Když před pěti týdny hovořil Jiří Rusnok v Otázkách Václava Moravce kriticky o ekonomických krocích vlády Petra Nečase, nemohl ani tušit, že brzy dostane příležitost alespoň na krátkou dobu některé ze svých představ uplatnit v praxi jako šéf kabinetu odborníků. Právě jeho totiž prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem osm dnů po demisi bývalého šéfa ODS Petra Nečase. .
Ing. Miloš Zeman
Nový český premiér má za to, že v české hospodářské politice představuje velký problém dlouhodobá absence koncepčního přístupu k zaměstnanosti. „Nezaměstnanost je tak klíčová věc, že by to měl být program vlády, nejenom Ministerstva práce a sociálních věcí. Mělo by být úkolem každého ministra v každém svém opatření testovat, jaký bude mít dopad na zaměstnanost,“ prohlásil Jiří Rusnok minulý měsíc v Otázkách Václava Moravce.
Fotogalerie: - Rusnok premiérem
Minulý měsíc kritizoval vládu, že neubrala na tempu úspor
Jako bývalý ministr financí také Nečasův kabinet zkritizoval za to, že při sestavování rozpočtu na rok 2012 nedostatečně dbal upozornění ekonomů, že hrozí návrat druhé vlny recese, neboli že křivka vývoje HDP nabere směr pověstného „W“. Vláda podle něj příliš rigidně trvala na svém záměru stabilizovat veřejné finance, což by samo o sobě bylo správným záměrem.
Psali jsme:
Pro lepší ekonomický vývoj nebylo podle Jiřího Rusnoka zapotřebí zavádět prorůstová opatření, ale ubrat na tempu úspor. Námitku, že by to způsobilo zvýšení úrokových sazeb u státních dluhopisů, odmítl. „Když budeme mít v těchto časech deficit o pět, deset nebo patnáct miliard vyšší a budeme to mít zdůvodněno, tak nevěřím tomu, že nás za to budou trhy penalizovat,“ tvrdil v OVM ekonom. Úsporná opatření jen přerušila kontinuitu v přípravě velkých investic, především infrastrukturních projektů. „Na to budeme doplácet mnoho let, i když nastane jisté oživení,“ dodal Jiří Rusnok.
Stál v čele dvou ministerstev za Zemana i Špidly
V minulosti poznal zblízka tři resorty. Po jmenování vlády Miloše Zemana v roce 1998 se stal náměstkem ministra práce a sociálních věcí, poslední rok a čtvrt už v Zemanově kabinetu působil jako ministr financí, když nahradil Pavla Mertlíka. Z vedení resortu financí přesídlil v následující vládě Vladimíra Špidly na pozici ministra průmyslu a obchodu, z něj však po tři čtvrtě roce odešel a od té doby působí v soukromém sektoru, posledních sedm let jako předseda představenstva akciové společnosti ING Penzijní fond.
Vzhledem k tomu, že se tato společnost rozhodla nezapojit do penzijní reformy a jejího druhého pilíře, rozhodl se opustit post prezidenta Asociace penzijních fondů, který zastával od roku 2005. Slabý zájem veřejnosti v prvních pěti měsících ho proto nepřekvapil. „Probíhá to špatně, ještě hůř, než byla naše skeptická očekávání. V tomto směru je druhý pilíř jako hlavní součást důchodové reformy neúspěch,“ konstatoval Jiří Rusnok v nedávném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.
Na sjezdu sociální demokracie Špidlu neporazil
Jiří Rusnok vstoupil do ČSSD v roce 1998 a po odchodu z vlády kandidoval v březnu 2003 na sjezdu strany na předsedu proti tehdejšímu premiérovi Vladimíru Špidlovi. Získal však necelou polovinu hlasů (147), co funkci obhajující Špidla (299 hlasů). Už krátce předtím otevřeně podpořil na prezidenta Václava Klause, což bylo v rozporu s oficiální linií ČSSD. Byl rovněž zastáncem velké koalice ČSSD a ODS.
Kritický postoj vůči hlavnímu proudu sociální demokracie si zachoval i v následujících letech. V roce 2006 se dokonce mluvilo o jeho možném vyloučení z ČSSD, když přijal nabídku ministra Vlastimila Tlustého a zasedl do jeho expertní skupiny. Jiří Paroubek tehdy o něm prohlásil, že se myšlenkově již dávno se sociální demokracií rozešel. Od roku 2010 je Jiří Rusnok členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a po zvolení Miloše Zemana prezidentem se stal jeho poradcem v oblasti financí.
Psali jsme:
autor: Jiří Hroník
