Kauza Diag: Kalvoda chce využít anglosaské právo. Sokol: Bez šance

01.07.2011 6:40

Je to jen pár dní, co dlouholetý majitel firmy Diag Human Josef Šťáva vykřičel do světa, že když jeho firma uspěla s požadavkem exekucí u soudů ve Vídni a v Paříži, může pak uspět kdekoliv na světě. Tedy i u soudů v USA a ve Velké Británii. Jenže senáty těchto zemí se řídí takzvaným anglosaským právem. Pomůže však vůbec tato skutečnost Diagu? Podle advokáta Tomáše Sokola nikoliv.

Kauza Diag: Kalvoda chce využít anglosaské právo. Sokol: Bez šance

„Právník Jan Kalvoda je silný v anglosaském právu," dostaly nedávno informaci ParlamentníListy.cz a to v souvislosti s údajnou pohledávkou firmy Diag Human po českém státu.

Firma obchodující s krevní plazmou se již kvůli vymožení desetimiliardové částky, kterou jí údajně přiřkli před lety čeští arbitři, obrátila na soudy v Paříži a ve Vídni. Před několika dny pak soudní senáty těchto měst vydaly rozhodnutí o vykonatelnosti exekuce. Český stát poté začal stahovat svá umělecká díla z pařížských galerií. Podobně tomu bylo na konci května i v Rakousku. Aby o ně nepřišel.

Kauza Diag Human od začátku:


Firma ale byla díky této skutečnosti na koni. „Teď se svými nároky obrátíme na soudy v USA, ve Velké Británii, či jinde v zahraničí," mnuli si ruce jak advokát Jan Kalvoda, obchodník Josef Šťáva a koneckonců zřejmě i noví a dosud neznámí majitelé Diagu.

„Nemyslím si, že by v tom mohlo hrát významnější roli jiné právo a že by tam Kalvoda díky anglosaskému právu mohl uspět," reagoval ovšem na to pro ParlamentníListy.cz překvapivě právník Tomáš Sokol, který je zároveň v této kauze poradcem ministerstva zdravotnictví.

Všude je to s exekucemi stejné. Ať je právní systém jakýkoliv

„Podle mého názoru v tom žádný podstatný rozdíl nebude, protože se předpokládá, že všude bude vykonatelné rozhodnutí dávající druhé straně možnost, aby prokázala, že tomu tak není. Je to úplně stejné jako ve Francii," uvedl dále Sokol.

„Všechny státy mohou exukuovat jedině na základě jediného právního základu a to je newyorská úmluva. Ta je všude stejná a existuje právě proto, aby ti věřitelé z rozhodčích nálezů vyšlých neměli potíže s místním právem a nemuseli složitě dokazovat, že mají exekuční titul. Jinými slovy to znamená, že newyorská úmluva má podřídit všechny soudy jednotnému režimu zkoumání toho, co je rozhodující pro nařízení exekuce," řekl dále právník, který je ve svém oboru považován za právnické eso.

Možná jste nečetli:


A aby bylo jasno, o co v exekuci jde, tak Sokol navíc vysvětlil, že i na české soudy by se mohl kdokoliv obrátit s jakýmkoliv rozhodčím nálezem. Třeba kupříkladu nějaká firma z Nigérie.

„Náš soud má oproti Nigérii také jiný právní systém a nemohl by dělat nic jiného, než nařídit exekuci a počkat si, co z toho bude. Protože soud není od toho ověřovat si, jestli někde nějaký kmenový rozhodce z Nigérie vydal nějaký rozhodčí nález nebo ne a jestli je vykonatelný. Na tom lidé i firmy budou stejně v Rakousku, ve Francii, v Anglii, nebo v USA. To znamená, že tamní soudy vydají rozhodnutí a pak je na tom povinném, aby prokázal, že rozhodnutí je naprosto nepodloženo."

Majitelé Diagu se prý vystavují trestnímu stíhání

Jako spekulaci o francouzských soudech prý Sokol slyšel jednu pikantnost. „Tu jsem si ale dosud  neověřoval. Jde o to, že ve Francii uplatnění nároku na exekuci nepodloženým způsobem může být až trestný čin. Čili když někdo předloží rozhodčí nález, který není vykonatelný, může být za to stíhán," narážel Sokol na fakt, že Diag Human předkládá soudům v zahraničí zatím nepravomocný rozhodčí nález. „Jak jsem ale v tomto případě koupil, tak prodávám," dodal.

Odborníci na mezinárodní právo jsou asi u moře

Odborníků, kteří by se zabývali mezinárodním právem anebo mají britskou právnickou licenci, není v Česku mnoho. „Jsem do 13.7. v zahraničí, tak spíše po návratu, když nebude pozdě," odepsal redakci sms zprávou Jan Grozdanovič, který dokonce studoval ve Velké Británii a anglosaské právo má v malíčku.

„U nás je jediným odborníkem na tuto otázku František Honsa, ale dnes celý den není k dispozici. Zkuste později," řekla ParlamentnímListům.cz asistentka advokátní kanceláře BBH, která se na mezinárodní právo také specializuje. Jenže Honsa nebyl k dispozici ani následující den a na e-mailový dotaz dosud neodpověděl.

„Odborníkem by byla na tuto otázku paní profesorka Rozehnalová, anebo pan profesor Vladimír Týč. Ani jeden ale tento týden není k dispozici," řekl pak asistent Katedry mezinárodního a evropského práva Masarykovy univerzity.

„My dokonce poskytujeme v této kauze konzultace ministerstvu zdravotnictví a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ale nejsem zbaven mlčenlivosti. Proto vám k tomuto případu nic neřeknu, tedy ani nic bližšího k vysvětlení okolo anlgosaského práva," uvedl další odborník, který je rovněž profesorem mezinárodního práva. Jeho jméno redakce zná, ale s ohledem na citlivost kauzy jej nelze zveřejnit.

ParlamentníListy.cz oslovily ještě dalších osm odborníků na mezinárodní a anglosaské právo. Buď ale neměli čas, anebo se k případu necítili zmocněni hovořit. Možná však, že se jen vylekali, když na jejich dotaz ParlamentníListy.cz odvětily, že se jedná o kauzu Diag Human.

V anglosaském právu je důležitý precedens

Wikipedie k anglosaskému právu uvádí, že „kontinentální právo v národních státech je uspořádáno do kodexů, zejména občanské právo do občanského zákoníku, zatímco v angloamerickém zůstal hlavním pramenem práva precedens". Anglosaské právo využívá jako právní systém především Velká Británie, USA a země Britského společenství. Naproti tomu Česká republika a zbytek Evropy se řídí kontinentálním právem.

„Kdyby se mělo něco posuzovat podle anglosaského práva, tak se musí konkrétní věci zjišťovat u soudů v USA, anebo ve Velké Británii, či u tamějších právníků, o jaké precedentní rozhodnutí se soudy v případech exekucí opírají," vysvětlil pro ParlamentníListy.cz pražský advokát Karol Hrádela.

„Nevzpomínám si, že by na ministerstvu spravedlnosti existoval někdo, kdo by se k této věci mohl vyjádřit. Ale obecně specifika anglosaského práva se učí celý jeden semestr na právnické fakultě," konstatoval nakonec pro ParlamentníListy.cz někdejší šéf tiskového odboru ministerstva spravedlnosti Vladimír Voráček.

Zatím si firma nic nebere

Jak ParlamentníListy.cz tento týden zjistily, samotné exekuce v Rakousku a ve Vídni zatím neprobíhají. Prozatím tak jsou ve Vídni pouze držená tři významná umělecká díla zapůjčená Českou republikou na výstavu do Vídně. Obrazy Emila Filly a Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda skončily v depozitním skladu galerie, kde zůstanou, než soudce rozhodne o výsledku sporu.

„Ministerstvo zdravotnictví se odvolalo včas, ale rakouský soud nemá lhůty, dokdy musí v této věci rozhodnout. Podotýkám však, že soudy v Rakousku rozhodují velmi rychle. My jsme si ale jistí, že s odvoláním uspějeme," řekl ParlamentnímListům.cz k tomu vedoucí právního odboru ministerstva zdravotnictví David Kotris. Dodal, že Česká republika má na odvolání kvůli rozhodnutí pařížského soudu dokonce tři měsíce.

Kalvoda: Už neřeknu nic

„Naše vyjádření zůstává i nadále neměnné, a sice že do úplného skončení věci se nebudeme k otázkám týkajícím se kauzy Diag Human nikterak vyjadřovat," nesdělil pak ParlamentnímListům.cz nic bližšího ani samotný Kalvoda.

ParlamentníListy.cz totiž zajímalo, zda je ohledně exekucí v případu nějaký posun a zda již ve Francii soudy mapují a „olepují"  exekučními příkazy nějaký majetek České republiky a zdali se již firma obrátila právě na zmiňované soudy ve Velké Británii a v USA, jak nedávno anoncovala, a navíc jak nenápadně sdělovala i to, že tam být Kalvoda údajně silný v kramflících.

Společnost Diag Human, kterou vlastnil ještě donedávna někdejší obchodník s krví Josef Štáva, se státem vede arbitráž, neboli rozhodčí řízení ad hoc od roku 1996. Rozhodčí smlouva přitom upravuje způsob vedení arbitráže a mimo jiné stanovuje, že každé rozhodnutí rozhodčího senátu může být přezkoumáno senátem v jiném složení. V minulosti došlo k takovému přezkoumání už dvakrát, byl tedy přezkoumán i mezitímní i částečný rozhodčí nález, a to vždy rozhodčím senátem v novém složení. Podle informací ParlamentníchListů.cz má v září soud rozhodovat o jmenování druhého rozhodce do přezkumného senátu.

Poslední vývoj:


Někdejší podnikatel s krví Šťáva začátkem letošního června akcie Diagu ale překvapivě prodal „mezinárodnímu konsorciu investorů". Jakému konkrétně, to zatím známo není. „O ceně nebudu vůbec mluvit. To se nedělá. Ale česká vláda to v této chvíli dobře ví, kdo je novým majitelem společnosti Diag Human. Já to zveřejnit podle smlouvy nesmím," napsal k tomu Šťáva naší redakci.

Související:


ParlamentníListy.cz se proto nedávno premiéra Petra Nečase otázaly, zda skutečně o prodeji zná podrobnosti. Předseda vlády ale celkem na tři sms zprávy vůbec neodpověděl. Na brífinku o dva dny později pak řekl, že mu tato věc není známá.


Čtěte také:  

Možná jste nečetli: 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Olga Böhmová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vláda dostane podklady k vodíkové strategii země

14:33 Vláda dostane podklady k vodíkové strategii země

Redukce emise skleníkových plynů a zároveň podpora hospodářského růstu. Cíl Vodíkové strategie České…