Ač by se dalo čekat, že obyvatelé České republiky skončí ve stejné kategorii s bouřícími se zeměmi jižního křídla EU, výsledky Eurobarometru nás umisťují přesně do středu. Pro hodnocení jednotlivých oblastí života se totiž používá čtyřstupňová škála od -10 do +10 bodů a jak ČR, tak i průměr celé EU, se pohybují těsně pod nulou. Horší je situace na jihu Evropy, kromě hrozivých výsledků Řecka nejsou spokojeni ani Rumuni, Italové, Maďaři a Portugalci.
Nejsme národem skeptiků
Podle Jana Hartla ze společnosti STEM se nelze takovým číslům divit. Naopak, ukazují nepravdivost různých tvrzení o naprostém znechucení společnosti současnou českou realitou. "Nenechme se mýlit politickými elitami, zvláště pak z jedné části politického spektra. Naše obyvatelstvo je proevropské, pozitivní a skepse vůči EU není u nás nijak velká. Faktem ale je, že proti letům minulým došlo ke zhoršení," uvedl pro ParlamentníListy.cz Hartl.
Pokud by měl podle Hartla pocit, že je obklopen pouze lidmi, kteří současné poměry vnímají negativně, je to prý dáno výběrem lidí, kterými se konkrétní jedinec obklopuje. "Nicméně eurooptimismus už je za námi a pokud se nemá veřejné mínění zhoršovat, musí se čelní představitelé EU hodně snažit, skepse Evropanů totiž může klidně ještě přijít," varuje odborník.
Jenže Eurobarometr budí mezi sociology i nedůvěru. Do této skupiny patří Oldřich Zajíc ze společnosti SANEP. Fakt, že se ČR pohybuje v otázce spokojenosti obyvatel na úrovni Malty, Francie či Velké Británie, komentuje jako výsledek metody, která o názorech obyvatel zas tak moc nevypovídá.
"Vždy záleží na metodice. Eurobarometr používá spíš ekonomické metodiky a není tak vypovídající jako přímá konfrontace. Například existoval rozpor mezi námi a Francouzi, kde podle hodnocení existuje v obou zemích stejná úroveň, s tím rozdílem, že z francouzskéhgo důchodu by mohl česká penzista žít celý rok," říká Zajíc s tím, že u různých sociálních skupin bude situace naprosto odlišná.
Kdekdo by si to s Řeky vyměnil
Česko by podle Zajíce nemělo usnout na vavřínech. Situace v zemi totiž stále sice není zoufalá, nicméně z pohledu sociologa už je dramatická. "V některých skupinách u nás ale žijí lidé, kteří by si to s průměrným, dnes silně nespokojeným Řekem či Španělem s chutí vyměnili. V tom jsou jakékoliv, ať už statistické, ekonomické či jiné průměry značně zavádějící," komentuje evropská čísla sociolog.
Eurobarometr vznikl v rámci starých členských států EU už v roce 1973 a od té doby se průzkumy v rámci tzv. standardního eurobarometru konají dvakrát do roka, vždy na podzim a na jaře. Kromě toho existuje také řada průzkumů speciálních, zaměřených na specifické otázky. Narozdíl od standardního modelu jsou zde výsledky k dispozici takřka okamžitě.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Ivánek