Mimořádné vztahy České republiky a Srbska budou pokračovat. Vládní koalici se podařilo rychle napravit škody, které v uplynulých čtyřech letech způsobila Fialova vláda. Takový je závěr návštěvy šéfa Sněmovny Tomia Okamury v Bělehradě. Srbové mají k Čechům dlouhodobě blízko, váží si nás a oceňují, že v Praze přišla k moci vláda, která nehodlá jiné státy poučovat o tom, jakou mají dělat zahraniční politiku. 

ParlamentníListy.cz v průběhu Okamurovy návštěvy hovořily se členy české i srbské delegace. Obě strany si návštěvu i české zahraniční politiky k pochvalují. Hovoří se o návratu k normálu a snaze česko-srbské vztahy prohloubit a to nejen v politické, ale i obchodní rovině.

Náprava škod po Fialovi a Lipavském jde rychle a efektivně. Po diplomatické katastrofě, jak mnozí zkušení čeští diplomaté hodnotili počínání Jana Lipavského v křesle ministra zahraničí, se česká zahraniční politika vrací do normálu. Od “hodnotového poučování” zpět k pragmatické politice a obhajobě národních zájmů.

Vztahy Čechů a Srbů mají dlouholetou tradici. Nejvýraznější rozkvět přátelství obou národů nastal v období první světové války, kdy budoucí prezident Masaryk spolupracoval se srbskou královskou rodinou. Srbské ministerstvo zahraničních věcí dokonce opakovaně Tomáši Garrigue Masarykovi vystavilo diplomatický pas, díky kterému mohl cestovat po světě a vyjednávat vznik samostatného Československa. Srbské království touto pomocí de facto aktivně přispělo ke vzniku československého státu.

Těsné vazby obou národů pokračovaly po skončení první světové války a jejich odrazem jsou budovy ambasád v Praze a Bělehradě. Srbské velvyslanectví v Praze a české velvyslanectví v Bělehradě se nacházejí na nejexkluzivnějších adresách.

Během mnichovské krize stáli Srbové po boku Čechů a tisíce dobrovolníků se u československé ambasády v Bělehradě hlásily na pomoc k boji s nacistickým Německem a obraně našeho pohraničí. Podobně Srbové dávali najevo připravenost bojovat ve prospěch Čechů proti sovětské okupaci v roce 1968. Blízké vzájemné vztahy lze ale zmapovat už daleko dříve než ve 20. století. Český král a římský císař Karel IV. udržoval kontakty se srbským císařem Dušanem, jehož korunovace se účastnili Karlovi vyslanci.

Faktem je, že český stát v uplynulých desetiletích Srbům jejich přátelství příliš neoplácel. Česká vláda nejprve v roce 1999 po nátlaku USA odsouhlasila přelet bombardérů NATO, za což se před několika lety Miloš Zeman srbskému národu omluvil a požádal o odpuštění. Podobně i dnes Tomio Okamura v Bělehradě zdůraznil, že patřil k prvním politikům, kteří se Srbům za agresi NATO vůči jejich zemi omluvili. 

To ostatně ocenila a zdůraznila i předsedkyně srbského parlamentu Ana Brnabić, která po jednání s Okamurou během projevu před médii řekla, že bude hovořit víc emocionálně a zdůraznila, že Tomio Okamura patří mezi naprostou menšinu světových státníků, kteří otevřeně mluví o tom, že bombardování její země v roce 1999 ze strany Severoatlantické aliance byla agrese.

Srbská srdce si třetí nejvyšší ústavní činitel České republiky získal i svým dlouhodobým pohledem na otázku Kosova a Metohije (což je celý název pro oblast, kterou část světa uznává jako stát). Skutečnost, že tehdejší česká vláda tři měsíce po jednostranném vyhlášení nezávislosti Kosova ze strany tamních albánských separatistů a někdejších teroristů v květnu 2008 uznala toto území jako nezávislý stát Okamura považuje za velkou chybu a uznává, že území Kosova a Metohije patří Srbsku a to i na základě platných norem mezinárodního práva. Šéf SPD a předseda sněmovny o tom v Bělehradě hovořil nejen v rámci svých jednání se zdejšími představiteli, ale též v rozhovoru pro prestižní deník Politika. Odtržení Kosova v obsáhlém interview označil za nelegitimní loupež.

Zdaleka nejen blízkost Česka se Srbskem, ale i známost a obliba Okamury jako velkého přítele Srbů zde otevírá dveře a znamená ochotu prohloubit dosavadní spolupráci obou států.

Bylo to patrné i ze srdečného přijetí, jaké se šéfovi české sněmovny dostalo u srbského prezidenta Aleksandra Vučiće. Není vůbec běžné, aby byl předseda parlamentu při své návštěvě jiné země přijímán i prezidentem. Setkání, které trvalo zhruba hodinu a půl, se uskutečnilo v sídle srbského prezidenta v centru Bělehradu, jen pár minut chůze od budovy českého velvyslanectví. Dokonce i v podobě budovy, kde srbská hlava státu sídlí, je důkaz o dávném propojení a blízkosti českého a srbského národa.

Zhruba 120 let starý palác, který dnes slouží jako Kancelář prezidenta republiky, byl původně postaven pro královskou rodinu Karađorđevićů českým architektem. Autorem projektu je Stojan Titelbach, který se sice už narodil v Bělehradě, ale českému otci a v Srbsku slavnému malíři Vladislavu Titelbachovi. Jeho syn Stojan projektoval nejen dnešní prezidentský palác, ale celou řadu budov ve městě, čímž na počátku 20. století ovlivnil tvář srbské metropole.

Zpět z minulosti do současnosti. Návštěva Tomia Okamury v Srbsku má i svůj symbolický význam, který Srbové rovněž vnímají. Kromě cesty na zasedání šéfů parlamentů V4 v Budapešti je Srbsko po Slovensku druhá země, kterou ve funkci předsedy Poslanecké sněmovny oficiálně navštívil. Srbští hostitelé si toho byli vědomi a oceňovali, že Okamura na pozvání zareagoval tak rychle. Veřejně to ostatně řekla i šéfka srbského Národního shromáždění Ana Brnabić.  

Cesta navazuje na nedávnou návštěvu srbského ministra zahraničních věcí Marka Djuriće v Praze, kde šéf srbské diplomacie jednal nejen s předsedou sněmovny Okamurou, ale též s ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Macinka při společné tiskové konferenci označil Kosova nikoli za otázku mezinárodní, ale srbskou, čímž nepřímo deklaroval, že osobně existenci tzv. státu Kosovo neuznává. Prozradil také, že Topolánkova vláda oficiálně uznala Kosovo pod tlakem Spojených států a díky osobní vazbě tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga s Madeleine Albrightovou.

Za bývalé vlády sice v Bělehradě krátce byl jak premiér Petr Fiala, tak ministr Jan Lipavský, ale v tomto případě šlo o cesty, které se nesly v daleko méně přátelské atmosféře. Poněkud bizarní pak je, že jak Fiala, tak i Lipavský (každý během své vlastní cesty) “slavnostně otevírali” Český dům v Bělehradě, s jehož obnovou neměli vůbec nic společného. Nemluvě o tom, že dům již v lednu 2023 společně formálně otevřeli prezidenti Miloš Zeman s Aleksandarem Vučićem. Dnešní obnovená existence Českého domu je zásluhou tehdejšího prezidenta Zemana, který si jeho rekonstrukci a znovuotevření po mnoha desítkách let prakticky vydupal ze země a vše se podařilo jen díky jeho těsným přátelským vztahům s prezidentem Vučićem. Fiala s Lipavským přišli k hotovému a otevírali již otevřený dům.

Tento přístup do značné míry popisuje politiku bývalé vlády. Prázdná gesta na straně jedné, poučování a rozbíjení excelentních vzájemných vztahů na straně druhé. Vztahy obou zemí se v řadě oblastí nehnuly z místa a v jiných sférách spíše stagnovaly. Tomu je však konec a Srbové to pochopitelně vítají.

„Za Fialy to byla opravdu katastrofa. Chovali se k nám s despektem, povýšeně a místy i agresivně. Představitelé vaší bývalé vlády vystupovali způsobem, jako by oni byli něco víc než my a ostentativně dávali najevo, že o žádné dobré vztahy nestojí. Mrzelo nás to i s ohledem na dlouhodobou práci, kterou jsme my, vaše vlády předcházející a také prezident Miloš Zeman, společně odvedli,” sdělil serveru ParlamentníListy.cz v Bělehradě zdroj z blízkosti srbské vlády.

Teď je naštěstí všechno jinak a lze navazovat tam, kde se před nástupem Fialovy vlády skončilo. “Diplomaté se mezi sebou znají, mluví spolu a vědí jeden o druhém. Za bývalého ministra (Lipavského, pozn.red.) to bylo jinak. Ten s nikým pořádně nemluvil, vše četl na oficiálních akcích z papíru. To nebyla diplomacie, ale divadlo. A především ostuda pro naše partnery ať už tady v Srbsku nebo kdekoli jinde po světě. Ta smutná doba je naštěstí pryč. Předseda sněmovny Okamura, ministr zahraničí i premiér jsou profesionálové a Česko z toho bude profitovat, protože jimi zvolený pragmatický směr odpovídá našim národním zájmům,” konstatoval v rozmluvě s reportérem PL jeden z členů delegace.

Psali jsme:

Scéna mezi Macinkou a ženou z ČT. Přímo před cizím státníkem

Zemanova bomba: Toto zlomilo mou důvěru v CIA

Okamura prozradil, co chce řešit na Slovensku

Srbského činitele zatkli v Kosovu. Připomněl masakr