Mlčeli a podepisovali, teď kápli božskou. Drábkovi lidé a velké kšefty

25.04.2013 14:02

Vysocí státní úředníci na ministerstvech jako by si neuvědomovali, že ruku v ruce s jejich prestižním postavením a patřičným platovým ohodnocením jde i odpovědnost za rozhodnutí, která učiní. Ti obvinění v kauze IT zakázek na výplatu sociálních dávek na to zapomínají a tvrdí, že smlouvy podepsali proto, že se spolehli na své nadřízené, kteří jim je předložili. O věci obsáhle informovaly Hospodářské noviny.

Mlčeli a podepisovali, teď kápli božskou. Drábkovi lidé a velké kšefty
Foto: Martin Kovář
Popisek: Budova MPSV

Klíčoví úředníci obvinění v kauze IT zakázek na výplatu sociálních dávek se při policejních výsleších hájí tím, že při podpisech smluv se spolehli na doporučení svých podřízených. To se týká jak René Pitáka, bývalého šéfa IT odboru na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak Miroslava Dudy, bývalého ředitele sekce e-Governmentu na Ministerstvu vnitra.

„Vycházel z doporučení příslušného referenta,“ zaznamenali protikorupční detektivové podle Hospodářských novin Dudovu výpověď do únorového usnesení o zahájení stíhání. Podobné to bylo i v případě Pitáka. „Měl na starosti technické věci, nikoli správní,“ shrnuli vyšetřovatelé obsah jeho výpovědi. Hlavním aktérem kauzy je bývalý náměstek ministra práce a sociálních věcí Vladimír Šiška, ale bez podpisů těchto dvou mužů by se mu nepovedlo obejít výběrové řízení.

Smyslem dodatku ke smlouvě bylo obejít zákon o veřejných zakázkách

K tomu využil Drábkův exnáměstek smlouvu z roku 2008 na centrální nákup produktů Microsoftu pro státní správu, které úřady nakupovaly přes společnost Fujitsu Solutions. Smlouvu s Fujitsu uzavřelo tehdy Ministerstvo vnitra s tím, že na jejím základě si budou moci nakupovat licence Microsoftu i ostatní za vyjednané, výhodné ceny.

Vladimír Šiška podepsal v roce 2011 dodatek k této smlouvě, podle něhož MPSV mělo chtít po firmě Fujitsu aplikace na výplatu dávek, přestože s Microsoftem neměly nic společného. Do usnesení o zahájení stíhání policisté napsali, že jediným důvodem tohoto postupu bylo obejít zákon o veřejných zakázkách a cíleně tyto zakázky přidělit předem vybraným subjektům.

Princip „podepisuje, ale nezodpovídá“ neexistuje ani ve státní správě

Tento dodatek by nemohl platit, pokud by ho podle pravidel smlouvy neodsouhlasilo Ministerstvo vnitra. Příslušné dokumenty podepsal Miroslav Duda, tehdy šéf odboru e-Governmentu. Policistům k tomu řekl, že mu je dali ke schválení podřízení a že s nikým z Ministerstva práce a sociálních věcí ani Fujitsu jejich znění neprobíral, pouze odkázal na doporučení příslušného referenta. Jako by předpokládal, že ve státní správě existuje princip „podepisuje, ale nezodpovídá".

„Žádný takový princip neexistuje. Samozřejmě že ten, kdo podepisuje, zodpovídá. Ale je pak ještě věcí trestního řízení, aby ten, kdo zodpovídá, prokázal třeba ještě nějakou spoluodpovědnost někoho, kdo ho mohl uvést v omyl. A tím pak může být – ale to už není moje branže – na jeho zavinění nahlíženo soudem při výměře trestu nějakým polehčujícím způsobem,“ říká pro ParlamentníListy.cz expert na státní správu Oldřich Kužílek.

Odpovědnost za znalost problematiky i výběr spolupracovníků

Zároveň poukazuje na to, že odpovědnost nadřízených je vždy složitá, protože objektivně ne všechno mohou zkontrolovat. „Ale v tom právě tkví jejich odpovědnost, aby tomu jednak alespoň zčásti rozuměli, a za druhé si vybrali takové spolupracovníky, ke kterým mohou mít osobně důvěru, že budou odvádět práci v pořádku. A to je jejich odpovědnost, které se nemohou zbavit,“ zdůrazňuje Oldřich Kužílek.

Odvolávat se na doporučení referentů považuje členka sněmovního výboru pro sociální politiku Lenka Kohoutová za zbytečné. „Tam je jasná odpovědnost těch, kteří to dohodli a kteří podepsali smlouvy. Tedy ředitel odboru IT, rozhodně i první náměstek ministra práce Vladimír Šiška, který to odsouhlasil, ale také náměstek ministra vnitra, který měl tuto smlouvu ve své gesci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz poslankyně Lenka Kohoutová.

Někteří lidé ve státní správě se nechovají jako správci vlastního majetku

Expertka ODS na sociální oblast je přesvědčena, že v procesu schvalování bylo víc lidí, kteří měli bít na poplach a neměli takovou smlouvu vůbec podepsat. A problematičnosti dodatku si v obou resortech museli být vědomi, „Když byli tehdy na sociálním výboru zástupci obou dvou ministerstev, tak přiznali, že firmě Fujitsu nikdo nepovolil subdodavatele. Přitom ti musejí být podle smlouvy z roku 2008 schváleni, a to se nestalo,“ upozorňuje poslankyně.

Podle ní stejně jako je každý manažer zodpovědný za řízení své firmy nebo své oblasti, tak to platí i pro ministry, kteří spravují svůj resort a měli by tak činit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. „A o spolupracovnících, které si k sobě vyberou, si musejí být jisti, že pro ně dělají jen tu nejlepší práci. Je pak jedno, jestli to je státní správa nebo soukromá firma. Bohužel ale někteří lidé ve státní správě se nechovají tak, jako kdyby spravovali svůj vlastní majetek,“ konstatuje Lenka Kohoutová.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

znásilnění

Dobrý den, prý pro novou definici znásilnění hlasovalo 169 poslanců. A co ten zbytek? To byl někdo proti? Zajímalo by mě kdo. A ještě víc by mě zajímalo, jak to bude vypadat v praxi. Jak bude oběť prokazovat, že říkala ne? A zvyšují se s novelou i tresty za znásilnění, protože když občas slyším o ně...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

16:45 Vymyká se BIS demokratické kontrole? Koudelka, Pavel a „bomba“ s rozbitou ruskou sítí. Experti pochybují

Odhalení ruské sítě ohrožující bezpečnost České republiky i Evropské unie? BIS by podle politologa a…