naopak, místo vlády jedné strany a jedné partaje udělali jednu partu v rámci několika stran. 17. listopadu lidé přece chtěli přímou demokracii, přímou volbu prezidenta, odvolatelnost politiků a tehdy i šéfů státních firem. Když to vezmu k dnešku, co mají? Nic. Naopak v roce 1992 z ústavy vyšoupli tehdy komunistickou premisu o odvolatelnosti politiků. To znamená, že celých osmadvacet let dělali politici vše pro to, aby se oddálili od toho, co lidé chtěli. Naopak divoce zprivatizovali naši zemi.“
Naopak poslanec za hnutí ANO Martin Kolovratník žádné ohrožení demokracie nevidí. „Mrzí mne, že lidé naskakují na různé smyšlené obavy. Díky nahrávkám, videím je možné si pustit rozhovory a sliby jsou dobře kontrolovatelné a ověřitelné. Zneužití je možné maximálně na čtyři roky, pak lidé mohou politiky vyměnit a poslední dobou volby ukázaly, jak velká je síla voličů. Nemám strach, že přicházíme o demokracii i díky technologiím.“ Technologie Kolovratník připomněl rovněž při reakci na vyjádření prezidentského kandidáta Marka Hilšera. Ten řekl, že bychom politikům měli ukázat nějakou sebereflexi, aby si nemohli dělat, co chtějí. „S tím tvrzením nesouhlasím, protože zvlášť dnes máme moderní technologie a komunikační prostředky, sítě a tedy kdokoliv z politiků něco řekne, dostává zpětnou vazbu v přímém přenosu. Například Pavel Bělobrádek a jeho vyjádření o chcípnutí psa na sociálních sítích, získal okamžitou reakci. To je podle mne dobrý trend,“ vysvětlil Kolovratník pro ParlamentníListy.cz.
Fotogalerie: - Podvečer 17. listopadu
Fotogalerie: - 17. listopad v centru Prahy
Kolovratník: 17. listopad nás má spojovat napříč politickými názory
K hlasitým protestům veřejnosti při účasti předsedy SPD Tomia Okamury a lídra hnutí ANO Andreje Babiše při oslavách svátku na Národní třídě uvedl, že tento svátek stejně jako svatého Václava, nebo 28. říjen je událost, která by nás měla spojovat, nikoliv dávat průchod vášním. „Zároveň tyto reakce nepřeceňuji, Praha je jiná, než zbytek republiky, společnost se dělí, takže projevy nesouhlasu s Babišem chápu v Praze, ale po republice by tomu bylo třeba jinak. Protestujícím bych vzkázal, aby byli umírněnější. I z jejich pohledu jde trochu o zneužití. Věřím, že ani Babiš, ani Okamura nehlásali svoji politickou agitaci, a opravdu přišli položit květinu a zapálit svíčku. Něco jiného by bylo, kdyby akci zneužili k politickému projevu, pak by si každý politik takovou reakci zasloužil. Jestliže jdou jen položit květinu a někdo zaútočí, to k tomu nepatří. Oni sami tím poškozují odkaz Václava Havla.“ Kolovratník současně poznamenal, že se také konal pochod pravicových radikálů vedle demonstrace levičáků a zelených. „Ať se prezentují, ale umírněně.“
„Nechtěl bych hodnotit, jak se lidé vyjadřují, pokud jsme demokraté, ať se každý vyjadřuje, jak chce. Někomu se nelíbí Tomio, někomu Andrej, fajn,“ sdělil k tomu pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Novák Večerníček.
Ing. Martin Kolovratník
Večerníček: Přímá demokracie je odvolatelnost politiků, nikoliv přímá volba
Do jisté míry podle Martina Kolovratníka dochází ke zneužívání svátku 17. listopadu k agitaci politiků. „17. listopad má být připomenutím revoluce a boje za svobodu a měl by nás spojovat napříč politickými názory.“ S tím souhlasí i Večerníček, podle něhož se k 17. listopadu hlásí lidé, kteří ho 28 let potlačovali a pošlapávali, zatímco se tvářili jako demokraté. „Podívejme se na to, které strany utvořily alianci ve Sněmovně. Všechny strany, které 28 let odmítaly veškerou demokracii,“ uvedl. Večerníček také řekl, že by angažovanost veřejnosti měla být silnější: „V tom momentě bychom měli jiné vlády a vypadalo by to jinak. To je dané jedinou věcí. Tím, že lidé nejsou vůbec navyklí na možnost reagovat a to se ví, že ta reakce nemá efekt.“ Přímá demokracie totiž podle něj nespočívá v přímé volbě, ale v přímém odvolání, což u nás není možné na rozdíl od Venezuely, Kalifornie, Lichtenštejnska a dalších zemí. Zároveň zdůraznil, že pokud taková možnost Čechům chybí, nezbývá jim, než buď rezignovat, sedět doma nebo u piva, nebo vyrazit do ulic s transparenty a zvoláním „tenhle je blb“. To však není systémové řešení.
K zachování odkazu Václava Havla Martin Kolovratník řekl, že na něj bohužel zapomínáme. „A já přidávám slovo bohužel. Jak jsem slyšel výroky Drahoše, tak s nimi souhlasím. Všichni chceme pravdu a lásku.“ Reagoval tak na slova prezidentského kandidáta, který na Národní třídě prohlásil, že nechápe zpochybňování pravdy a lásky a označováním určité skupiny lidí „pravdoláskaři“. Dle Večerníčka je automatické, že všichni chtějí žít v pravdě a lásce: „Druhá věc však je, jak se nám to podařilo prosadit a třetí pokud mluvíme o Havlovi, ten tomu nepomohl. První věc byla, že lidé chtěli přímou volbu prezidenta a Vašek řekl ne, respektive jeho okolí.“ Důvodem prý měly být pochybnosti o tom, zda by Havel dostal hlasy Čechoslováků. „Okolí řeklo – ne, Vašku, Tebe by nezvolili, zvolili by Dubčeka, nemůžeme si dovolit přímou volbu. Od té doby jsme se pořád posouvali k mocenské praxi, kdy pro zvolení toho, kdo byl potřeba, aby to nebyli estébáci, komunisté – a pošlapávali demokracii čím dál tím víc. Dobrali jsme se k tomu, že jsme vytvořili novou ústavu, která demokracii nepovýšila,“ dodal Večerníček.
Martin Kolovratník přidal Čechům vzkaz, aby se zamysleli nad nedostatečným vyvěšováním vlajek při podobně důležitých výročích. „Bydlím v rodinném domku na kraji Pardubic a každý státní svátek se syny vyvěšuji vlajku. Štve mne, že náš národ se za to stydí. Možná je to dáno minulým režimem, ale za ty roky jsem v obci nejen jediný, ale ještě jsem terčem posměchů a poznámek, jestli už mám vyvěšenou vlajku. Mrzí mne, že nám chybí národní hrdost,“ a přidal postřeh ze zahraničí, kde mají vlajky vyvěšené celoročně. Podle něj nejde jen o detail, ale o důležitý symbol.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
