Se zlou se potázal zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček poté, co mu ve čtvrtek 25. září zveřejnily Lidové noviny článek pod názvem „Agentura, která nepomůže“, v němž se věnoval situaci v Duchcově a tomu, že vedení města nespolupracuje s Agenturou pro sociální začleňování. První říjnový den to ve vydání Lidových novin schytal jak od ombudsmanky Anny Šabatové, tak od ředitele zmiňované agentury Martina Šimáčka. Podle Anny Šabatové odporuje článek všem zásadám ombudsmanské práce, šéf agentury zase píše, že Stanislav Křeček neví nic o Duchcovu ani o agentuře samotné.
Ombudsmanka se přitom soustřeďuje na formální výtky typu, že sociální vyloučení patří do její agendy, že sama neeviduje žádnou stížnost ve vztahu k městu Duchcov či Agentuře pro sociální začleňování nebo že její zástupce nepředložil žádné opatření, jak by se situace, je-li neuspokojivá, dala zlepšit. „Nechci se nechat zatáhnout do planých diskusí o práci ombudsmana, protože se domnívám, že takové diskuse úřad poškozují. Ale řešení neuspokojivé situace je především otázka místních lidí, to nikdo zvenku – ať už z Prahy nebo z Brna – řešit nemůže,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.
Integrovaní mají právo nebýt podezíráni z diskriminace
V článku, za který je nyní kritizován, napsal, že sociální vyloučení a jeho dopad na devastaci bytového fondu, které je realitou, nebude odstraněno tím, že se budeme tvářit, že neexistuje. „Nikdo není povinen se integrovat, ale i integrovaní mají právo žít po svém bez toho, aby byli podezíráni z diskriminace,“ konstatoval Stanislav Křeček s tím, že obce a jejich představitelé se vždy budou řídit přáním svých občanů přesto, že ti mohou mít na sociální politiku obce, s ohledem na své zkušenosti, velmi diferencovaný názor. „A vláda asi bude muset zřídit Agenturu, která se především bude starat, když už to má v názvu, o začleňování nezačleněných,“ doplnil.
Psali jsme:
Zástupce ombudsmanky je proto přesvědčen, že je zapotřebí systémové řešení. „My nemáme žádný systém, který by zaručoval lidem s nízkými příjmy přiměřené bydlení. Jestliže v reakci na můj článek píše v Lidových novinách pan ředitel Šimáček, že je diskriminace, jestliže nájem vzroste o padesát procent, tak já mu musím říct, že nájemné vzrostlo o osm set procent od roku 1990. A že nejsou chudí v této společnosti jenom Romové. Překotná deregulace nájemného vedla k tomu, že nájemné se stalo obtížně zaplatitelným, ale to se týká mnohem většího okruhu, než se pan Šimáček domnívá,“ upozorňuje Stanislav Křeček.
Místo kritiky zastupitelů se od agentury očekává konkrétní pomoc
Zdůrazňuje také, že za situaci v Duchcově odpovídají zvolené orgány města Duchcova. „Koho si lidé zvolí, tak ti za to odpovídají. Jestliže nebyli s činností agentury spokojeni, tak s ní nespolupracovali. Nenapsal jsem nic jiného, než že agentura ve stodesetistránkové studii nazvané ´Situační analýza Duchcov´ uvedla spoustu věcí, které s věcí nesouvisely, a návrhy, které tam učinili, jsou obecné. Zastupitelé, s nimiž jsem mluvil, mi řekli, že byli překvapeni, že to pro ně žádná konkrétní pomoc nebyla,“ připomíná zástupce ombudsmanky materiál, od něhož zastupitelé města za vládní a evropské peníze právem očekávali nějaký přínos.
Agentura pro sociální začleňování udělala z privatizace městských bytových domů v Duchcově zásadní otázku další spolupráce s městem, a když jí zastupitelstvo odmítlo schválit navržených deset bodů, kterými by byla celá navržená privatizace významně dotčena, tak spolupráci s městem začátkem roku 2012 ukončila. „Kritika práce zastupitelů může být, ale legitimní kritika práce zastupitelů je jenom od místních občanů, kteří je zvolili. Takže já bych od agentury očekával, že bude řešit konkrétní věci, konkrétní začleňování, a ne která bude kritizovat zvolené zastupitele. To si myslím, že k ničemu nevede,“ míní Stanislav Křeček.
Úzký pohled vede k tomu, že Agentura pro sociální začleňování je mimo realitu
Tvrdí přitom, že věc nevidí černobíle, což dokládá kritizovaným článkem, v němž označuje agenturou předložené návrhy za rozumné. „Ale kladu důraz na to, že odpovědnost mají zastupitelé. Jestli přijde někdo zvenku a začne je kritizovat, tak reagují způsobem, který agentuře asi není příjemný. Pan Šimáček dnes přiznává, že s privatizací neměli pravdu, ale jeho představy, že zvýšení nájemného o padesát procent je diskriminací, to je na hranici anekdoty. Protože všichni v této republice, především důchodci, vědí, jak se jim nájemné zvedlo o několik set procent. Čili jeho úzký pohled vede k tomu, že agentura je mimo realitu společnosti, což vede k neustálým střetům nejen v Duchcově,“ konstatuje zástupce ombudsmanky.
Jeho nadřízená Anna Šabatová i ředitel Agentury pro sociální začleňování Martin Šimáček se ve svých textech pozastavují nad načasováním článku s tímto tématem. Ombudsmanka se diví, že se tak děje krátce před volbami, šéf vládní agentury zase zmiňuje, že z tohoto tématu těží DSSS. „To nemá s volbami vůbec nic společného. Do Lidových novin jsem ho poslal už někdy na jaře a vyšel teprve teď. A pokud něco Dělnické straně pomáhá, tak jsou to neuvážené kroky, se kterými se společnost neztotožňuje, to je ten hlavní problém,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Stanislav Křeček.
Musí se hledat řešení, které bude společnost akceptovat
Proto nabádá, že je třeba hledat taková řešení, která bude společnost akceptovat. „Jestliže budeme na lidi stále dělat dlouhý nos s tím, že my víme, jak by všechno mělo správně být – a kdo si myslí něco jiného, tak je rasista, jak se to dnes děje v té argumentaci – tak to je samozřejmě chyba a právě toto nahrává těm extremistům. Potřebujeme rozumné řešení, které bude společnost akceptovat. Všechno ostatní je cesta, která napomáhá těm extremistickým silám,“ domnívá se zástupce ombudsmanky.
Tím, kdo vlastně celou diskusi o situaci v Duchcově i Agentuře pro sociální začleňování odstartoval, byla starostka Jitka Bártová, zvolená za hnutí Šance pro Duchcov, která Stanislava Křečka do města pozvala. „Já jsem panu Křečkovi napsala poté, co jsem si v televizi vyslechla to, co on říká mimo jiné o sociálním bydlení. A napsala jsem mu, že jsem ráda, že někdo další kromě mě říká, že neví, co to je sociální bydlení. To totiž může situaci, když se k tomu přistoupí špatně, spíš zkomplikovat než spoustě věcí pomoct,“ říká pro ParlamentníListy.cz starostka Duchcova Jitka Bártová, která na spolupráci s vládní agenturou nevzpomíná vůbec v dobrém.
Místo rad se starostce Duchcova dostalo označení rasistky
Hory papíru a v nich obecná konstatování, to nebylo nic, co by městu bylo nějak k užitku. „Mně přijde hrozně legrační, když chci něco zjistit a zhodnotit nějakou obec, že si na to někoho najmu, kdo vypracuje obsáhlou analýzu, která začíná tím, kdy bylo první osídlení, a končí tím, co na radnici nebo ve městě ví každý. To mi tam nemusí psát. Já jsem si naivně od spolupráce s agenturou slibovala, že nám poradí, jak řešit problematické otázky. Toho jsem se ale nedočkala a ve finále jsem naopak zjistila, že jsem rasistka, jak mi sdělila agentura,“ líčí starostka svou zkušenost s Agenturou pro sociální začleňování a její „Situační analýzou Duchcov“.
Tomáš Vandas
Tuto nálepku si od agentury vysloužila přesto, že sama považuje za chybu přistupovat jinak k někomu kvůli barvě pleti, politické příslušnosti nebo náboženství. „Já hodnotím lidi úplně podle něčeho jiného. Takže vůbec nechápu tu hysterii, proč někdo řeší romskou otázku. Mně je jako starostce úplně jedno, jestli má někdo tmavou pleť, nebo bílou. Pro mě je podstatné, jestli ruší noční klid, posílá děti do školy a jestli platí za popelnici, když to hodně zbagatelizuji. Nechci dělit lidi na Romy a „Neromy“, mě to hrozně zlobí. Nechci, aby byly nějaké vládní agentury a řešily jenom někoho, protože v této agentuře se z devadesáti procent hovoří o romské otázce. Vždyť je to vládní agentura proboha a existuje Listina práv a svobod,“ zlobí se starostka Duchcova.
Dokud se nenaučíme říkat pravdu, tak se nikam neposuneme
Město, v jehož čele Jitka Bártová stojí, se dostalo do centra pozornosti, když v květnu minulého roku napadla pětice Romů manželský pár. Přímí příbuzní útočníků pak v polovině července zbili dva muže. Ve městě to vyvolalo napětí a také aktivizaci extremistických hnutí. „Já si myslím, že jediný negativní dopad, když pominu to, co se tady odehrálo, bylo to, jak si tady u nás honil triko střídavě pan Brož s panem Vandasem,“ poukazuje starostka na Miroslava Brože ze sdružení Konexe, které chce podpořit dialog mezi Romy a majoritní společností, a předsedu DSSS, jejichž spolky podle ní situaci v Duchcově zbytečně rozjitřily.
Když má odpovědět na otázku, zda by měla zájem o obnovení spolupráce Duchcova s Agenturou pro sociální začleňování, pomáhá si otázkou. „Máme nějaké město, ve kterém působí agentura a všechny jeho problémy se podařilo vyřešit? Ale o tom bude rozhodovat nové vedení města, volby už máme za týden. Sice v nich kandiduji, ale nebojuji, protože mi přijde boj s větrnými mlýny ztrácení času a elánu. Někteří lidé nechtějí slyšet pravdu a mě to unavuje. Když po někom chcete, aby zaplatil nájem, tak u bílého to nikdo neřeší. Ale když je, nedej bůh, tmavší pleti, tak jsem rasista, který nechce řešit složitou sociální otázku. Dokud se nenaučíme říkat pravdu, a v tomhle státě se to budeme učit velmi obtížně, tak asi nepopojedeme,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Jitka Bártová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
