Víme, co by mohlo vážně ohrozit Filipa v čele KSČM a jak jsou rozdány karty. Přečtěte si o zajímavém zákulisí sjezdu strany

19.04.2016 15:00

O víkendu 14. až 15. května 2016 se bude konat v Praze IX. sjezd KSČM. Na jeho programu budou volby předsedy a místopředsedů ÚV KSČM a také předsedů rozhodčí a revizní komise KSČM. Rozhodovat se má podle tiskového sdělení strany rovněž o programovém zaměření strany pro další období. ParlamentníListy.cz zjišťovaly uvnitř KSČM, jak vypadá situace ve straně a kdo má jaké šance být zvolen do vedení strany.

Víme, co by mohlo vážně ohrozit Filipa v čele KSČM a jak jsou rozdány karty. Přečtěte si o zajímavém zákulisí sjezdu strany
Foto: Hans Štembera
Popisek: KSČM slaví 1. máj
reklama

Anketa

Kterého intelektuála máte nejraději? (Obnovené hlasování, spuštěno 19.4.)

hlasovalo: 6847 lidí

Na funkci předsedy ÚV KSČM kandidují současný předseda Vojtěch Filip, pražský zastupitel Ivan Hrůza a bývalý místopředseda strany Josef Skála. O funkci 1. místopředsedy se budou ucházet současný 1. místopředseda Petr Šimůnek, europoslanec Jaromír Kohlíček, bývalý poslanec a zastupitel Jihočeského kraje Petr Braný. Do funkce dalších dvou místopředsedů je podáno celkem 13 návrhů.

Jak vypadají nominace. Síly vyrovnané. A jak je důležité míti Filipa...

Vojtěch Filip, který je předsedou strany od října 2005, by podle informací ParlamentníchListů.cz mohl v osobě Josefa Skály narazit na poměrně silného soupeře. Poměr nominací z okresů je víceméně vyrovaný s mírnou převahou Filipa asi o tři nominace. Ve třetině okresů získali nominaci oba kandidáti. Ivan Hrůza má podle našich informací asi dvě nominace, ale podle všeho se bude rozhodovat mezi Filipem a Skálou.

Na sjezdu bude něco přes 360 delegátů. Filipovi hraje do karet, že zhruba třetina delegátů je nějak existenčně závislá na straně, čili u některých z nich lze počítat s jistým „konzervatismem“ ve smyslu, že nebudou usilovat o změnu směru strany a jejího vedení. Filip je též znám jako velmi schopný vyjednavač a „obchodník“. Do karet mu hraje, že má k dispozici stranický aparát. Na druhou stranu „tajná volba“ může do určité míry tyto jeho výhody smazat. Delegáti mohou něco slíbit a v tajné volbě se zachovat jinak.

Stejně tak je Filip i ve sněmovně uznáván jako obratný a zkušený politik a vyjednavač s kontakty napříč politickým spektrem včetně zástupců byznysu. Na jeho narozeninách byli podle informací redakce přední čeští byznysmeni či jejich zástupci.

Pro některé krajské politiky KSČM může být pozitivní Filipův příslib toho, že by dokázal vyjednat s Andrejem Babišem krajské koalice za účasti KSČM. Filipův spojenec a předseda poslaneckého klubu Pavel Kováčik prý hovoří o tom, že při současné krizi ČSSD za ním chodí podnikatelé, že by mohli sponzorskou podporu přenést ke KSČM, ale pouze pokud ve straně nedojde ke kotrmelcům, revoluci a ke změně.

Velvyslanectví. Hledá se následník trůnu

Avšak Filipovi nepřispívají zprávy, že by nejraději již vedení strany někomu předal a že nyní kandiduje proto, že nemá svého „následníka trůnu“. Hovoří se o tom, že by se stal ještě před skončením prvního funkčního období velvyslancem ve Vietnamu nebo Číně, a existuje neověřená spekulace, že to má mít od prezidenta Miloše Zemana, se kterým má dobré vztahy, přislíbeno.

To by znamenalo, že by Filip nedokončil čtyřletý mandát v čele strany. Pak by byla otázka, zda by se znovu svolával sjezd či by o novém předsedovi rozhodl Ústřední výbor KSČM. Objevují se též spekulace, že by si Filip jako svou nástupkyni přál europoslankyni Kateřinu Konečnou. Té by však nehrálo k dobru, že je pořád na funkci předsedkyně dost mladá, i to, že je velkou příznivkyní Evropské unie a „nové levice“.

Prý máte plán B...

Podle informací redakce se ale ve straně ozývají poměrně silné hlasy volající po změně, protože strana prý stagnuje a existuje jistá „protiestablishmentová únava“ Filipem, který je předsedou již více než deset let. I mezi mladými poslanci prý existuje určitá nespokojenost s jeho stylem vedení a s tím, že se s nimi prý nikdo nebaví a staví je před hotovou věc.

O tom, že pozice Filipa již prý není tak suverénní, svědčí i příhoda ze zasedání výkonného výboru ÚV KSČM, kdy prý Filip řekl jednomu z místopředsedů: „Prý máte plán B, kdy mě ve vedení obklíčíte.“ Tuto větu ale slyšeli i další členové výkonného výboru.

Straně podle našich informací za rok ubylo zhruba 3 850 členů. A za 3,5 roku KSČM ztratila 10 500 členů. Strana má nyní zhruba 40 tisíc členů, ale kvůli jejich vysokému věku se počítá, že by již do čtyř let jich mohlo být jen kolem 25 tisíc. Skála jako bývalý studentský funkcionář slibuje, že přivede mladé lidi, a ti současní mu podle informací redakce vyjadřují i svou podporu.

Skála proti Unii jako protektorátu USA a proti imigraci. Filip klidná síla

Zatímco Filip znamená jistou stabilitu, „klidnou sílu“ a pro své kritiky ale stagnaci, Skála se prezentuje tím, že chce, aby o KSČM bylo mnohem více slyšet, aby předkládala svá řešení a své vize. Tato kritika se ostatně ozývala od Skálova příznivce, zesnulého europoslance Miloslava Ransdorfa.

Filip byl brán jako střed mezi „starým“ křídlem Miroslava Grebeníčka a „novou levicí“ Jiřího Dolejše, která podporuje Evropskou unii jako údajnou protiváhu USA nemající alternativu, menšiny typu homosexuálů a imigranty a multikulturalismus.

Josef Skála je výrazným kritikem našeho členství v Evropské unii, o které hovoří jako o protektorátu USA a nadnárodního kapitálu, je obhájcem národní suverenity, národních zájmů a tvrdě se staví proti imigraci, politice USA, Německa a NATO. To by mu mohlo pomoci u euroskeptické „národovecké“ členské základny KSČM i převážně euroskeptických voličů. Skála si chce také mnohem více posvítit na nadnárodní kapitál. Podle něho by měly být KSČM i Česká republika suverénní.

Na adresu Skály existuje ze strany Filipových příznivců kritika, že prý patří ke „konzervativcům“. Filip je prý zárukou toho, že KSČM nebude zakázána, protože je brán politiky ostatních stran jako představitel „konstruktivní“ opozice. Skálovi příznivci zase říkají, že je k ostatním stranám „konstruktivní“ až příliš, a to na úkor programu KSČM a stagnující podpory u veřejnosti. A že Skála není konzervativec, jen chce více bojovat proti nadnárodnímu kapitálu, který podle něj ovládá Evropskou unii.

PhDr. Josef Skála, CSc.

  • KSČM
  • historik, publicista a editor revue Střípky ze světa
  • mimo zastupitelskou funkci

Skála má hendikep. Není ve sněmovně

Pokud by se Skála stal předsedou, měl by poměrně velký hendikep v tom, že není poslancem. Podstatné věci se odehrávají ve sněmovně. Své spojence ale Skála v klubu má. Rok a pět měsíců by musel stranu řídit, aniž by byl poslancem.

Pokud jde o prvního místopředsedu, předpokládá se, že by měl tuto funkci uhájit Petr Šimůnek. Za řadovou místopředsedkyni by si prý Filip přál Miloslavu Vostrou, se kterou už řadu let velmi blízce spolupracuje. Její obliba prý ale poměrně poklesla. Stejně tak prý ani šance Jiřího Dolejše nejsou velké. Skála má nominace i na řadového místopředsedu.

Minulý sjezd KSČM byl v květnu 2012 v Liberci, kde Filip obhájil funkci ve druhém volebním kole. Zvítězil v něm nad Stanislavem Grospičem. Prvním místopředsedou se stal Šimůnek, dalšími místopředsedy Miloslava Vostrá a Jiří Dolejš.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Lukáš Petřík
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pandemický zákon prošel Sněmovnou. Toto vše bude moct Blatný nařídit

18:03 Pandemický zákon prošel Sněmovnou. Toto vše bude moct Blatný nařídit

Ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice zřejmě dostanou pravomoci vydávat širší restrikce pr…