Šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt si pochvaluje jejich brněnský sjezd. Navzdory tomu, že sudetoněmecká akce konaná poprvé od konce druhé světové války na českém území vyvolala silný odpor veřejnosti i vládní koalice, podle Posselta naopak dopadla skvěle.
Který národ více ublížil českému národu?Anketa
Vůdce sudetských Němců dokonce tvrdí, že o sudetský sjezd do budoucna projevila zájem řada českých měst. Posselt proto míní, že by se tyto akce mohly napříště konat střídavě v Bavorsku a České republice. Kromě toho při ukončení brněnské akce Posselt vyjádřil nadšení nad průběhem celého sjezdu a ocenil „o strašlivých zločinech nacistů a o zločinu vyhnání“.
Užití termínu “zločin vyhnání” v souvislosti s mezinárodně posvěceným odsunem německého obyvatelstva do Německa nadzvedlo ze židle řadu politiků. ParlamentníListy.cz přináší jejich reakce na otázku, zda se tehdejší Československo poválečným odsunem dopustilo zločinu.
“Velmi bych ocenil, kdyby se pan Posselt přestal navážet do naší země, kritizovat její platné zákony (protože Benešovy dekrety nejsou nic jiného než zákony), sdělovat, že moje strana, demokraticky zvolená do českého parlamentu, nepatří do Evropy (rétoriku o tom, kdo „patří“ nebo „nepatří“ do Evropy či do „evropské civilizace“ opakovaně používal Adolf Hitler) a kdyby své příští sjezdy a provokace organizoval co nejdále od území České republiky,” řekl pro ParlamentníListy.cz ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný ze strany Motoristé sobě.
Posseltovy výroky o zločinech vyhnání jsou podle poslance SPD Tomáše Doležala jedním z nejhorších a nejnebezpečnějších výsledků prvního sjezdu sudeťáků v České republice. “Je to symetrizace viny za zločiny Němců na našem národě během války a okupace českých zemí. Tragické je, že náš prezident a sněmovní opozice tento sudeťácký historický revizionistický “narativ'" přebírá, legitimizuje a osobně mu na sjezdu tleská. Je to útok na základní pilíře české státnosti. Proto je třeba nahlas opakovat, že v letech 1933 až 1945 řádilo na našem území jedno jediné zlo, zlo sudetoněmeckého a německého genocidního antisemitského a antislovanského rasismu a teroru, jehož klíčovými strůjci a vykonavateli byli zejména čeští a moravští Němci. Za to byli po válce zaslouženě a spravedlivě odsunuti. Většina z nich bohužel nebyla adekvátně potrestána. Česká strana se žádných zločinů na Němcích nedopustila, pár excesů, např. na Švédských šancích, bylo soudně potrestáno. A doplňuji, že nevraživost vůči sudetoněmeckým zločincům a jejich podporovatelům z řad tzv. běžných Němců byla zcela pochopitelná,” konstatuje Doležal.
„Slova Bernda Posselta o střídavém pořádání sjezdů a jeho zdánlivě vstřícná rétorika nejsou ničím jiným než promyšlenou (změněnou) politickou taktikou. Nenechme se mýlit. Hlavním cílem tohoto „změkčování“ a hledání spojenců na české politické scéně je postupné zpochybnění a následná revize tzv. Benešových dekretů. Konečným efektem a skrytým motivem této snahy je samozřejmě prolomení poválečných majetkových vztahů a otevření cesty k případným majetkovým restitucím. To je pro Českou republiku z logiky věci naprosto nepřijatelné,” sděluje senátor Zdeněk Hraba.
Pokud jde o Posseltův termín „zločin vyhnání“, ten podle jeho slov musíme kategoricky odmítnout. „O žádném zločinu vyhnání nemůže být řeč. Odsun tzv. sudetských Němců byl mezinárodně schváleným a legitimním důsledkem druhé světové války, a hlavně - rozhodnutím vítězných mocností na Postupimské konferenci. Byla to reakce na rozbití Československa, na kterém se velká část tehdejších sudetských Němců aktivně podílela a drtivá většina si ihned zvolila říšské občanství namísto československého. Je pravdou, že v poválečných měsících docházelo k násilnostem a excesům. Pokud se ale takové činy staly, šlo o individuální trestné činy jednotlivců, nikoliv o systematický zločin organizovaný či dokonce nařizovaný tehdejší československou vládou. Tvrdit něco jiného, je přepisování historie – odsun byl mezinárodněprávním aktem, nikoliv zločinem,” dodal Hraba.
„Pokud Bernd Posselt skutečně myslí vážně svá slova o možném střídání konání v ČR a Bavorsku, pak to vyznívá jako záměrná provokace, neboť i on musel vidět, kolik emocí a nevole sjezd v Brně způsobil. 57% obyvatel ČR jeho konání v ČR nepovažuje za správné, obdobně se vyjádřila Poslanecká sněmovna i vládní politici. V takové situaci mluvit o možném dalším sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v ČR je zcela nepřijatelné. Záměrně ignoruje většinový pohled Čechů a jejich vlády. Opakovaně vystupuje vůči ČR nadřazeně a povýšenecky. Myšlenka střídání ČR a Bavorska působí, jako by ČR sudetoněmeckému landsmanšaftu patřilo, jako by v ČR bylo doma. Ovšem není…!!!! Po těchto vyjádřeních B. Posselta působí dosavadní podpora ze strany opozičních politiků, v čele s prezidentem Pavlem, ještě kontroverzněji a ještě zjevněji proti národním zájmům ČR. Konání sudetoněmeckého sjezdu v Brně se ani v nejmenším nedá obhajovat tím, jak odsuny sudetských Němců probíhaly. Byť to byly tragické události, předcházely jim nacistické zločiny. Obojí je minulostí, která má zůstat uzavřenou kapitolou dějin a nikoli ji znovu jitřit sudetoněmeckými akcemi na území ČR,” konstatuje pro ParlamentníListy.cz poslanec hnutí ANO Denis Doksanský.
Jasno má i poslanec klubu SPD a šéf strany PRO Jindřich Rajchl. “Nebyl to zločin, byl to adekvátní trest vůči kolaborantům, kteří pomáhali nacistům v páchání jejich strašlivých zločinů. Nadto to byl trest nejmírnější. Neboť kdyby probíhaly vůči těmto lidem individuální soudy, tak by velká část z nich skončila buď v žaláři, nebo na popravišti. A patrně by ani nevznikl Sudetoněmecký landsmanšaft, jenž tito odsunutí nacisté následně založili,” uvedl.
JUDr. Jindřich Rajchl
Fotogalerie: - Demonstrace proti landsmanšaftu
„Sjezdy pohrobků Hitlerovy páté kolony u nás nemají co dělat. Odsun byl schválen vítěznými mocnostmi a nemuselo by k němu dojít, kdyby Německo nerozpoutalo 2. světovou válku. Navíc se málo připomíná fakt, že ti Němci, kteří se zapojili do antifašistického odboje, směli v ČSR zůstat. Zároveň si stojím za tím, že suverénní vláda v suverénní zemi by dokázala s trochou snahy podobnou hanebnost zastavit. Když to ale neudělala, tak alespoň vyzývám vládní koalici k tomu, aby podobně jako Polsko nebo Řecko otevřela téma válečných reparací. Udělejme všechno proto, aby se již žádný další sudeťácký sjezd u nás nikdy nekonal,” míní europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná.
Podle poslance SPD Miroslava Ševčíka jsou výše uvedené výroky fackou všem, kteří znají nacistickou a fašistickou minulost většiny sudeťáků, Posseltovy rodiny, zakládajících členů politické agitky sudetoněmeckého landsmannschaftu a jejich pokračovatelů. „Možná se bohužel za pomoci rozvědčíka z Hradu můžeme dočkat, že příští provokace se bude konat v Lidicích, v Ležákách nebo možná v Terezíně nebo na Ploštině, či v dalších vypálených a vyvražděných obcích naší vlasti. Odsun, který oni nazývají vyhnáním, následoval až po jejich zločinném chování a vraždění a byl učiněn na zakladě Postupimské dohody z 2. srpna 1945,” doplnil docent Ševčík.
„Tady vůbec nejde o jeho svéráznou debatu o minulosti. Tady jde o to, že se Posselt a jeho organizace vlamují do české politické soutěže, stávají se její součástí, spojencem některých a soupeřem jiných. Je na nás, jestli to přijmeme jako samozřejmost. Samozřejmého na tom ale nic není, máme se mít na pozoru, kdo tady tahá za nitky,” říká senátorka Daniela Kovářová.
Další členka horní parlamentní komory Jana Zwyrtek Hamplová taktéž nesouhlasně kroutí hlavou. „Srovnávat válečné zločiny nacistů a krok odsunu Němců po válce je zcela absurdní a ve své podstatě nemožné.. Posselt trvale zdůrazňuje B a bagatelizuje A. Ale hlavně je nutné klást si otázku, proč neustále toto téma přes jeho výbušnost otevírá a Němce k nám přivádí, stejně jako proč mu někteří politikové včetně prezidenta nadšeně tleskají. Posseltovi jde o návrat starých pořádků před Benešovy dekrety, o co jde českým politikům ve službách Posselta opravdu nevím. Oběti nacistů a jejich blízcí by se nestačily divit, kdyby tohle neuvěřitelné divadlo viděly,” uvedla.
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Centrum pravidel a procesů ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Jak hodnotíte článek?
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
