Úředníci prý makají za směšné platy, Babiš jim chce přilepšit. Jenže...

17.12.2013 7:18

Úředníci si možná v budoucnu finančně polepší. Ministři Rusnokovy vlády i šéfové vznikající koalice chtějí zlepšit základní platy, aby přitáhli do státní správy kvalitnější zaměstnance.

 Úředníci prý makají za směšné platy, Babiš jim chce přilepšit. Jenže...
Foto: Hans Štembera
Popisek: kancelář

Anketa

Mají se úředníkům zvýšit platy?

hlasovalo: 4458 lidí

„Podívejte se na základní platy úředníků ve srovnání s podnikatelskou sférou,“ obhajoval ministr financí v demisi Jan Fischer vysoké odměny svým náměstkům. "Opravdu musí strašně makat. Když to srovnám s příjmy v komerčním sektoru, tak jejich základní platy jsou směšné," doplnil ho ve včerejším vyjádření pro Lidové noviny premiér Jiří Rusnok.

A co je nejzásadnější: I podle šéfa ANO Andreje Babiše by úředníci státní správy měli mít příjmy adekvátní pracovnímu trhu, jinak je těžké získat na úřady kvalitní lidi. Proto je dle Babiše nutné nastavit úředníkům lepší základní platy, aby nebylo nutné jejich celkové příjmy na konci roku "dohánět" odměnami.

I když politici, odborníci, bývalí zaměstnanci i lidé ze soukromého sektoru připouštějí, že základní platy ve státní správě jsou poměrně nízké, zároveň upozorňují na přebujelý aparát a mnohdy zbytečnou byrokracii, ale i na určité jistoty a výhody úředníků ve srovnání s živnostníky nebo zaměstnanci privátních firem. „Ve státní sféře bude vždycky o něco horší mzda než ve sféře privátní. Je to vykoupené větší mírou jistoty, určitou mírou časové investice, protože v privátní sféře musí lidé, aby si vydělali přiměřené peníze, obvykle dávat do práce výrazně víc času,“ poukázal na výhody i nevýhody předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Karel Havlíček.

Rozpočet: Válka Kalouska s ostatními

Úředníci mají jistotu zaměstnání, která je vykoupena méně penězi

Podle Havlíčka je běžné, že v menších a středních firmách lidé pracují téměř non stop, deset, dvanáct hodin denně, často si berou práci domů. „Přesto to není práce nijak mimořádně honorovaná, ale dělají to proto, aby si ji udrželi nebo aby vůbec udrželi chod firmy. A když se dostane firma do problémů, nedostanou mnohdy výplaty v řádném termínu, a když firma zkrachuje, musí si hledat novou práci,“ vypočítává rizika zástupce malých a středních firem. Ve státní sféře, když úředník vykonává práci zodpovědně a dobře, podle něj nehrozí, že úřad přestane existovat, až na výjimky. „Zaměstnanec ve státní sféře má větší míru jistoty vykoupenou méně penězi.“

Zeman a Rusnok ve vile

Větší míra komfortu v soukromé sféře je zaplacena větší mírou nejistoty

Úředníci se na rozdíl od živnostníků nebo pracujících v malých a středních firmách nemusí bát odejít na nemocenskou nebo si vzít dovolenou v době, kdy potřebují. „Když onemocní zaměstnanec firmy, musí mu zaměstnavatel refundovat nemocenskou ze svých peněz, navíc malou firmu s pár zaměstnanci každý výpadek ohrozí. Ale tak je to všude ve světě, za míru většího komfortu platíme vyšší mírou nejistoty. A každý si můžeme regulérně zvolit některou z variant,“ prohlásil šéf Asociace malých a středních podniků.

Podle Karla Havlíčka není správné dehonestovat státní sféru tvrzením, že tam nic nedělají. „Není to pravda, někteří úředníci tvrdě pracují,“ zastává se lidí ve státní správě. Ale stejně tak podle něj nemůžeme nahlížet na privátní sféru jako na zlatokopy jen proto, že mají o trochu vyšší komfort. „Vždycky je třeba vidět, co za tím komfortem je. Mnozí lidé ze státní správy, kdyby viděli, jakou míru nejistoty musí tito lidé snášet, když si berou třeba hypotéku, tak by do takového rizika nešli,“ je přesvědčen Havlíček. Připomíná, že živnostníci si platí všechno ze svého, nevytvářejí si žádnou základnu na důchod. „Co si nevydělají v produktivním životě, to nemají, protože od státu nedostanou téměř nic,“ konstatoval.

Průměr mezd zvyšují vysoké platy a odměny vyvolených

Úředníci měli plat v průměru 34 163 korun, v příspěvkových organizacích jen 22 863 korun. Ale Ludmila Klofová, která v minulosti pracovala v různých funkcích na ministerstvech zemědělství, vnitra i pro místní rozvoj, upozornila, že průměrnou mzdu zvyšují vysoké platy a odměny náměstků a lidí spjatých s politickou garniturou, která je zrovna u moci. „Ale platy řadových úředníků jsou nízké a jejich mzda spíš klesá. Jejich hrubá mzda je kolem 26 až 28 tisíc korun, přitom jde mnohdy o lidi s vysokou školou a znalostí minimálně jednoho cizího jazyka,“ sdělila ParlamentnímListům.cz. Do státních úřadů se prý dnes vracejí z důchodu bývalí zaměstnanci, protože mladí kvalifikovaní lidé, kteří vystudovali v zahraničí a umí několik jazyků, se do státní správy nehrnou.

Místo vlastních právníků platí ministerstva externí právníky

Bývalý ředitel tiskového odboru ministerstva školství, publicista Antonín Zelenka, potvrdil ParlamentnímListům.cz, že základní platy ve státní správě nejsou nijak závratné, základy se proto navyšují osobním ohodnocením, které je součástí platového výměru.

„Jak efektivně a s jakou produktivitou práce se chopí svých úkolů úředníci a právníci, si můžeme snadno domyslet, když veškeré potřebné analýzy a právní problémy se řeší vně ministerstev a zadávají se práce různým institucím, přesněji řečeno svým známým, často bez výběrových řízení, v hodnotě stovek milionů korun,“ upozornil na obvyklou praxi řady ministerstev i státních podniků.

Více peněz by měli dostat ti nejschopnější

Představitel malých a středních podniků je však přesvědčen, že pokud chceme kvalitní a fungující státní sféru, musíme zabezpečit úředníkům i nějaké solidní mzdy. „Myslím, že by se měly platy ve státní správě zvednout, ale podstatné je, aby se zvyšovaly racionálně u těch schopných a nejschopnějších,“ míní. Proto je podle něj potřeba nastavit správný motivační systém. „Ideální je, aby systém byl motivační, aby si na lepší peníze mohli sáhnout opravdu ti nejlepší. Horší varianta by byla, kdyby se zvyšovaly platy plošně. Ale základní platy by vzrostly všem, i tak by to bylo o něco příznivější než dnes, kdyby ti, kteří budou vykonávat kvalifikovanější práci, si podle tabulek vydělali o něco víc alespoň v tom základu,“ konstatoval Karel Havlíček. Jakýkoli krok k tomu, aby se zvedla motivace a lépe se odměňovali výkonní pracovníci, je podle něj dobrý.

Státní správa je přebujelá

Bývalá státní úřednice Ludmila Klofová připouští, že státní správa je přebujelá. „Jsem přesvědčena, že na každém ministerstvu je dvakrát tolik lidí, než je potřeba. A ti, kteří dělají nejvíc, mají nejméně peněz,“ kritizuje. Na běžných referentských funkcích vydrží podle ní nejdéle, třeba i desítky let, především ti, kteří jsou za každých okolností loajální ke každé politické garnituře, kteří nic moc nedělají, proto nic nezkazí, takže vlastně nikomu nevadí. „Právě od těch by měla být státní správa očištěna, pak by mohli být zaplaceni lidé, kteří skutečně poctivě pracují,“ soudí Klofová.

Soukromá firma by takto štědrá ke svým pracovníkům určitě nebyla

Bývalý ředitel tiskového odboru ministerstva školství Antonín Zelenka upozorňuje, že přebujelá státní správa je tématem, kterému se údajně věnovaly všechny vlády po roce 1989. „Výsledek jejich snah k dnešnímu dni je ovšem tristní. Občané a novináři se místo potřebného snižování počtu úředníků dozví maximálně to, kolik milionů korun bylo na ministerstvech rozděleno na odměnách s odůvodněním, že si zaslouží tyto peníze pro splnění náročných úkolů. Jak velí logika, ostatní smrtelníci asi žádné náročné úkoly neplní, nebo jen částečně,“ poukázal Zelenka na nedávnou informaci v médiích, že ministři Rusnokovy vlády v demisi rozdělili na odměnách úředníkům ministerstev 180 milionů korun. „Soukromá firma by takto štědrá ke svým pracovníkům určitě nebyla,“ poznamenal Zelenka.

Uvidíme, jak se zachová nově vznikající vláda

Stát vyplácel loni 414 tisíc zaměstnanců (včetně učitelů, policistů, celníků, vojáků, hasičů apod.), z toho ve státní správě pracuje 150 tisíc lidí. Výdaje na mzdy všech zaměstnanců státu dosáhly vloni 124 miliardy korun. Snižovat počty úředníků, jak slibuje každá nastupující vláda, se stále příliš nedaří. „Pokud příslušný ministr neprovede potřebný personální audit a nenastaví se logický a reálný počet tabulkových míst v jednotlivých odborech, budeme svědky neustálého zdůvodňování potřebnosti úředníků, protože je to pohodlné. Jak vážně to myslí s nápravou poměrů ve státní správě nově vznikající vláda a zejména hnutí ANO, uvidíme,“ říká Antonín Zelenka.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

16:45 Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

Odhalení ruské sítě ohrožující bezpečnost České republiky i Evropské unie? BIS by podle politologa a…