Spisovatel připomněl Schwarzenbergovi soulož na veřejnosti a „hovno Boží“

Ukrajina je moje srdeční záležitost, strávil jsem tam počátkem devadesátých let let řadu měsíců a dělal rozhovory s ministry životního prostředí i zahraničí, s náčelníkem kyjevské policie, s disidenty, byl jsem na ustavujícím sjezdu Republikánské strany, s Greenpeace jsem zase šel v prvomájovém průvodu, ale až na jeho konci, protože šlo o protest proti atomové elektrárně Černobyl. Nevzpomenu si na místa, která bych na Ukrajině nenavštívil, od Lvova, Charkova, Oděsy, Sevastopolu, Kyjeva, Černobylu...

Podle exprezidenta Václava Klause krizi na Ukrajině vyvolaly Spojené státy americké a západní Evropa, které chtěly vyvolat nesmyslný konflikt s Ruskem, a ruský prezident Vladimir Putin je v celé věci nevinně. A Ukrajinci jsou obětí celého konfliktu. Co si o tom myslíte. Souhlasíte s tím?

Rusko a Putin? To nejhorší, co svět lidstvu dal, proto je třeba burcovat proti všemu, co je ruské. Mnichov. Už jednou tam zasedala konference zrádců. Nedávno opět. Bezpečnostní konferenci předsedal ministr zahraničí USA John Kerry. Hlavní téma? Situace v Ukrajině. EU informovala o velmi pravděpodobném plánu vládní moci použít síly včetně účasti armády. Píše se o tom též v prohlášení strany Vlast dosud vězněné expremiérky Julije Tymošenko. Boxer Kličko chce zase Marshallův plán pro „svobodnou a ekonomicky úspěšnou Ukrajinu“. Pokud ji nepřejmenuje na Kličkovo KO.

Agentura Interfax přinesla další „ověřenou“ informaci, že ukrajinská kontrarozvědka SBU vyšetřuje údajný pokus o uchopení moci v zemi opozicí. Tajnou službu k tomu měly dovést zjištěné údaje ze zabavených počítačů v úřadovnách strany Vlast. Z prozkoumaných materiálů údajně vyplynulo, že protestní akce, které se konají na Ukrajině od konce listopadu, byly „naplánovány“ stejně jako „použití síly proti demonstrantům“, aby byla podkopána autorita prezidenta Viktora Janukovyče. Prosím o zbystření pozornosti; jde o účelové a lživé informace od vězněné zlodějky miliard z nakradeného ruského plynu…

A role EU?

Evropský prezident Herman Van Rompuy se zesměšnil prohlášením, že budoucnost Ukrajiny je s EU. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho nesmí být Ukrajinci nuceni vázat se k jedné zemi a musí mít možnost volby. Studená válka opět v rukách Kerryho, respektive USA? Mít NATO na hranicích s Ruskem, to je pro ně sen. Včetně hegemonie globální moci. Ruský ministr zahraničí Lavrov proto právem kritizoval násilí ze strany protivládních demonstrantů a vyčetl západním představitelům, že tyto incidenty neodsuzují. A ještě by jim měl připomenout, jak USA či EU řešily podobné problémy, a zda by si někdo dovolil vměšovat se do jejich vnitřních záležitostí.

Při připojení Krymu Putin argumentoval i tím, že chce hájit bezpečnost tamních Rusů. Myslíte si, že tyto jeho obavy o bezpečnost Rusů na území Ukrajiny se ukázaly být oprávněnými? Bylo připojení Krymu legitimní?

EU kvůli Krymu omezí cesty a zmrazí majetek jednadvaceti Rusům; USA jedenácti. Washington mimo jiné uvalil sankce na bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, ruského vicepremiéra Dmitrije Rogozina, krymského předáka Sergeje Aksjonova, předsedkyni horní komory ruského parlamentu Valentinu Matvijenko a poradce ruského prezidenta Vladislava Surkova a Sergeje Glazjeva. Kdy přijdou na řadu sankce na šéfy nové vlády Ukrajiny, nacisty a podvodníky?

Svět je rozhořčen okupací Krymu ruskými vojáky, neuznává výsledek referenda. Ano, je to děs, když dva miliony obyvatel Krymu pod hlavněmi okupantů z „donucení“ jásají, zpívají a tančí. Je to prostě proti mezinárodnímu právu. Správné by mělo být házet po sobě zápalnými láhvemi, nechat se zabíjet snipery a nad hlavami by neměly vlát ruské vlajky, ale černo-červené neonacistické prapory banderovců s trojzubcem.

Připomíná mi to českou pohádku Pyšná princezna, kdy švec ze smutného Půlnočního (ukrajinského) království si musí zaběhnout zatančit a zazpívat do sousedního (krymského) království krále Miroslava; ve smutném království je zpívat zakázáno! A švec také poznává královské výběrčí daní, kteří spíš připomínají loupežníky a sužují chudý lid. Jako na Krymu: Radovali jste se, dělali jste před hlavněmi ruských vojáků, jak jste z donucení šťastní? Dopustili jste se zločinu, proto na vás uvalíme sankce. Je přece zákaz se smát a radovat.

Takže Krym podle vás patří Rusům?

Krym patřil od roku1783 Rusku, kdy jej připojila ke své říši carevna Kateřina Veliká. Poloostrov měl důležitou roli v omezování osmanského vlivu v regionu východní Evropy, což bylo až do poloviny 20. století. Tehdy totalitní praktiky Sovětského svazu vedly k začlenění Autonomní republiky Krym do Ukrajinské SSR. Jednalo se o svévolný akt Chruščova bez opory v tehdejší sovětské ústavě. Srovnání se Sudety je nesmyslné. Německo bylo v roce 1938 jednoznačně totalitní diktaturou. Dnešní Ruská federace má naproti tomu všechny znaky demokratického státu – ústavu, volené instituce, prezidenta, parlament a vládu. V zemi fungují nezávislá média a existuje systém více politických stran. Navíc referendum na Krymu proběhlo spontánně, bez násilí a donucovacích prostředků.

Odtržení proběhlo ale v rozporu s ukrajinskou ústavou...

Referendum na Krymu že je nezákonné? A co rozpad Jugoslávie a později i Srbska, stejně jako SSSR, jenž probíhal živelně, mnohdy konfrontačně a násilně? Upřít lidem právo rozdělení poukazem na nelegálnost separatismu nelze. Co potom USA, či Československo, které též nevzniklo v souladu s ústavou a zákony Rakousko-Uherska?

Co však je naprosto nelegitimní, jsou slova Tymošenko. Šokem je její rozhovor s bývalým místopředsedou ukrajinské bezpečnostní rady Nestorem Šufryčem. Ve dvouminutové nahrávce mimo jiné říká: „Jsem připravena chopit se zbraně a střelit toho šmejda (prezidenta Putina) do hlavy. Je třeba se chopit zbraní a jít vystřílet ty zatracené Rusáky. Kéž bych tam mohla být, dostali by místo Krymu hovno. Doufám, že jakmile budu moci, tak zapojím všechny své styky a vyburcuji celý svět, aby z Ruska nezbylo než spáleniště.“ Na otázku Šufryče, co dělat s osmi miliony Rusů na Ukrajině, když jsou to všechno vyvrhelové, Tymošenko odpověděla: „Měli bychom po nich k sakru pálit atomovými zbraněmi.“

A co říkáte srovnáním se srpnem 1968?

Rok 1968 byl záležitostí Brežněva a SSSR, dnes je zde Putin a Rusko, kde už dávno není KSSS vůdčí a jedinou politickou stranou. Navíc, když budu chtít nasrat fanatické antibolševiky, tak řeknu, že NATO má ve smlouvě dodatky, v nichž stojí, že mohou zasáhnout v jakékoli zemi, je-li v ní ohrožen stávající politický systém. A to se v ČSSR v roce 1968 stalo. Abychom si rozuměli, jsem absolutně proti jakékoli vojenské síle a jejímu použití, takže má slova jsou jen hypotetická. Když chce někdo kam, pomozme mu tam. A jistě jste se ptal na srovnání okupace Československa sovětskými vojáky a myslel jste údajnou okupaci Krymu Ruskem. Zatímco u nás bylo 90 procent lidí proti Sovětům, na Krymu naopak 97 procent přímo toužilo po připojení k Rusku. A svobodně, nebyl zde žádný vojenský tlak.

Jak se díváte na to, jak o konfliktu na Ukrajině referuje Česká televize a další česká média?

Zpočátku ukrajinského puče jsem byl on-line napojen na internet z Kyjeva, kde kamery sledovaly naživo non-stop dění na Majdanu i v parlamentu Ukrajiny. Poté, kdy bylo toto internetové vysílání zrušeno, jsem zůstal odkázán na česká média a své zážitky z Ukrajiny, známé Ukrajince v Kyjevě či v Česku. Hned zkraje bylo zřejmé, že to, co od nich slyším a co sleduji v ČT, je jako oheň a voda, rub a líc, lži a pravda. Co den, to snůška lží a polopravd, to je Česká televize.

Ta sice informovala o tom, jak se hromadí tisíce ruských vojáků u hranic s Ukrajinou, ale nic o tom, jak se hromadí též vojska NATO u hranic s Ruskem v pobaltských zemích, v Polsku, v Baltickém či Středozemním a Černém moři. Prostě Pazderkové a Karasové ani ťuk. Ani o tom, že provokativní vojenské kroky Washingtonu proti Rusku jsou hazardní a nebezpečné, že posilování leteckých, pozemních a námořních sil NATO u ruských hranic je porušováním dohody mezi NATO a Ruskem z roku 1997 a Dohody z Montreaux, což vede k přirozené podezřívavosti ruské vlády, obzvláště když je toto posilování ospravedlňováno na základě lží, že se Rusko chystá mimo Ukrajiny, vtrhnout do Polska, Pobaltí a Moldávie, dokonce prý do Finska. Popudili i Lukašenka v Bělorusku.

Zdá se, že s objektivitou a kvalitou veřejnoprávní České televize nejste moc spokojen...

Signifikantní je citace s dopisu Rady ČT nespokojenému čtenáři ke kauze Veselovský-Šarapatka: „Lze říci, že moderátor plnil roli kvalifikovaného oponenta, což je zcela legitimní a ve skutečnosti žádané. Jistě je možné namítnout, že se do jisté míry nechal unést a dal jasně najevo svůj osobní názor. Tato skutečnost není v souladu s novinářskou etikou, ovšem sama o sobě nezakládá podezření na porušení zákona.“

Motto morálky ČT je tedy zcela zřejmé: „Tato skutečnost sice není v souladu s novinářskou etikou, ovšem sama o sobě nezakládá podezření na porušení zákona“, aneb Čím by se novináři živili, kdyby nebylo špatnosti jiných? Asi proto jsme v ČT neviděli reportáž o tom, jak poslanec ukrajinské vládní strany Svoboda Igor Myrošnyčenko napadl s několika straníky ředitele ukrajinské státní televize? Poslanci nacionalistické strany se totiž demokraticky nelíbilo, že televize odvysílala projev Vladimira Putina po podpisu zákona o připojení Krymu k Rusku. Ani krvavá videa z Majdanu, což vše nechává chladnými všechny ty Karase, Pazderky, Procházkoví a další...

Co říkáte fenoménu Majdan?

Majdan má pár kilometrů čtverečních, zhruba tisícinu rozlohy velkého Kyjeva, v němž žije většina obyvatel, kterým nic neschází a jen trnou strachy, aby nepřišli o práci, o byt, aby měli co jíst, a aby se něco nestalo jejich dětem; nepletou se prostě zbytečně tam, kde by mohli přijít k újmě na zdraví. Takové je skutečné hlavní město Ukrajiny, v němž žije z téměř tří milionů obyvatel na 900 kilometrech čtverečních a spousta mých známých i se svými rodinami, které nejvíc doplatí na euromachinace Bruselu. Možná obyčejní Kyjevané nadávají jako každý z nás na politiky, volby je zajímají jen tak z poloviny, ale nikdy by po nikom nehodili zápalnou láhev či dlažební kostku, na nikoho by nevytáhli kulovnici. Demonstrovat sice byli, ale jen do fáze, než se vše zvrhlo v chaos, zapalování pneumatik, brutální rvačky a ve vraždění. Nejsou to totiž neonacisté, snipeři, rowdies a chuligáni, ti praví bojovníci z barikád na Majdanu, ale obyčejní dělníci, lékaři, učitelé, vědci, řidiči, prostě všichni slušní lidé, co musí každé ráno zodpovědně vstávat do práce.

Co si myslíte o opatřeních Vladimira Putina na Krymu?

Rusko mělo prodlouženo pronájem sevastopolské základny do roku 2042 s pětiletou opcí, Moskva za to Janukovyčovi poskytla devítiletou třicetiprocentní slevu na ruský plyn. Ukrajina je na něm životně závislá a díky slevě mohla ušetřit až 40 miliard dolarů (zhruba 800 miliard korun). Nyní však Moskva schválila zákon, jenž „přerušuje platnost“ rusko-ukrajinských smluv z let 1997 a 2010 o rozdělení černomořské flotily, o postavení a podmínkách pobytu černomořské flotily na území Ukrajiny, o platbách spjatých s rozdělením a pobytem flotily a o prodloužení pronájmu sevastopolské základny. Krym byl zkrátka přijat do Ruské federace, vídeňská konvence o mezinárodních dohodách povoluje Rusku stávající smlouvy vypovědět.

Na Majdanu byli neonacističtí banderovci revolucionáři, v Doněcku jsou to prý separatisté a ruští lumpové. Že jsem při aktivitě separatistů nikde neviděl nic hořet od zápalných láhví, žádné lynčování, usekávání hlav, v čemž jsou tito „gauneři“ hodně pozadu za majdanskými revolucionáři. Putin, to je též řada legislativních opatření: zakázal vrcholným představitelům státu a funkcionářům, včetně soudců a úředníků, vlastnit účty a cenné papíry v cizině, zakázal geneticky upravené potraviny, všechny herny v celém Rusku a hazard, zakázal oligarchům vměšovat se do politiky, zakázal adopci ruských dětí americkým párům po zlých zkušenostech, zakázal vyvražďování tuleních mláďat a nato i obchod s tuleními kožešinami.

Takže Krymu podle vás připojení k Rusku prospěje?

Je vytvořeno federální ministerstvo pro záležitosti Krymu, už v červnu se zvýší platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu. Rusko na Krymu zřídí také novou univerzitu celostátního významu. Očekává se až dvojnásobné zvýšení kapacity trajektové přepravy mezi východokrymským přístavem Kerč a ruským Krasnodarskem. Klíčový význam má pro Krym dodávka pitné vody, která se dosud zajišťuje z ukrajinské pevniny; poloostrov strádající velkým nedostatkem vody bude zásobován speciálním vodovodem z Krasnodarského kraje. Nastanou daňové prázdniny se snahou povzbudit investice. Zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.

Pro vojáky s ruským pasem na Krymu bude plat pětkrát vyšší, než měli v ukrajinské armádě, pětinásobné jsou i slibované penze, a co víc, lze je dostat o dvacet let dříve, než v ukrajinské armádě. Putin nařídil zvýšit na Krymu všechny penze na ruskou úroveň, což v praxi znamená jejich takřka zdvojnásobení. Bratru zvýšení životní úrovně Krymu za 36 miliard rublů. Proč ne, ušetří přece za nájemní smlouvy v Sevastopolu a za zrušení slevy na svůj EU zaplacený plyn pro Ukrajinu. To ji děsí, proto si najímá provokatéry, co straší lživými vizemi, že Putin bude podle Andreje Illarionova z trustu Institutu Cato ve Washingtonu chtít Gruzii, Bělorusko, pobaltské státy a Finsko, nebo Majdan dává prostor „historikům, kteří tvrdí, že Putin je jako Hitler, respektive obsazení Krymu srovnávají se začátkem druhé světové války... Paranoia.

A co Putin a aféra kolem Pussy Riot?

Připomeňme si výroky Karla Schwarzenberga k rozsudku nad Pussy Riot: „Velice vás obdivuji. Držte se. Rusko získá svou důstojnost a svobodu. Všichni na vás myslíme. Pokouším se je podpořit, poněvadž ty holky jsou opravdu báječné, já je opravdu obdivuji. Je dobré upozornit ruské politiky, že někoho zavřít kvůli představení je v dnešní době opravdu poněkud mylné.“

Co víme? Punková skupina Pussy Riot kdysi vtrhla do chrámu Krista Spasitele v Moskvě, znemožnila hlavního patriarchu Ruska Kirilla, začala předvádět v kuklách divoké tance a vydávat skřeky: „Bohorodičko, vyžeň Putina!“ 2. září 2012 zažil Chrám svatého Víta protest inspirovaný punkovým vystoupením feministické skupiny Pussy Riot v Katedrále Krista Spasitele v Moskvě. Skupina osmi aktivistů v barevných maskách v chrámu na Pražském hradě zazpívala upravený Svatováclavský chorál kritizující vládní návrh na vyrovnání s církvemi. Mezi dopoledními bohoslužbami rozvinula skupina osmi aktivistů v barevných kuklách transparent „Svatý Václave, vyžeň Duku s Nečasem“ a spustila novodobý chorál kritizující církevní restituce. Po chvíli jejich vystoupení přehlušil svojí hrou varhaník a skupinka z chrámu odešla ven. Hlídkující policista jim přitom zabavil transparent.

Tuto svobodu v pojetí Pussy Riot tolik miluje i biskup Malý, zpěvačka Kubišová či Michal Prokop a Karel Schwarzenberg. Petr Nečas blahé paměti měl však naštěstí, přes svá milostná pochybení, svůj pragmatický pohled na věc; kvůli fungování českého byznysu odmítl nechutnosti Pussy Riot a jejích příznivců, kdy souložili na veřejnosti a nechali se při tom natáčet a fotit – na internetu to lze dohledat, i politickou módu takzvaného dalajlámismu, a ministr Nečasovy vlády Schwarzenberg se styděl za toto jeho prohlášení. Za texty Pussy Riot si však Schwarzenberg stojí. Připomeňme si je: „Černá kutna, zlaté nárameníky a všichni farníci se plazí k pokloně. Zjevení svobody na nebesích... Hovno, hovno, hovno Boží. Hovno, hovno, hovno Boží... lépe kdyby v Boha, vymrdanec, věřil.“ Ještě, že nepoužili v Česku populární Bič Boží.

Břetislav Olšer (*1947) je spisovatel a novinář. Jako novinář navštívil na pětašedesát zemí světa. Byl prvním českým žurnalistou, který v roce 1991 udělal ve Vilniusu v parlamentu, odděleném od ruských tanků barikádami, rozhovor s prezidentem Litvy Vitautasem Landsbergisem.

Rok poté uskutečnil během války na rozpadajícím se Balkáně rozhovor s posledním prezidentem Jugoslávie Stipe Mesičem. Poprvé se Češi dozvěděli o tzv. romském exodu do Kanady až z jeho torontských článků v únoru 1997. Knihy provází vlastními fotografiemi, z nichž uspořádal řadu výstav doma i v zahraničí.

Napsal desítky publicistických scénářů pro televizi i rozhlas. Svému rodnému Valašsku věnoval příběhy lidí a jejich koní v knize pod názvem "(Ne)čas mezi taxisy", za kterou získal jednu z prestižních česko-slovenských Cen E. E. Kische za výjimečná díla literatury faktu. Stejné ocenění mu pak bylo uděleno ještě dvakrát.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.