V centrálním registru budou muset zveřejňovat od poloviny příštího roku smlouvy stát, kraje, větší obce a další instituce. Po roce bude platit, že nezveřejněná dohoda není účinná. Trvalou výjimku z povinného uveřejňování smluv dostanou podle předlohy malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Pod normu, jež míří k posouzení do Senátu, budou spadat smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez daně z přidané hodnoty. O normě, která má přispět v boji s korupcí, se v dolní komoře vedla mnohaměsíční debata. Předkladatelé ji podali do Sněmovny už předloni v prosinci.

Pro předlohu hlasovalo 116 ze 157 přítomných poslanců ze všech stran kromě KSČM. Proti bylo šest komunistických poslanců a občanský demokrat Jan Zahradník.

Zákon se nebude vztahovat na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Konkrétně jde o energetický gigant ČEZ. Povinnost zveřejňování podle tohoto zákona nebudou mít na návrh Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) zdravotní pojišťovny v případě smluv se zdravotnickými zařízeními. Zveřejňování těchto dohod už upravila takzvaná transparenční novela o veřejném zdravotním pojištění.

Se svým návrhem dnes uspěl i místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Měl požadavek na to vyjmout z působnosti zákona šest institucí s takzvanými chráněnými rozpočtovými kapitolami, o nichž kvůli nezávislosti nerozhoduje vláda, ale sněmovní rozpočtový výbor.