Jak programově vymezit levicový prostor, který sympatizuje s prezidentem Milošem Zemanem a jak vymezit Zemana jako levicového politika? Kteří lidé a které subjekty budou těžit ze silného "faktoru Zeman"?

Je potřeba vnímat Zemanův program pro prvních 300 dní jeho vlády, i jeho činy, které provedla jím řízená "vláda sebevrahů" během prvních 300 dní ve funkcích. Zjednodušeně řečeno: strategické keynesiánství spojené s pragmatickými taktickými kroky a naprosto nepředvídatelnými a překvapivými operativními kroky.

Důkazem keynesiánství a budování silného státu je podpora infrastrukturních investic, které mimo státu soukromý sektor neumí ufinancovat - Zemanovo tvrzení, že doprava je páteří ekonomiky a mostem mezi lidmi, není jen "bonmot", ale hluboká idea. Zeman dokonale rozumí globalizaci, protože byl členem velmi vlivného globálního think tanku Socialistické internacionály - skupiny Global progress. Dnes může a určitě i chce tuto znalost prostřednictvím možností EU a NATO plně využít. Česko samo je perfierie. Česko jako klíčový hráč vyvažující globální hry jiných využije dokonale své polohy v samém srdci Evropy. Chcete snad polemizovat s výrokem, že hospodaření je nedělitelné od sociální politiky? Nebo se strategií státu jako hospodáře společenského vlastnictví - veřejných statků a služeb?

Zeman je přitom liberálem klasického střihu, zastáncem demonopolizace a dekartelizace. Tvrdí, a vždy podle toho konal, že stát má být co nejblíže občanovi. On inspiroval Yvonne Streckovou k posílení pravomoci obcí i krajů - v rozporu s unitarismem a centralismem konceptu ODS. Chce zjednodušení, zpřehlednění a stabilitu daní - a tím omezení možností "optimalizace". Požaduje daňovou spravedlnost a daňovou neutralitu jako parametr sociálního smíru. Divíte se mu, že chce vyšší zdanění luxusního zboží zvláštní zvýšenou sazbou DPH, resp. spotřební daní, případně redukci odčitatelných položek, které nejsou přímou podporou podnikání, ale statusovou demonstrací bohatých? Proč by stát měl platit podnikatelům luxus?