Místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek se neustále slovně „naváží“ do prezidenta Miloše Zemana a hlavu státu označkovává expresivními slovy. „Ten gosudar tady zavede putinovský režim," poznamenal třeba v červenci Kalousek na konto Zemana.
Pokud bude mít v Parlamentu po předčasných říjnových volbách levice většinu, pak to bude podle Kalouska pro stát katastrofa, neboť se v této zemi namísto parlamentní demokracie posuneme k autokratickému systému.
„Máme tu jednu sjednocenou levici, kde se uvnitř vlády SPOZ prolnuly KSČ a ČSSD v jeden sjednocený levicový blok, jehož faktickým lídrem je Miloš Zeman, a netvařte se, prosím, že to nevidíte,“ řekl k této věci Kalousek s tím, že pokud jde o samotného Zemana, silně mu připomíná Klementa Gottwalda v únoru 1948, a proto je hrozbou demokracie.
Kterou stranu budete volit? Ptali jsme se mezi 11.-15. zářím, hlasování skončiloAnketa
Kocáb: Jakápak hrozba? Jen využívá Ústavu až na padrť
Nad takovýmto slovníkem se ale pozastavili hned dva umělci, kteří bývali kdysi také politiky: hudebník, moderátor a bývalý poslanec za ODA Michal Prokop a také hudebník, někdejší poslanec za Federální shromáždění a pozdější ministr pro oblast lidských práv a národnostních menšin Michael Kocáb.
„Já bych neřekl, že Miloš Zeman je hrozbou pro demokracii, jak to říká často Miroslav Kalousek, ale dal bych tam spíše slovo, že je potencionální hrozbou, protože v současné době vskutku zasahuje do politického dění, což se mnohým logicky nelíbí. Ale přímo o hrozbu pro naši demokracii nejde, nejeví se mi to tak. Zeman se podle mne jen snaží využívat Ústavu až na padrť, až do těch nejzazších hranic, ale nejsem si vědom toho, že by šlo o překročení ústavních hranic,“ reagoval Kocáb pro ParlamentníListy.cz.
„Tenhle slovník bych ani já přímo nepoužil, ale samozřejmě určitou obavu z toho, že se tady nějakým způsobem narušují zvyklosti, u jejichž vzniku jsem byl kdysi i já, když se Ústava tvořila, tak to bych samozřejmě cítil taky. Ale ten slovník bych samozřejmě až tak daleko nehnal. Že se ale Miloš Zeman angažuje pro stranu, kterou založil a která nese jeho jméno, tak to je jasné, to snad ani nemůže popírat on sám,“ pronesl na stejné téma pro ParlamentníListy.cz i Michal Prokop.
Prokop nicméně kroutí hlavou nad tím, že i po 23 letech od revoluce čeští občané volí levici.
Prokop: Zemana znám! Co bývalo od něj vtipné, je dnes už trapné...
„Hrozba tady je, a to nejenom třeba od komunistů, ale především od zemanovců. Ta strana totiž používá funkce a věci, ke kterým se dostala, aniž by prošla volbami a opírá se o svého guru na Hradě a to se mi vůbec nelíbí. Zase bych ale i tady trochu mírnil slovník,“ řekl dále Prokop.
S Milošem Zemanem se prý osobně dobře zná. „Já si s ním tykám jako s jedním z mála politiků. Co na něj mám říci? To víte, že se změnil, nemládneme v tomto směru nikdo. Co se ale týče rétoriky jeho veřejných vystupování, tak bych to řekl asi takto: Co bývalo vtipné, je dnes někdy od něj trošku trapné,“ dodal pro ParlamentníListy.cz Prokop.
I Kocáb zmínil, že se Zeman od devadesátých let hodně změnil.
„Určitě se změnil, bezpochyby. Bylo by to na hlubší analýzu, nikdo nemůže zůstat po dvaceti letech stejný. On toho ale hodně prožil, měl hodně odpovědnosti, navíc se mu vyčítalo hodně věcí od doby, co byl premiérem a dodneška je třeba ani nevysvětlil. To mne ovšem vůbec netěší, neboť hodně věcí se dnes snaží už bagatelizovat. Je nyní daleko ostřejší, nebere si servítky a také se mi nelíbí jeho pohrdlivý tón vůči médiím. To už je někdy za hranicí, i když v tom má leckdy i pravdu, ale způsob, jakým poukazuje na určitou nekvalifikovanost některých novinářů, mi přijde moc arogantní. Nejhorší to bylo během prezidentské kampaně, teď se mi zdá, že přece jenom ve funkci prezidenta ubral. Možná ale jen během kampaně vyplulo na povrch to, že se obklopuje až moc bývalými komouši a estébáky,“ zmínil dále Kocáb.
Na hrubý pytel patří hrubá záplata
I na Kalouska má ale trochu pifku. „Já Kalouska respektuji, i když je i on nyní o krapet ostřejší. Ovšem na hrubý pytel patří hrubá záplata, neboť je fakt, že Zeman je také ostrý. Takže mně vůbec nevadí, že má na politickém poli soupeře, který mu stačí a který je schopen obdobně použít razantních politických výrazů. My jsme si ale na ostrost mluvy na politickém kolbišti už zvykli za časů Paroubka, už víme, že si někteří politici servítky neberou, ale novým jevem je asi zatahování `starých komoušů a starých estébáků` do politiky,“ řekl dále Kocáb.
Souhlasí tak prý se slovy disidenta a šéfa Spolku Šalamoun Johna Boka, který řekl tento týden ParlamentnímListům.cz, že ve vládě Jiřího Rusnoka a v blízkosti Zemana je nyní mnoho estébáků a dokonce i bývalých "KGBáků", kteří studovali v Moskvě na vysoké škole zahraničních vztahů.
„S tím souhlasí asi každý... Já ale nemám už přehled o tom, kdo co potom dělal, ale tihle lidé nemají v politice co pohledávat a šmitec. Tohle bych považoval za ohrožení demokracie a příklon k Rusku bych tam také zařadil. A vůbec celý někdejší Prognostický ústav bych do toho ranku zařadil. To byla velmi pochybná organizace, okruh lidí z Prognostického ústavu podle mne není zrovna moc dobrá parta, i když Miloš Zeman tam nastoupil až po revoluci,“ poznamenal v reakci na slova Boka Kocáb.
(Miloš Zeman v Prognostickém ústavu působil v letech 1990 až 1993, vedoucí ústavu byl Valtr Komárek, řadovými členy byli kupříkladu Václav Klaus, Zdeněk Tůma, nynější ekonomický expert ČSSD Jan Mládek, nynější místopředseda KSČM Jiří Dolejš, europoslanec Miloslav Ransdorf a bývalí ministři pravicových vlád Karel Dyba, Tomáš Ježek a Vladimír Dlouhý – pozn. red.).
Prognosťák byla expozitura ideologických sovětských center
„.Když už tady žádný socialismus není, tak ani nemůžeme očekávat, že budou ještě všichni v KSČ nebo v KSČM,“ reagoval pak Kocáb zejména na jméno exprezidenta Václava Klause.
„Víte, podle některých zdrojů byl dokonce Prognostický ústav expozitura nějakých ideologických sovětských center, nebo přímo KGB, ale nemůžu si být jistý, že to tak přesně je. Ovšem co se o `prognosťáku` píše, tak kdyby jen polovina z toho byla pravda, tak je to hrůza hrůz. A jestli se někdo potom, když došlo k revoluci, oddělil a dal se na pravicové pozice, tak to mne fakt nezajímá. Mne zajímá, co dělali ti lidé předtím,“ zdůraznil k tomu Kocáb.
„Já jsem dokonce někde od Valtra Komárka četl, že mu mohli ruce utrhnout, aby byli někteří členové `prognosťáku` vyslaní do Občanského fóra. Každopádně tyhle reminiscence vůči Rusku a bývalému Sovětskému svazu a vůči komoušům a bagatelizace tohoto tématu mně už připadá jako ohrožení ne přímo demokracie, ale určitě jde o ohrožení pocitu spravedlnosti či vědomí jiné kontinuity,“ uvedl.
To, co vysílá ČT, je bagatelizací příšerného období
V jednom má ale podle něj Kalousek pravdu, a to když připomíná hrozbu levice a komunistů.
„Komunistická strana byla zločinecká organizace, která zavraždila mnoho lidí a my nemáme sebemenší právo to nějakým způsobem bagatelizovat. Ono už stačí, jak Česká televize neustále vysílá ony někdejší komunistické zprávy na ČT24. Já si ale neumím představit, že by běžely každý den dvakrát až třikrát na státní německé televizi hitlerovské žurnály. To je nemyslitelné! Už od tohoto momentu proto podle mne začíná bagatelizace minulého období a tvrzení, že to nebylo až tak strašné, přitom to bylo příšerné... Proto všechny tendence Miloše Zemana, které se ubírají tímto směrem, považuji za velmi nebezpečné,“ dodal Kocáb.
Psali jsme:
 modified-635143947627074698.jpg&id=13562)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová
