Do zahraniční politiky bude kromě Jana Lipavského mluvit i ministr pro EU Mikuláš Bek, z logiky věci premiér Petr Fiala a prezident republiky Miloš Zeman. Významné slovo jistě bude mít i poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
Podle zdrojů redakce z vysokých kruhů diplomacie bude zásadní, aby panovala shoda na zahraničněpolitických prioritách a striktně se dodržovalo programové prohlášení. Tedy ve smyslu, jak to měl slíbit premiér Fiala prezidentu republiky. Jinak prý hrozí nejen ostuda, ale i zmatek.
Pirátský politik Jan Lipavský byl nakonec přes dlouhodobě prezentovaný odpor prezidenta jmenován šéfem české diplomacie. Vyjádření samotného Miloše Zemana v rozhovoru pro CNN Prima News v neděli do písmene potvrdila předchozí informace redakce, že prezident nakonec vzal v potaz záruky premiéra Fialy ve smyslu, že Lipavský bude respektovat programovou linii, přestože mohou být jeho osobní názory jiné.
Počátkem tohoto týdne se ale ukázalo, že předseda vlády bude mít koordinaci zahraniční politiky trochu složitější. Důvodem mají být i lidé, které si na resort Lipavský, údajně v závislosti na dohodě s hnutím STAN, přivedl. Zájem upoutalo jméno Martina Dvořáka. Diplomata, který se veřejně netají svými jasně vyhraněnými názory, kam by se česká diplomacie měla ubírat.
Dvořák podle zdrojů PL z Černínského paláce svým nástupem na post náměstka ministra budí rozporuplné reakce. „Je tady nemalá část těch, která s jeho příchodem tleská a bouchá flaška šampaňského. Stále je tu částečně zabetonovaný duch Karla Schwarzenberga a jeho politiky, jenom to teď pár let spalo a ti jeho lidé se moc neprojevovali. V tuhle chvíli dostali nový impuls k životu. Dvořák je takový dědic Havlovy a Schwarzenbergovy politiky se vším, co k tomu patří. Na jednu stranu krásné řeči o humanitě a podpoře lidských práv ve světě, na druhou stranu podpora vyvražďování srbského civilního obyvatelstva. Jestli se premiér zaručil Zemanovi za Lipavského, bude si to muset hodně hlídat, aby nedošlo k průšvihu,” sdělil nám významný diplomat z Černínského paláce.
Na základě těchto slov se redakce podívala na Dvořákovy názory blíž. Sám politik a novopečený náměstek šéfa diplomacie na svém facebookovém profilu upozorňuje na vlastní mediální výstupy. Jedním z nich je prohlášení na TV Barrandov k fungování Visegrádské čtyřky (V4).
„Měli bychom si velmi jasně do budoucna udělat pořádek v tom, kdo je náš přítel a s kým máme dělat dohromady zahraniční politiku a společné projekty. Značka V4 už to prostě bohužel není. Pod značkou V4 se dneska v Evropě skrývá kdejaké svinstvo, které provádí buď pan Orbán, případně polská vláda. Nemám nic proti regionální spolupráci, ale nálepka země, která s Polskem a Maďarskem odmítá respektovat základní demokratické principy, třeba že vyšetřovací orgány nebo tajné služby mají být nezávislé, to v Maďarsku už dávno nefunguje,” řekl před sněmovními volbami Martin Dvořák v pořadu Jaromíra Soukupa.
Tím však de facto popírá text programových priorit nové vlády, na nichž se všech pět stran koalice shodlo v prohlášení, které je součástí koaliční smlouvy.
Co říká oficiální stanovisko koalice, které podepsali šéfové všech pěti stran? Hned v samém začátku zdůrazňuje spolupráci v rámci V4. „Naše zahraniční politika se bude opírat o ukotvení v Evropské unii a NATO a o dobré vztahy se všemi sousedními státy. Spolupráce ve Visegrádské skupině bude součástí našich vazeb na všech úrovních,” stojí v prvním odstavci věnovaném zahraniční politice.
To ale není všechno. Česká republika se v posledních letech rozhodla vrátit k Masarykově linii blízkých česko-srbských vztahů. Tam rovněž Dvořákovy názory nezapadají.
O co jde? Zatímco prezident Miloš Zeman se během květnové návštěvy srbského prezidenta v Praze za bombardování Jugoslávie omluvil, na Ministerstvo zahraničních věcí nyní nastupuje muž, který vojenskou agresi NATO do dneška bezpodmínečně hájí.
„Rozhodnutí bombardovat Jugoslávii bylo správné,” hlásá titulek rozhovoru, který Lipavského náměstek poskytl serveru The Business Soire v půlce prosince. „Jak tehdy, tak i dnes jsem přesvědčen, že to byla jediná možnost, jak zabránit genocidě, kterou tehdy Miloševičův režim páchal na civilním obyvatelstvu v Kosovu,“ uvedl diplomat. Připomeňme, že NATO bombardováním zabilo kolem 1500 civilistů a zhruba stovku dětí, přičemž letouny shazovaly bomby i na nemocnice, školy nebo civilní vlaky.
„Česká zahraniční politika dostane na frak. Petr Fiala je rozumný člověk a hodně lidí mu věří, že tohle má promyšlené. Jestli je cílem zlikvidovat politickou konkurenci a hodit budoucí vládní průšvihy na Piráty nebo některé politiky STANu, pak dobře. Ale je tu varování před tím, abychom si tím nepoškodili vlastní zemi před svými partnery a přáteli v zahraničí. Někteří v baráku (Černínském paláci, pozn. red.) se bojí, že zahraniční politiku tu bude udávat až příliš mnoho lidí. Na druhou stranu je to spíš dobrá zpráva, protože Úřad vlády bude moci korigovat možné šílenosti. Zároveň je tu i Hrad, jehož autorita v určitých směrech může ty šílence, kteří by nejraději zítra vyhlásili válku Rusku a Číně, malinko usměrnit. Nikdo normální si nepřeje, abychom komukoli podlézali, ale proboha, chovejme se rozumně. Není důvod naskakovat na linii nějakých bláznů, co si bojem s východními velmocemi chtějí pojistit prezidentskou kandidaturu,“ dodává v obavách vysoce postavený zdroj z české diplomacie.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
