To není pravda, že se máme dobře kvůli EU, sdělil pravicový politik publiku. Politolog šťouchal do Topolánka

03.06.2014 10:14

REPORTÁŽ Nezájem veřejnosti doprovází naše členství v Evropské unii. O důvodech nízké účasti v eurovolbách i klesající důvěře v demokracii v České republice debatovali se studenty v Olomouci poslanec Martin Novotný (ODS), politolog Tomáš Lebeda a sociolog Daniel Prokop.

To není pravda, že se máme dobře kvůli EU, sdělil pravicový politik publiku. Politolog šťouchal do Topolánka
Foto: Daniela Černá
Popisek: Nejen o nízké účasti v eurovolbách debatovali se studenty v Olomouci poslanec Martin Novotný (ODS), politolog Tomáš Lebeda a sociolog Daniel Prokop

Anketa

Měla by Evropská unie vrátit některé pravomoci národním státům?

hlasovalo: 8217 lidí

Politolog Tomáš Lebeda upozornil studenty na zajímavý konflikt mezi náklonností voličů k některé politické straně a přízní vůči Evropské unii. „Můžeme to sledovat například u ODS, která u nás dlouhodobě představovala nejeuroskeptičtější sílu, možná až do těchto voleb. Když se podíváme na důvěru Mirkovi Topolánkovi, tak byla mezi lidmi, kteří důvěřovali EU, suverénně největší. Jak je možné, že lídrovi strany, jež se profilovala v našem stranickém systému euroskepticky, důvěřovalo nejvíce lidí, kteří měli pozitivní vztah k Evropské unii? Tohle je vrchol absurdity,“ vyhodnotil Lebeda.

Důvodem tohoto rozporu může být podle politologa to, že evropské integraci přikládáme malou váhu a to nám umožňuje přehlížet postoje politických stran. „Evropská unie není něco, co považujeme za důležité. Politické strany si proto mohou dovolit napětí mezi tím, co prosazují, a tím, co si myslí voliči,“ uvedl politolog. Upozornil také na to, že od dubna 2011 se postoj české veřejnosti k Evropské unii mění a posiluje trend nespokojenosti. „Česká společnost je v zajetí obrovské míry neznalosti a to je obrovský problém. Pokud něco neznáme, nemůžeme procesy hodnotit,“ doplnil Lebeda. 

Nedůvěra v Unii je založená na deziluzi

Neznalost, nedůležitost, nezájem a nedůvěra. To jsou klíčová slova, která prý vystihují náš vztah k Evropské unii. „Nedůvěra je podle mě založená na deziluzi. V České republice jsou sexy euroskeptické postoje, které ale mají velmi výrazné riziko. Pokud budeme nekonstruktivně kritičtí, nebudeme si uvědomovat nezpochybnitelná pozitiva. Velmi snadno přenášíme řadu kritických postojů. V České republice dlouhodobě klesá důvěra v demokratické instituce, vládu, Parlament a politické strany. Pokud budeme nedůvěru živit, tak nás to jednou bude velmi mrzet,“ doplnil Lebeda.

Novotný: EU je na rozcestí

Další z řečníků, který přijel do Olomouce, byl poslanec ODS Martin Novotný. Sám je sice euroskeptik, ale k těmto názorům má jisté výhrady. „Sám jsem k podobě evropské integrace dvou desetiletí euroskeptický. Institucionální podoba předbíhá reálné dění. Neexistuje evropská politická společnost, která by sebe chápala jako jeden celek. Důležitý je i motiv demokratického deficitu. Patřím k těm, kteří se domnívají, že se v současném vývoji v Evropě potvrzuje teze, že Evropská unie není optimální měnovou zónou a dochází k fixaci sociálních rozdílů,“ uvedl Novotný.

Poslanec pak připomenul evropské volby a zdůraznil nízkou účast voličů. „EU se ocitá na rozcestí a musí sama nad sebou přemýšlet. V Evropě se neválčí od konce II. světové války, neválčilo se ani v době, když tady nebyla společná měna,“ upozornil Novotný s tím, že EU není důvodem, že je u nás klid, a dál pokračoval: „Bohatství Evropy nevzniklo v době, kdy začala fungovat Evropská měnová unie, ale daleko dříve. Spojování současné institucionální podoby evropské integrace s bohatstvím a bezpečností je v mnoha motivech chybné,“ dodal.

Euroskeptici by se měli zaměřit na problémy české země

Poslanec připomenul i osobnost prezidenta Václava Klause. „On velmi často používá termín, že evropský integrační proces je náhražkový projekt, něco, co v Evropě vyplňuje duchovní vakuum, které vzniklo po bipolárním konfliktu války. Václav Klaus to vidí tak, že lidé s levicovým směřováním nahradili toto vakuum příběhem evropské integrace. Náhražkový příběh je ale falešný a nesprávný. Nahrazuje skutečný model toho, jak by se Evropa a svět měly vyvíjet. V tomto vidím paradox českého euroskepticismu. Co se ve skutečnosti děje? Jeho představitelé věnují 99 procent své myšlenkové kapacity a činnosti kritice Evropské unie a minimální pozornost je věnována situaci ve vlastní zemi, problémům této země, institucionálnímu rámci, ekonomické prosperitě a fungování ústavního systému nebo soudů. Jde o opakování myšlenek, o jejichž platnosti jsem sice hluboce přesvědčen, ale na druhé straně se u nás doma děje to, že ve stejný moment, kdy lidé nepřijdou k evropským volbám, sledujeme, že země je vnitřně ohrožená a rozvrácená. Vrcholí krize důvěry v parlamentarismu. Není náhoda, že se tohle děje paralelně,“ uvedl Novotný.

Novotný kritizoval předsedu Svobodných

Nutné je podle Novotného věnovat se skutečným politickým tématům. „Alternativou musí být fungující český stát, který má vybudované standardní mezinárodní vazby a má představu o svém místě,“ vysvětlil Novotný. Pro český Parlament je prý charakteristické, že tam neexistuje žádný sjednocující názor z hlediska bezpečnostního ukotvení a naopak se daří chaosu. „Někteří euroskeptici se chtějí přiklánět na ruskou stranu, někteří podporují Evropu a její současnou politiku. Chtěl jsem upozornit na tento paradox. Dokud se čeští euroskeptici nebudu schopni vrátit k domácím tématům, nemůžou přesvědčit domácí veřejnost a nedělají dobře pro tento stát a jeho vývoj. Úspěch Svobodných je v tom, že předseda strany se rozhodl, že vidí svou politickou budoucnost na poli Evropského parlamentu. Je naprosto nenormální, aby předseda strany spojoval svou budoucnost s Evropským parlamentem. Symbolizuje to pro mě absenci domácích témat. Pro pravici a lidi, kteří mají podobný přístup k evropské integraci jako já, je návrat k domácím tématům naprosto vitální a bazální téma pro existenci a budoucnost této země,“ dodal Novotný. 

Význam EU nevidí ani lidé v sociálně slabých regionech

Nízkou účast u eurovoleb znovu ještě připomenul Daniel Prokop, sociolog z agentury Median: „Účast byla nižší, než jsme čekali. Odhadovali jsme poloviční, byla třetinová.“ Důvodem podle něj může být i to, že jen 32 procent Čechů zná europoslance, kampaň lidi nemobilizovala a volbám věnovala menší pozornost média. Zároveň sociolog řekl, že v posledních čtyřech letech klesá mezi voliči identifikace se stranami a Evropská unie je chápána veřejností jako špatná instituce. „Sociálně slabé regiony nevidí v evropských volbách smysl. Přesto, že v programech stran měl boj s nezaměstnanosti prioritu, tak se to vůbec neprojevilo v mobilizaci veřejnosti. Chyběla širší diskuze o tom, jaké vlastně budou mít opatření navrhovaná politiky dopad,“ upozornil Prokop.

ODS opouštějí proevropští voliči

V následné diskuzi pak byla řeč také o budoucnosti ODS, kterou podle Lebedy opouští zejména proevropští voliči. „Pokud se chce ODS vrátit do pozice, kterou zastávala před nedávnem, tak nevím, zda je euroskeptická rétorika správnou cestou. Pravicový volič je stále majoritně proevpropský,“ upozornil Lebeda. Ten pak také vyjádřil pochybnosti o budoucím směřování státu, když převládne euroskepticismus: „Na místo kritických Evropanů se staneme kritickými neevropany a pak se ptám, jaká je alternativa, protože i národní stát mnohokrát selhal.“ Někteří ze studentů se svěřili s tím, že by k volbám už rádi šli, i když jim ještě nebylo 18 let. „Já bych chtěl volit už od 16 let. Jsem členem modrého týmu a určitě bych šel hlasovat,“ vyjádřil názor jeden z nich. Další studenty pak zajímaly názory politologa a poslance na případnou možnost válečného konfliktu v Evropě.

Beseda se uskutečnila jako součást závěrečné konference projektu Kavárna Evropa. Ten byl realizován obecně prospěšnými společnostmi EUTIS a Civipolis za podpory Zastoupení Evropské komise v ČR a nadace Konrad Adenauer Stiftung. Projekt měl za cíl zvýšit zájem lidí o problematiku EU, a to diskuzemi i prostřednictvím simulovaných TV debat na středních školách v sedmi městech republiky.

reklama

autor: Daniela Černá

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

V Senátu smůla, tak chtěli zkusit Sněmovnu. Za to ale dostal Bartoš naloženo

21:00 V Senátu smůla, tak chtěli zkusit Sněmovnu. Za to ale dostal Bartoš naloženo

Ratifikační proces Istanbulské úmluvy nedávno zarazili senátoři, když tento mezinárodní dokument odm…