Nebezpečí přichází i z Východu
V souboru esejí autor popisuje výzvy, před nimiž stojíme v době, kdy je Evropa a s ní i Česká republika ohrožena novým nebezpečím radikálního islámu a kdy se v souvislosti s ukrajinskou krizí hovoří o malé studené válce. „Organizace Islámský stát je přímým ohrožením Evropy, a to nejen proto, že v jejím rámci působí občané zemí Evropské unie. Jiné nebezpečí přichází z východu. Rusko porušilo stávající mezinárodní řád, anektovalo část území Ukrajiny, do jisté míry se vrátilo k jazyku studené války a nechává navenek pronikat svoje tradiční imperiální instinkty. Na tyto bezpečnostní výzvy nemůže být správnou odpovědí nic jiného než společný, odhodlaný postup západních demokracií,“ vysvětlil šéf ODS v úvodu.
Rusko nás neochrání, Západ ano
Petr Fiala zdůrazňuje, že Západ nás neohrožuje, je zárukou naší bezpečnosti, Rusko potenciálně ano. „Rozhodně nás neochrání a nebude respektovat naši suverenitu a naše přání. Kdo to nevidí, ztratil vědomí souvislostí a pomíjí historickou zkušenost,“ uvádí. Problémy jsou podle něj mnohem hlubší než jen okupace z roku 1968, rozpoznali je třeba Karel Havlíček Borovský, Tomáš Garrigue Masaryk nebo Václav Černý, kteří přesvědčivě ukázali iluzi vzájemného slovanského porozumění a spoléhání se na Rusko. Mír Evropě dlouhodobě zajišťuje euroatlantické spojenectví v rámci NATO, a především spolupráce evropských demokratických států s USA. Jakékoli snahy o samostatný postup, o mosty mezi Východem a Západem, o přibližování se k Rusku v době malé studené války je podle Fialy jen ohrožením národních zájmů České republiky.
Psali jsme:
_635569057156029466.JPG&id=38740)
Evropa si nedokáže poradit sama se sebou
Doby bezstarostnosti jsou podle autora knihy esejů pryč. „Oslabený Západ a unavená Evropa čelí novým výzvám a ohrožením. „Evropané projevují za poslední desetiletí pozoruhodnou schopnost přehlížet nebo zlehčovat všechny signály problémů, kterých se jim dostává v požehnané míře,“ kritizuje postoj evropských politiků. Ať už jde o podle Fialy nezvládnutou a stále méně odůvodnitelnou integraci kontinentu, stárnoucí společnost, která se reprodukuje jen přílivem přistěhovalců, které neumí Evropa dobře integrovat, vzrůstající dluhovou, energetickou a další závislostí na nedemokratických mimoevropských státech, žití na dluh, přebujelý stát, multikulturalismus i podcenění důležitosti národního státu jako zdroje legitimity, identity a občanské loajality. „Není to poprvé, kdy si Evropa nedokázala tak úplně poradit sama se sebou. Její výhodou bylo to, že měla vedle sebe jiný mimovolný produkt svého historicko-sociálního výkonu, Spojené státy americké, na jejich sílu, odhodlanost a přesvědčení se mohla spolehnout,“ dodává Petr Fiala. Jenže Spojené státy se podle něj po zvolení Baracka Obamy americkým prezidentem v roce 2008 proměnily, díky jeho politice ztrácejí svou víru, svou dynamiku a své postavení.
Jste tu doma, dělejte si, co chcete, i když je to proti našim zvykům a pravidlům
V souvislosti s imigračními vlnami poukazuje politolog na problematické faktory: politiku multikulturalismu, která do jisté míry bránila potřebné integraci přistěhovalců, vymírající evropské národy, v nichž získávají imigrantské skupiny s početným potomstvem stále větší podíl, a s fenoménem sociálního státu, který imigrantům štědře nabídl, co potřebovali, a nepřivedl je v mnoha případech k poznání, že pro kvalitní život je nutno tvrdě pracovat. „Sdělení, které daly evropské společnosti svým přistěhovalcům, v jistém zjednodušení znělo: jste tu doma, dělejte si, co chcete, i když je to proti našim zvykům, kultuře či pravidlům,“ popisuje chybný přístup Západu k přistěhovalcům.
Psali jsme:
Nárůst hlasů pro strany kritické k integraci, ale také k demokracii
Předseda ODS upozorňuje na další hrozbu, kterou s sebou přináší neintegrovaní přistěhovalci: jsou nejen zdrojem neklidu, ale podněcují i vznik radikálních politických hnutí. „Chvíli se zdálo, že extremisté typu Le Pena jsou něco jako klauni při cirkusovém představení. O deset let později můžeme vidět, jak se radikální strany s nejroztodivnější historií, tématy a návody na řešení prosazují do parlamentů v jedné evropské zemi za druhou včetně České republiky. Jejich recepty dobré nejsou, ale jsou novým evropským fenoménem a pro řadu lidí reálnou politickou alternativou proto, že tradiční evropské demokratické strany žádné recepty nenabízejí. To se dobře ukázalo i v posledních volbách do Evropského parlamentu,“ konstatuje autor knihy. Každé další volby podle něj znamenají menší nebo stejně malou účast a nárůst hlasů pro strany, které jsou kritické k integraci, ale často bohužel také k demokracii.
Miloše Zemana přestala „bavit“ demokracie
Předseda ODS se také zamýšlí nad rolí prezidenta Miloše Zemana v zahraniční politice. Výroky a chování české hlavy státu v cizině podle něj poškozují Českou republiky. „Během několika měsíců dokázal zpochybnit dlouho budovanou důvěryhodnost České republiky a naše postavení v očích západních spojenců. Zahraniční politika prezidenta nepřímo ohrožuje naše bezpečnostní a zahraničněpolitické zájmy. Máme právo ho se vší důsledností žádat, aby ji změnil,“ je přesvědčen bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně. Klíčem k chování Miloše Zemana, k vysvětlení jeho neskrývaného obdivu k Rusku a Číně, k jeho podivuhodným výrokům o listopadu 1989 i k tomu, co předvádí na politické scéně, je podle Fialy fakt, že Miloše Zemana přestala „bavit“ demokracie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
