Návrh poukazuje na to, že sám projekt S-Karet má protizákonný, diskriminační charakter, je zcela nefunkční a měl by se proto zrušit jako celek. Podání návrhu svým podpisem podpořilo 51 senátorek a senátorů.
Jak říká Milan Štěch, úřady práce pokračují ve vydávání karty sociálních systémů, ačkoliv tato nemá dostatečnou oporu v zákoně. Navíc je podle něj svoboda volby přijetí karty sociálních systémů jen zdánlivá, tím spíš, že o této svobodě volby nejsou lidé dostatečně informováni.
Navíc osoby, které ji potřebují využívat jako průkaz pro osoby se zdravotním postižením, nemají vždy dostatek informací o možnostech „náhradního dočasného průkazu“, a z důvodu zajištění přístupu k sociální pomoci kartu z donucení a trpně přijímají.
Banka jako soukromý subjekt disponuje tisíci citlivých údajů českých občanů
Milan Štěch je zároveň velmi nespokojen se zabezpečením předávaných dat. „Soukromému subjektu jsou v míře, která nemá obdoby, předávány osobní a citlivé údaje o příjemcích sociální pomoci,“ říká předseda Senátu. Navíc jsou tato data předávaná bez opory v zákoně, což má podle něj zcela nevratné následky zasahující do práva lidí na soukromí. Z hlediska práva na soukromí není totiž možné spojení veřejné listiny s „bankovní kartou“.
Identifikační roli vůči státu při poskytování dávek a dalších typů pomoci plní naprosto dostatečným způsobem dosavadní veřejné listiny (např. občanský průkaz nebo pas). Zde se ovšem citlivé údaje sociálně podporovaných osob dostávají do rukou peněžního ústavu, který je navíc pouze domácí dceřinou společností zahraniční mateřské banky. Tyto údaje se tak zprostředkovaně ocitají v rukou zahraniční soukromě-komerční společnosti.
Karta a nucenost jejího využití popírá lidskou důstojnost
Navíc, prostřednictvím již vydaných karet sociálních systémů dochází ke „zpoplatňování“ přístupu k sociální pomoci pod státem uznanou hranici chudoby.
„U podpory v nezaměstnanosti, a dávky fakticky nahrazující mzdu – jako například u odměny pěstouna, nerespektuje karta důstojnost lidí při přijímání pomoci ze systému,“ uvádí Štěch. Připomíná, že na utváření tohoto systému se jednotlivec sám podílel pravidelným přispíváním. Buď z důvodu možného vzniku předvídané sociální události (nezaměstnanosti), nebo naopak vstoupil do systému náhradní rodinné péče, kde poskytovaná dávka nahrazuje jeho mzdu.
Starší osoby a osoby se zdravotním postižením se cítí být kartou dotčeni na své lidské důstojnosti, před čímž důrazně varuje Václav Krása. Je to podle něj i nebezpečné především z důvodu zvýšené závislosti pobírajících osob na pomoci třetí osoby, aby si mohl například postižený vůbec tuto sociální pomoc vyzvednout. Hraje zde podle něj velkou roli například vzdálenost a dostupnost bankomatů, protože právě v takových případech musí handicapovaná osoba žádat někoho ze svého okolí, aby jim zajistili prostředky uložené na sociální „bankovní kartě“, i když by si zejména výběr peněz měli provádět jen ti, jimž je dávka určena.
Jak připomíná Milan Štěch, zákon vůbec nepočítá ani s možností vydávání S-Karty (karty sociálních systémů) ani s možností správy osobních a citlivých údajů soukromým subjektem. Navíc smlouva, uzavřená mezi ministerstvem a soukromým subjektem, nemá oporu v zákoně, je tudíž podle předsedy neplatná, a nemůže ukládat povinnosti (přímo ani zprostředkovaně) jednotlivým příjemcům sociální pomoci, ale dodejme, že ani soukromému bankovnímu subjektu.
Proč nelze věřit vládě, že má zájem v blízké době sjednat nápravu?
Nejen ministerstvo práce a sociálních věcí, ale i vláda si své dítě, „projekt“ S-Karet dlouhodobě obhajuje. Zcela ignoruje kritiku osob přijímajících sociální pomoc, nevládních organizací, sdružení postižených osob, odborné veřejnosti i opozice.
„Až na sklonku loňského roku, pod tlakem zveřejněných okolností o uzavření smlouvy se soukromým subjektem, po řadě protichůdných informací podávaných veřejnosti, ustoupila vláda ze svého plánu jak blokovat lidem přístup k sociální pomoci, pokud si kartu sociálních systémů nepřevezmou,“ říká předseda Senátu Milan Štěch.
Sliby chyby a skutek utekl
Připomněl, že přes přísliby nápravy zákona Ministerstvo práce a sociálních věcí změnu doposud nepředložilo, přesto, že Úřad pro ochranu osobních údajů zjistil pochybení při nakládání s osobními a citlivými údaji.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto i nadále pokračuje ve vydávání karet sociálních systémů, i když ví o nedostatečné opoře v zákoně a o zásahu do práva na soukromí tisíců občanů,“ varuje Milan Štěch.
|
Senátoři, kteří podepsali ústavní stížnost Miroslav Antl, Marta Bayerová (KSČM), Ivo Bárek (ČSSD), Zdeněk Berka (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD), František Bublan (BEZPP), Alena Dernerová (BEZPP), Jiří Dientsbier (ČSSD), Jaroslav Doubrava (S.cz), Hana Doupovcová (ČSSD), Vladimír Dryml (BEZPP – SPOZ), Milada Emmerová (ČSSD), Lubomír Franc(ČSSD), Alena Gajdůšková (ČSSD) , Petr Gawlas (ČSSD), Jan Hajda (ČSSD), Václav Homolka (KSČM), Miluše Horská (BEZPP), Marcel Chládek (ČSSD), Miloš Janeček (ČSSD), Jaromír Jermář (ČSSD), Karel Kapoun (ČSSD), Karel Korytář (ČSSD), Miroslav Krejča (BEZPP), Jiří Lajtoch(ČSSD), Jan Látka (ČSSD), Pavel Lebeda(BEZPP), Miloš Malý (ČSSD), Radko Martínek (ČSSD), Antonín Maštalíř (ČSSD), Hassan Mezian (ČSSD), Miroslav Nenutil (ČSSD), Jaroslav Palas (BEZPP – SPOZ), Jozef Regec (ČSSD), Josef Řihák(ČSSD), Božena Sekaninová (ČSSD), Jaromír Strnad (ČSSD), Radek Sušil (ČSSD), Jaroslav Sykáček (ČSSD), Eva Syková (BEZPP), Zdeněk Škromach (ČSSD), Milan Štěch (ČSSD), Josef Táborský (ČSSD), Martin Tesařík (ČSSD), Dagmar Terelmešová (ČSSD), Pavel Trpák (ČSSD), Jan Veleba (BEZPP), Petr Vícha (ČSSD), Eliška Wagnerová (BEZPP), Dagmar Zvěřinová(ČSSD), Jan Žaloudík (BEZPP). |
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radmila Zemanová-Kopecká
