Spekulace o tom, že by prezident Miloš Zeman mohl nechat vládnout kabinet Jiřího Rusnoka, i kdyby nezískal ve sněmovně důvěru, klidně až do termínu řádných voleb, rázně uťal děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a odborník na ústavní právo Aleš Gerloch. V rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že by prezident musel sáhnout ke druhému pokusu jmenování nového premiéra v horizontu týdnů, nikoli měsíců. Jinak by mu hrozila ústavní žaloba a následně i ztráta prezidentského úřadu.

„Šlo by o hrubé porušení ústavy. To je nový delikt, který je zaveden od 8. března. Ale pro žalobu musí hlasovat tři pětiny senátorů a tři pětiny poslanců, kteří ji podávají k Ústavnímu soudu. Kdyby se jmenování předsedy vlády nebo rozpuštění sněmovny neúměrně táhlo a prezident vůbec nereagoval, neuvedl žádné důvody, které má k odkladu, pak by to bylo hrubé porušení,“ vysvětlil Aleš Gerloch s tím, že pokud by Ústavní soud rozhodl, že šlo o bezdůvodný odklad, Miloš Zeman by ztratil prezidentský úřad i způsobilost ho znovu nabýt.

V rozporu s duchem ústavy je už vláda odborníků, která nemá šanci na důvěru

Proto musí Miloš Zeman při případném druhém pokusu postupovat obezřetně. „U nás platí, že tam, kde nejsou stanoveny lhůty,se předpokládá, že každý, koho se to týká, provede úkon bez zbytečného odkladu. Kdyby to byl týden, dva, tři, čtyři týdny i měsíc, tak to by snad ještě šlo. Ale kdyby prezident nechal vládu bez důvěry sněmovny více než tři měsíce ve funkci, tak to by bylo ošklivé. To už by byl extrém a rozcházelo by se to se samotným duchem ústavy. To by si prezident dovolit neměl,“ říká pro ParlamentníListy.cz Ján Gronský z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.