Některá média přišla v půli týdne se zprávou, že ze společného  jednání zástupců politických neziskovek začleněných do poradních orgánů vlády předčasně odešlo několik “expertů”, kteří prý byli znechuceni přístupem premiéra a vedení Úřadu vlády. Jenže podle zjištění serveru ParlamentníListy.cz to bylo celé trochu jinak.

Po sérii odhalení v článcích, které přinesla naše redakce (podrobnosti ZDE), se premiér Andrej Babiš rozhodl dát do pořádku strukturu vlastního úřadu, kde ještě po vládnutí Petra Fialy zůstalo personální složení několika vládních poradních orgánů. Často šlo o lidi z protivládně naladěných politických neziskovek, kteří místo plnění funkce servisního orgánu vládního kabinetu pracovali proti jeho politice, která vzešla z voleb.

Premiér spolu se svou vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha se rozhodl změnit celou organizaci těchto poradních orgánů. Jakmile se však objevily jen náznaky možného řešení, oheň byl na střeše. Členové oněch vládních rad začali protestovat a ve spolupráci s některými spřátelenými novináři i celými médii spustili pokus o záchrannou operaci. Celým příběhem se linulo, že vlastně premiér nemá nárok něco takového měnit, že tím chce zlikvidovat lidská práva apod.

Jednak jde o poradní orgány vlády a kdo jiný než vláda má rozhodovat o jejich složení nebo o jejich existenci. Za další je otázka, jaký vliv na lidská práva by zrušení těchto orgánů mělo. Podle právníka Roberta Kotziana, který se na tuto oblast specializuje, by negativní vliv nemělo žádný. Zrušení těchto poradních orgánů je podle něho dokonce na místě.

„Kdyby se vláda musela na reformu svých poradních orgánů ptát těchto poradních orgánů, bylo by absurdní. Poradní orgány, kterých se reforma týká, by bylo nejlepší zrušit bez náhrady. Jejich role patří demokraticky voleným zástupcům, kteří se zodpovídají voličům. Suverénem v naší zemi je lid a jím volený parlament,“ Kotzian pro ParlamentníListy.cz.

Nic jiného než hysterie zástupců dotčených neziskovek, kterou sledujeme, se podle něho stát nemohlo a nebylo možné tomu ani nijak zabránit. „Proto myslím, že žádné vyjednávání nemá smysl,“ podotýká právník a autor knihy Politické neziskovky.

Psali jsme:

Sabotují Babišovu vládu. Chobotnice neziskovek se brání útokem

Propagují EU, inkluzi a stojí miliony. Z ministerstva školství

Babiš konečně sekl „sorosovce“ zděděné po Fialovi. A už je zle

„Dokázali jste si vydobýt úctu Evropské komise i Norských fondů“. Veselé dopisování Aliance pro rodinu s Prague Pride

„Aktivisté politických neziskovek sami sebe nepovažují za aktivisty a už vůbec ne za politické zástupce předchozí koalice. Považují se za nestranné odborníky. Svůj aktivismus v poradních orgánech vlády nevnímají jako politickou činnost, ale jako odborné a nepolitické poradenství. Někteří z nich jsou natolik přesvědčeni o svém pohledu na svět, že je pro ně nepředstavitelné, že může existovat někdo, kdo si myslí něco významně odlišného, a přesto to není krajně pravicový extremista. Takoví aktivisté pak nechápou, co proti nim může někdo mít a proč nová vláda tuto jejich „deep-state“ strukturu přeskupuje,“ vysvětluje dále.

Média s aktivisty podle jeho slov hrála hru, že jde o jakési experty či odborníky, kteří rozhořčeně odešli z jednání s premiérem. Objevily se proto titulky typu, že “ještě je prostor pro jednání”, jako by snad potom přišla nějaká ultimáta ze strany neziskovek vůči vládě. Prohradní a protivládní Deník N vydal též článek s názvem “Bylo to frustrující a bolestivé”, který měl vypovídat o údajné atmosféře na schůzce. Web Novinky.cz ze stáje společnosti Seznam miliardáře Lukačoviče zase psal toto: “Šaškárna. Část expertů odešla z jednání s Babišem předčasně”.

„Nijak mě tento komunikační trik nepřekvapil. Pokud sledujete politické neziskovky delší dobu, zjistíte, že je to poněkud otřepaná metoda, jak z politických aktivistů udělat nestranné odborníky zastávající objektivně správné ideje. Jste-li totiž považován za odborníka, troufne si to, co píšete a říkáte, zpochybnit mnohem méně lidí, než když jste „jen“ politik či politický aktivista. Smutné však je, že jim na tento známý úhybný manévr opět skočila většina novinářů,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Robert Kotzian.

Snaha vyjednávat se zástupci politických neziskovek, kteří si zvykli bez mandátu voličů ovlivňovat vládní politiku, se ukázala jako zbytečná. Potvrzují to i zdroje serveru ParlamentníListy.cz. 

Aktivisté podle našich informací na jednání přišli s tím, že se nechtějí dohodnout a někteří z nich věděli, že „rozhořčeně“ odejdou ještě před tím, než schůzka začala. V médiích se potom objevily zprávy, že jednání opustili dva údajní experti. Jana Michailidu, bývalá členka Pirátské strany, která vrátila stranickou knížku. Dlouhodobě se mluvilo o tom, že Piráti na ni byli málo levicoví. Sama se totiž opakovaně prohlašovala za komunistku. Dalším byl brněnský aktivista Matěj Hollan, který se zase aktuálně proslavil tím, že patřil ke skupině lidí, co do moravské metropole pozvali Sudetoněmecký landsmanšaft.

„Působilo to jasným dojmem, že někteří z nich jsou předem domluveni, že demonstrativně opustí jednání, aby pak mohli po médiích vyprávět, jaké to bylo hrozné a museli znechuceně odejít. Přitom ze strany vlády tam nezaznělo nic špatného. Ta schůzka byla opravdu svolána s vůlí o celé věci jednat. Teď si ale prostor pro vyjednávání uzavřeli sami ti aktivisté, když ukázali, že jim o žádnou dohodu nejde. Premiér aspoň viděl, s jakými lidmi má tu “čest”. Potvrzuje se, že tihle aktivisté nemají na Úřadě vlády co dělat a už včera bylo pozdě, aby byli pryč. Jde o extrémní progresivistické názorové skupiny, které hodlají házet vidle do všeho, co chce koalice v této oblasti změnit. Kdyby tam nakonec zůstali nebo se to upeklo nějak polovičatě, utrpí autorita premiéra i pověst vlády, že s tím hodlají něco dělat,“ konstatuje zdroj redakce, který je s aktuálním děním obeznámen.

Psali jsme:

„Bezpečnostní riziko.“ Z Německa jdou miliony extrémistickým neziskovkám

Překvapivé. Tito lidé zůstali pod Babišem na Úřadu vlády

Masivní síť neziskovek za úředníkem z ministerstva. Odhaleno po Macinkově akci

Posílení „občanské společnosti” v EU. Dalších 220 miliard neziskovkám