Spekulace o tom, že by prezident Miloš Zeman mohl nechat vládnout kabinet Jiřího Rusnoka, i kdyby nezískal ve sněmovně důvěru, klidně až do termínu řádných voleb, rázně uťal děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy a odborník na ústavní právo Aleš Gerloch. V rozhovoru pro Hospodářské noviny prohlásil, že by prezident musel sáhnout ke druhému pokusu jmenování nového premiéra v horizontu týdnů, nikoli měsíců. Jinak by mu hrozila ústavní žaloba a následně i ztráta prezidentského úřadu.
„Šlo by o hrubé porušení ústavy. To je nový delikt, který je zaveden od 8. března. Ale pro žalobu musí hlasovat tři pětiny senátorů a tři pětiny poslanců, kteří ji podávají k Ústavnímu soudu. Kdyby se jmenování předsedy vlády nebo rozpuštění sněmovny neúměrně táhlo a prezident vůbec nereagoval, neuvedl žádné důvody, které má k odkladu, pak by to bylo hrubé porušení,“ vysvětlil Aleš Gerloch s tím, že pokud by Ústavní soud rozhodl, že šlo o bezdůvodný odklad, Miloš Zeman by ztratil prezidentský úřad i způsobilost ho znovu nabýt.
V rozporu s duchem ústavy je už vláda odborníků, která nemá šanci na důvěru
Proto musí Miloš Zeman při případném druhém pokusu postupovat obezřetně. „U nás platí, že tam, kde nejsou stanoveny lhůty,se předpokládá, že každý, koho se to týká, provede úkon bez zbytečného odkladu. Kdyby to byl týden, dva, tři, čtyři týdny i měsíc, tak to by snad ještě šlo. Ale kdyby prezident nechal vládu bez důvěry sněmovny více než tři měsíce ve funkci, tak to by bylo ošklivé. To už by byl extrém a rozcházelo by se to se samotným duchem ústavy. To by si prezident dovolit neměl,“ říká pro ParlamentníListy.cz Ján Gronský z Katedry ústavního práva Právnické fakulty UK.
Psali jsme:
Zároveň si ale nemyslí, že by proces při pověřování premiéra sestavením vlády mohl vyústit až v ústavní žalobu na Miloše Zemana. „Pokud prezident jmenoval vládu odborníků Jiřího Rusnoka a ví předem, že neprojde, je to samo o sobě v rozporu s duchem ústavy. Ale za tím může být domluva, která by vedla k tomu, že se podle článku 35 Ústavy ČR Poslanecká sněmovna rozhodne pro nové volby. Podle mého prezident jmenováním Rusnokovy vlády sleduje vypsání předčasných voleb, protože jedině tak se může zbavit stávající Poslanecké sněmovny,“ konstatuje Ján Gronský.
Zeman může pověřit i napodruhé stejného premiéra
Poměrně značnou manévrovací schopnost Miloši Zemanovi přisuzuje Zdeněk Koudelka, náměstek ředitele Justiční akademie v Kroměříži. „Ústava žádnou lhůtu nestanoví, záleží to na prezidentově uvážení. V zásadě by byl prezident limitován tím, aby proti němu nevystoupily tři pětiny obou komor Parlamentu. Ale pokud bude jednat s politickými stranami a obě takovéto většiny si nebudou myslet, že jedná protiústavně, tak jeho postup bude v pořádku,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Koudelka, čeho jedině se může prezident obávat.
Psali jsme:
A zmiňuje možnost, jak by mohl Miloš Zeman prodloužit působení vlády Jiřího Rusnoka vzešlé z jeho prvního pokusu, pokud by ve sněmovně nezískala důvěru. „Může jmenovat druhou vládu se stejným premiérem, a ta může být z hlediska seznamu ministrů velmi blízká vládě předchozí, nebo i totožná. Nikde se v ústavě neříká, že předsedou druhé vlády musí být někdo jiný než předseda první vlády. Václav Klaus také nejdříve jmenoval pana Topolánka, který důvěru nezískal, a pak ho jmenoval podruhé, a to už důvěru získal,“ připomíná Zdeněk Koudelka.
Není pravda, že třetího předsedu vlády jmenuje šéf sněmovny
A ani v případě nezdaru druhého pokusu, pokud by ani další vláda nezískala ve sněmovně důvěru, by prezident nezůstal jen v roli bezmocného pozorovatele. „U třetího pokusu sestavení vlády může předsedkyně sněmovny dát pouze návrh. To, jak se to zjednodušeně vykládá, že třetího premiéra jmenuje předseda sněmovny, není pravda. Třetího premiéra jmenuje prezident na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. To znamená, že i tam má prezident možnost s tím návrhem nějak pracovat, vyjednávat, projednávat, dát si určitou lhůtu na rozhodnutí,“ vysvětluje Zdeněk Koudelka.
Ing. Miloš Zeman
Pokud by si Miloš Zeman dával mezi prvním a druhým pokusem na čas, vadilo by to zcela jistě víc koalici, která ještě pořád doufá, že by do premiérského křesla mohla usednout Miroslava Němcová, a že by tak mohl do řádných voleb dovládnout kabinet podobný tomu Nečasovu. „Žaloba na prezidenta je skutečně extrémní prostředek v případě zjevného porušení ústavy. Není to nic, co by se mělo dít jenom tak kvůli nějakým politickým hrátkám,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz předseda poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík.
TOP 09 by k žalobě na prezidenta sáhla až při evidentním porušení ústavy
Otázku považuje za velmi předčasnou a upozorňuje, že hlava státu není ve svém postupu svazována žádnými lhůtami, jen má konat bez zbytečných okolků. „Co to je ´bez zbytečných okolků´, to je skutečně věcí diskuse o konkrétním případu. Nedokážu si představit, že by prezident takovou záležitost natahoval měsíce, v tom bych už spatřoval porušování ducha ústavy. A TOP 09 jako konzervativní strana by k takovému kroku přikročila opravdu až při evidentním porušení ústavy,“ tvrdí Petr Gazdík.
I takto rozvířená diskuse o možné ústavní žalobě na prezidenta Miloše Zemana může být jen součástí jakýchsi politických tanečků. „Já si myslím, že za vším jsou politické dohody, o kterých ani nevíme. Ale ještě se vrátím k těm zbytečným odkladům. Pokud by se vše řešilo příliš rychle včetně rozpuštění sněmovny, tak by volby mohly připadnout na naprosto nevhodné datum,“ poukazuje odborník na ústavní právo Ján Gronský na to, co všechno by měli mít hlavní aktéři nynějšího politického dění na paměti.
Přílišný spěch na předčasné volby může být na škodu
A právě první polovinu září, k níž by předčasné volby mohly také směřovat, považuje za naprosto nevhodný termín. „Ještě jsou prázdniny na vysokých školách, i v září pokračují dovolené. Ve světě se volby obvykle konají na jaře v dubnu-květnu, nebo na podzim v říjnu-listopadu. Politické strany musí mít možnost se na volby nějakým způsobem připravit. Takže kdyby politici moc pospíchali s rozpuštěním sněmovny, tak by volby připadly třeba na začátek září, což je nemyslitelné,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Ján Gronský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
