Migraci se poslanci věnují v dolní komoře už po několik měsíců, ovšem debata se stále kouskuje. Přitom začala již loni na podzim. Tehdy kupříkladu poslanci odmítli myšlenky na zavedení trvalého mechanismu pro přerozdělování uprchlíků mezi státy Evropské unie a podpořili opatření, jež povedou k lepší ochraně vnější hranice Unie, navracení lidí bez práva na udělení azylu nebo zásahům proti pašerákům lidí.

V letošním roce poslanci o tématu hovořili v lednu a pak také 12. února. K žádnému výsledku se však prozatím nedobrali. Šéf lidoveckých poslanců Jiří Mihola ale při únorové debatě představil návrh usnesení, které lidovci připravili spolu s ČSSD a TOP 09. Vláda by podle něj měla kupříkladu podporovat návrh na zřízení společné evropské pohraniční a pobřežní stráže a zasadit se o zajištění hranic Schengenu. Usnesení prozatím poslanci nepodpořili, ovšem tématu se mají věnovat také na své březnové schůzi.

Právě o Schengenu ale dnes hovořil ve Sněmovně premiér při ústních interpelacích, kdy odpovídal na dotaz poslance Antonína Sedi z ČSSD. "Patnáctého února se konal summit zemí Visegrádské čtyřky, kde byl navržen plán B, pokud by plán A, přijatý Evropskou unií, ztroskotal. Nicméně 17. a 18. února proběhlo jednání Evropské rady, kde se mimo jiné řešila problematika migrace. Chci se proto zeptat, pane předsedo vlády, jaké jsou aktuální závěry této Evropské rady, a jaké jsou hlavní priority v přístupu k řešení migrační krize," tázal se Sobotky Seďa. Zajímalo jej také, jak byl Sobotka úspěšný při prosazování návrhů vzešlých ze summitů V4, či zda rada přijala některé priority dohodnuté právě v rámci Visegrádu.

Sobotka pak ve své odpovědi zdůraznil, že Česká republika chce, aby se dodržovala pravidla na hranicích Schengenu a rozhodně prý nebude akceptovat vytváření nějakých minischengenů.

„V4 dala jasně na vědomí, že žádné minischengeny nechceme a ani nikoho ze Schengenu nebudeme vylučovat,“ řekl Sobotka s tím, že EU by měla v nejbližších dnech hlavně pomoci Řecku s posílením ochrany hranice.