Silná a hrozivá prohlášení z USA a Ruska? Hovoří Cyril Svoboda

24.11.2014 21:00

Americký viceprezident Joe Biden tvrdí, že nastal čas jednat a vyzývá Evropu, aby omezila závislost na Rusku po stránce strategických surovin. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov očekává ve vztazích „bod zlomu,“ zároveň podezírá Západ, že má v plánu zosnovat pád ruského režimu a prezident Vladimir Putin ujistil, že když „ruský člověk cítí pravdu, je neporazitelný“. A jaké jsou reakce českých politiků na případnou možnost dovozu břidlicového plynu z USA a aktuální výroky politických elit?

Silná a hrozivá prohlášení z USA a Ruska? Hovoří Cyril Svoboda
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bohuslav Sobotka, Pavel Kováčik a Kateřina Konečná

Anketa

Je konec roku 2014. Koho chcete za prezidenta v roce 2018, kdy bude příští volba hlavy státu?

hlasovalo: 46498 lidí

„Právě teď nastal čas jednat,“ řekl americký viceprezident Joe Biden uplynulou sobotu v Istanbulu a vyzval Evropu, aby rozšířila rejstřík svých energetických zdrojů a snížila tak závislost na Rusku. „Netvrdím ale, že Evropa by se mohla nebo měla obejít bez ruských dovozů. Aby ale posílila svou energetickou bezpečnost, musí rozšířit spektrum dodavatelů,“ konstatoval. Biden jednal v tomto duchu nedávno i s českým premiérem Bohuslavem Sobotkou. „Jsme přesvědčeni o tom, a není to jen názor České republiky, ale i řady dalších evropských zemí, že by Spojené státy měly uvolnit export plynu a ropy i na evropský trh,“ řekl Sobotka americkému viceprezidentovi a Biden prý tento záměr obecně podpořil.

Snížit energetickou závislost na Rusku? Naprosto souhlasím, říká lidovecký poslanec

Tato situace podle lidoveckého poslance Ondřeje Benešíka, který je také členem Výboru pro evropské záležitostí, vychází z dlouhodobé strategie, protože volání po diverzifikaci zdrojů už má svou historii. „Naprosto s tím souhlasím. Dodávky plynu z Ruska mohou být nejisté. Ne proto, že by nám zrovna chtěli zavírat kohoutky, ale už jen z toho důvodu, že trasy vedou přes Ukrajinu,“ hodnotí pro ParlamentníListy.cz Benešík s tím, že by Evropa neměla být závislá na Rusku, s ohledem na veškeré další důsledky, které tato skutečnost přináší. A případný dovoz plynu z břidlic? To je technická otázka. „Problémem by u nás byla těžba, protože v hustě osídlených oblastech je komplikovaná. Jsou ale státy, například Polsko, kde asi tato možnost je. Pak zbývá varianta dovozu, pokud je možná,“ dodal. Proto je důležité také říci, jak a za kolik.

„Je to dlouhodobá tendence, kterou prosazoval už George Bush. Nechť ale fakta řeknou hlavní aktéři,“ reagoval exministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU–ČSL).

Konečná: Je to absolutní šílenost. Sobotka mě udivuje

O břidlicovém plynu ovšem nechce ani z velké dálky slyšet europoslankyně Kateřina Konečná. Rozčílil ji už jen samotný nápad: „Je to šílené. Absolutní šílenost. Chápu, že Američané si nedělají starosti s životním prostředím, ale tento standard bych nechtěla dovést do Evropy,“ reagovala pro ParlamentníListy.cz Konečná, která také pochybuje o tom, zda má premiér Sobotka k dispozici dostatečné množství informací: „Pan Sobotka mě udivuje. Při základních znalostech je přece nutné vědět, že sami Američané už od myšlenky ustupují. Navíc bychom se dostali zase ze závislosti na jedné mocnosti do závislosti na druhé. Pokud je tohle cílem našeho premiéra, tak mě začíná děsit,“ uvedla Konečná, která se proto domnívá, že šlo spíš „o plácnutí do vody“ a dál pokračovala: „Pokud by se někdo rozhodl pro dovoz plynu z USA, přípravy potrvají velmi dlouho. Navíc exportem by se v USA cena zvedla natolik, že by nebyli schopní udržet svou soběstačnost. Takže je to úplný, ale úplný nesmysl. Pokud si teď chceme hrát na to, že se chceme odstřihnout od Putina, který je zrovna v nelibosti, je to jen naše vlastní hloupost, na kterou brzy dojedeme,“ varovala europoslankyně s tím, že bychom měli raději hledat strategické suroviny poblíž našich hranic, než vozit plyn přes oceán.

Ing. Kateřina Konečná

  • KSČM
  • Jsem poslankyne - díky Vám, pro Vás, s Vámi
  • europoslankyně

Výzva viceprezidenta USA Evropě? Zajímavý signál

To, že právě teď vyzývá Evropu viceprezident Biden, aby přehodnotila svou energetickou politiku, považuje Benešík za zajímavý signál: „Je to nová záležitost, řekl nahlas něco, co se zvažovalo. Je to signál i směrem do Moskvy, protože ruská ekonomika je závislá na prodeji ruských surovin a zejména plynu. Pro Rusko je evropský trh zajímavý, protože platíme zajímavé částky a pravidelně.“ Europoslankyně Konečná naopak chápe slova Bidena jako vměšování do evropských záležitostí: „Nám nemá americký viceprezident co vzkazovat, mají svých problémů dost. Fakt mě děsí, jak se začínají Američané cpát do zahraniční politiky. Mají svých průserů docela dost. Ať už si vezmu problém s emigranty, na hranicích s Mexikem, jejich problémy kdekoli rozpoutali v posledních desetiletích konflikty: Afghánistán, Blízký východ, Irák. Už prokázali, že nemohou nikomu radit, protože kamkoli šlápli, nic nerostlo.“ Evropští státníci by si podle Konečné neměli nechat zasahovat do svých rozhodování: „Jestli mají naši politici tak nízké sebevědomí, že si nejsou jistí tím, co mají dělat, měli by především odstoupit a ne si nechat radit od viceprezidenta USA, pokud nechceme být jejich dalším státem.“

Svoboda: Nejde o svrhávání nebo změnu režimu v Rusku, to nepadá v úvahu

Západ uplatňuje protiruské sankce a mezinárodní vztahy spějí k bodu mrazu. Za tím vším vidí ministr zahraničí Ruské federace Sergej Lavrov také ideologický podtext. „Západní představitelé veřejně prohlašují, že sankce musí ruskou ekonomiku bolet a vyvolat protesty veřejnosti. Západ nechce změnit politiku Ruska, chce změnit režim. Prakticky nikdo to nepopírá,“ prohlásil podle ruské státní agentury Russia Today Lavrov. V pořadu Hyde Park Civilizace ČT zazněl zajímavý postřeh ruského historika Andreje Zubova. Kdyby Evropa přestala z Ruska odebírat ropu a plyn, Putinův režim by pravděpodobně padl, myslí si profesor, který kvůli své kritice anexe Krymu přišel o práci na moskevské akademii. Bývalý ministr zahraničí Svoboda tuhle myšlenku ale odmítá. „Nejde o svrhávání nebo změnu režimu v Rusku, to nepadá v úvahu,“ reagoval Svoboda. „Jde o globální střet dvou strategických zájmů. Jeden je zájem EU, pokračovat v rozšiřování a v tom je zahrnuta i aspirace Ukrajiny být členem Evropské unie. Na druhé straně je tu snaha Ruska neumožnit rozšíření na území bývalého Sovětského svazu. Zájmy jdou proti sobě a to je podstata konfliktu,“ vysvětlil. Jeho stranický kolega Benešík myšlenku o vlivu odebírání strategických surovin na pevnost ruského režimu úplně neodmítnul. „Na jednom z uzavřených jednání výboru jsme dostávali informace o tom, jakým procentem je ruský státní rozpočet závislý na prodeji surovin a jaké procento jde do Evropy a šlo o desítky procent. Pro Rusko by to určitě byl velký problém,“ vyjádřil se Benešík, který ale zároveň dodává: „Čekali bychom něco jiného od ministra zahraničí Ruské federace? Položím otázku: „Do jaké míry byl tento výrok směrovaný do zahraničí?“ Pan ministr možná více hovořil k vlastnímu obyvatelstvu.“

Konečná: Rusko má silnou ekonomiku na druhé straně hranice

Rusko vyjednává s Čínou. Může se stát, že časem ani nebude mít o obchod s Evropou zájem. I tak se dá na situaci podívat, tvrdí Konečná. „Existují dva úhly pohledu. Samozřejmě Rusko bude mít problémy, kdyby Evropa nepřestala se svou sankční politikou a dejme tomu i přestala odebírat strategické suroviny. Na druhé straně má Rusko poměrně silnou ekonomiku na dalších hranicích, se kterou má uzavřenou řadu kontraktů, které budou během dvou nebo tří let realizovány. Pak se nám může stát, že suroviny budeme chtít a v Rusku nám řeknou, že už mají spolehlivější a lepší odběratele,“ popsala ParlamentnímListům.cz europoslankyně. „Rusko je teď v jakési stagnaci, ale to, že se dá k nim lépe dostat, je skutečnost,“ dodala s tím, že Ruská federace je také součástí zemí BRICSu, které nemají takové problémy jako EU. „Evropa si spíš zavírá dveře do budoucna, než aby Rusové brečeli nad tím, že je chceme dostat do složité situace,“ doplnila Konečná. „Domnívám se, že Rusové jsou svou mentalitou jiným národem než národy, které známe v Evropě. Vždy ve strategických okamžicích se dokázali semknout a to se ukazuje i dnes. Vůbec bych se neobávala toho, že by se zvyšoval tlak na prezidenta. Když někdo tvrdí, že bychom měli svrhnout Putina, pak se ptám, kdo přijde po něm?“ uvedla Konečná.

Putin: Když ruský člověk cítí pravdu, je neporazitelný

Pro silná slova, jak se často ukazuje, nejde daleko ani prezident Vladimir Putin. V rozhovoru, který aktuálně zveřejnila státní agentura TASS, usoudil v souvislosti s rozhodnutím o anexi Krymu: „Jsme prostě silnější než všichni ostatní, protože máme pravdu. Když ruský člověk cítí pravdu, je neporazitelný. Když naopak necítí vnitřní jistotu, čelí pochybám, jež jsou nebezpečné. V daném (krymském) případě pochyby nemám,“ uvedl šéf Kremlu. Jde pouze o rétorickou mobilizaci příznivců a sbírání nových politických bodů nebo je za tímto prohlášením něco víc? Podle Konečné si Rusové uvědomují, že stojí na křižovatce. „Myslím si, že pro Rusy samotné byl velkým poučením rozpad Sovětského svazu a nechtějí, aby se země dál dělila,“ uvedla Konečná. „Ať si o Putinovi lidé myslí cokoli, drží Rusko v předvídatelné politice. V momentě, kdyby do čela Ruské federace přišli nějací oligarchové, kteří by se chopili moci, může to znamenat třeba rozpad nebo občanskou válku. Pevně věřím, že tohle nikdo normální nemůže chtít. Jsou země, které vůdce potřebují proto, aby byly stabilním partnerem,“ dodala.

Svoboda slova v Rusku? V ratingu jsou na 148. místě ze 180 zemí

Vladimir Putin ve zmiňovaném rozhovoru pro agenturu TASS hovoří také o tom, že v Rusku existuje svoboda tisku, na což upozorňuje i v souvislosti s tím, že mu nosí tiskový mluvčí na stůl kritické články. Jenže právě nejnovějším omezením svobody slova je nový zákon o omezení zahraničního vlastnictví ruských médií. „Svoboda tisku by neměla být omezována. Tyto zákony ale vznikaly i na území jiných státu. Měli jsme problém s Maďarskem, který dodnes není vyřešený. Přesto, že je členem EU, došlo tam k omezení svobody tisku. Znám řadu latinskoamerických zemí, kde se konají demonstrace, protože tam téměř žádná svoboda slova neexistuje. Nejdřív bychom si ale měli udělat pořádek doma. Možná v tomto užíváme taktiku viceprezidenta Bidena, že ukazujeme na ostatní, aby si nikdo nevšiml, co se děje u nás,“ reagovala Konečná. „Můžeme se o tom s Rusy bavit, ale ve chvíli, kdy je nebudeme vylučovat z Rady Evropy, budeme s nimi vést jednání na partnerské úrovni. Ve chvíli, kdy jim už rok házíme klacky pod nohy, se nám dost špatně asi bude vyjednávat o svobodě slova. Opravdu si nedokáži představit, jak by Putin bral jakéhokoli západoevropského politika vážně, po tom, co jsme jim udělali,“ doplnila s tím, že pokud budeme nepřátelé, tak těžko budou Rusové poslouchat naši kritiku.

V ratingu svobody tisku se Rusko nachází, jak zveřejnila ČTK, na 148. místě ze 180 a od roku 2000 bylo v Rusku zavražděno 19 novinářů, většina z těchto případů nebyla dodnes potrestána.

Lavrov: Blíží se okamžik pravdy

Ministr Lavrov také hovoří o tom, že se vztahy mezi Ruskem a Evropou „blíží okamžiku pravdy". Buď půjdou obě strany cestou partnerství, nebo vzájemných ústrků. Poslanec Benešík si vývoj neodvažuje odhadovat: „Jsme nuceni se Ruskem zabývat často a proto si netroufám vůbec nic předpovídat. Nejsem si jistý, zda má Kreml nějakou jasnou strategii a je připravený na veškeré eventuality. Zda veškeré výroky máme brát tak, že plyn chtějí využít jako nátlakový prostředek? Netroufám si odhadovat,“ reagoval. Cyril Svoboda upozorňuje na širší záběr vyhrocených situací ve světě. „Selhání rozhovorů s Íránem ohledně jaderného programu, když vidíme válku v Sýrii, permanentní útok organizace Islámský stát, musí nám být jasné, že roste velká hrozba, která ukazuje, že Rusko bude potřebovat Evropu a Evropa Rusko. Má se jednat jako rovný s rovným,“ zhodnotil pro ParlamentníListy.cz Svoboda. „Nejbližší roky ukáží, že se vzájemně potřebujeme. Všichni budou muset ustoupit. Bez vůle k jednání a siláckými slovy se nic nevyřeší. Možná tato jednání jsou, jen musí všichni slevit,“ dodal.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pan Hašek něco řekl a ten šašek to po něm opakoval. Pardon, pan premiér to opakoval!“ Kalousek řádil ve Sněmovně

18:31 „Pan Hašek něco řekl a ten šašek to po něm opakoval. Pardon, pan premiér to opakoval!“ Kalousek řádil ve Sněmovně

Senát vrátil Sněmovně komunistický návrh zákona o zdanění církevních restitucí. O slovo se hlásili p…