Vládní reformní předloha, kterou senátorům představil osobně ministr zdravotnictví Leoš Heger, celkově upravuje záchrannou službu, stanoví povinnosti i pro nemocnice, do nichž záchranáři pacienty přepravují. Poslanci o normě hlasovali 7. září a bylo to přesně v den, kdy poslankyně z Věcí veřejných Jana Drastichová při hlasování manipulovala s hlasovacími kartami dvou svých stranických kolegů - předsedy klubu Víta Bárty a předsedy strany Radka Johna.
Zákon v parlamentu:
O čem zákon je: Zákon o zdravotnické záchranné službě popisuje organizaci a činnosti záchranné služby, které se prakticky neliší od současného stavu. Záchranáři ale budou mít zákonnou možnost vstupovat do cizích objektů a budou moci žádat pomoc od jiných lidí.
Prodloužení doby příjezdu podle ministerstva zdravotnictví nezhorší dostupnost záchranné služby; jde prý o reálnou situaci. Příjezd do 15 minut nelze dodržet zhruba pro oblasti s 1,3 milionu obyvatel. Dvacetiminutová doba nebude stačit asi pro 200 tisíc lidí.
Předlohu v tomto kritizoval například Zdeněk Schwarz (BEZPP), který byl zároveň zpravodajem přílsušné normy. Podle něj prodloužení doby příjezdu na dvacet minut může přímo ohrozit pacienta.
"Prodloužení dojezdové doby je chyba," řekl. "Když jde o život, tak se ví, že minuta může být při záchraně i hodina," poznamenal dále Schwarz, jenž je ředitelem pražské záchranky. Senátor také zmínil, že je rád, že v Praze privátní záchranné služby nejsou a to z důvodů hlavně finančních. "Vím ale, že činnost záchranné služby je podfinancována....Dvě třetiny provozu hradí přitom kraje," podotkl.
Odchodné pro zdravotnické záchranáře
Schwarz také řekl, že předložil pro tuto normu 31 pozměňovacích návrhů,. Mezi nimi je návrh, aby záchranáři, kterým je nad 50 let a na záchrance odpracovali minimálně 15 let, a to i na poloviční úvazek, měli nárok na odchodné ve výši šestinásobku průměrného platu.
Na odchodné by měli nárok jak posádky záchranek, tak dispečeři. Za každý odpracovaný rok by navíc dostávali k základnímu odchodnému třetinu průměrného měsíčního platu. Návrh na odchodné senátor Schwarz předložil přesto, že ho chce sněmovna zapracovat až do zákoníku práce a ne do novely o záchranné zdravotnické službě.
Podle Schwarze by měli mít záchranáři minimálně stejné výhody jako policisté nebo hasiči, protože jejich pracovní nasazení je srovnatelné nebo dokonce vyšší.
„Zaměstnanci záchranných služeb jsou dlouhodobě diskriminováni oproti zaměstnancům ostatních složek integrovaného záchranného systému. Jak jsou výhody u hasičů nebo u policistů, tak záchranáři je v současné době nemají," vysvětlil k tomu kromě jiného senátor.
Odstupné by podle návrhu mělo být financováno především z rozpočtu krajů. Také ministr zdravotnictví za TOP 09 Leoš Heger s oceněním záchranářů souhlasil. Připomenul ale, že by odchodné podle dohody ze sněmovny měla řešit novela zákoníku práce.
Kontaktní místa budou ve spojení s operačními středisky záchranky
Nemocnice budou muset mít kontaktní místa, která budou v nepřetržitém spojení s operačními středisky záchranky. Pacienta budou moci nemocnice odmítnout jen výjimečně, a pokud bude v bezprostředním ohrožení života, tak nikdy. Za nedodržení těchto a několika dalších povinností by jim hrozila až milionová pokuta.
Záchranná služba bude muset mít jednotné označení, jehož základem bude slovní spojení "zdravotnická záchranná služba". Kdo spojení využije neoprávněně, bude moci dostat až čtvrtmilionovou sankci.
Čtěte více:
- Zdravotní reforma musí projít sněmovnou v červnu, pohrozil VV Šťastný
- Jdou si po krku každý týden. John se směje výhrůžkám Nečase
- Marková (KSČM): Zdravotní reforma má jen vytáhnout peníze z kapes lidí
- Ministr Heger: Reforma se stává realitou
- Lékař Koskuba poslancům: Nejednejme po sedmé, děláme chyby
- Oranžový Sobotka vzkazuje Nečasovi: Reformu ti zrušíme
- Zdražení rozeštve lidi. Nic to nepřinese, zlobí se ekonomka
- Z DPH stát nic mít nebude, tvrdí MfD
Službu budou moci zřizovat podle předlohy krajské příspěvkové organizace. Podle schváleného pozměňovacího návrhu ale budou moci uzavírat smlouvy se soukromými záchrankami. Záchranné služby si budou muset vyžádat pomoc jiných složek integrovaného záchranného systému, pokud to bude účelné. Jde například o místa v horských oblastech, kam se dříve než záchranáři dostanou členové horské služby.
Záchrannou službu budou jako dosud platit zdravotní pojišťovny, kraje a stát, na který připadá letecká záchranka. Stát bude nově platit prostředky pro krizové situace, odhadované náklady budou 105 milionů korun za rok.
Možná jste nečetli:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
