Počet stanů, v kterých přespávají organizátoři i jen příznivci hnutí Occupy Prague, není stabilní – někdy jich stojí na Klárově zhruba deset, jindy 25. Vyrostly po protestním pochodu 28. dubna, střídá se v nich i osazenstvo. Na společných sněmech potom diskutuje o budování nového systému společnosti, několikrát do týdne zde probíhají přednášky na řadu aktuálních témat. Vstup na ně je zdarma, pro kohokoli – samozřejmě pro lidi ubytované ve stanech, především.
„Už na počátku jsme si stanovili, že v protestním kempu bude zakázán alkohol i drogy. Zní tu hudba, ale ta se s ohledem na dodržování nočního klidu vypíná v devět večer,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz na konci dubna jeden z organizátorů akce Ondřej Krump.
Psali jsme:
V úterý, v den, kdy začal další týden protestů nazvaný Stop vládě, do kterých se také někteří lidé z protestního městečka zapojili, však přišla i další informace od jednoho z účastníků zdejšího Occupy Prague. „Byla tu na kontrole a prohlídce terénu policie a nějací úředníci. Na rovinu nám řekli, že budou hledat právní cesty k tomu, abychom museli prostor vyklidit,“ řekl ParlamentnímListům.cz jeden z protestujících, který si přál zůstat v anonymitě.
Znamená to tedy, že protestní kemp končí? Například proto, že prý stanující lidé poškozují místní zeleň?
Kemp odmítají lidé v okolí
„Musím říci, že se na nás, městskou policii i poslance a senátory obracejí lidé žijící v okolí protestního kempu a opravdu vyžadují z naší strany razantní zákrok a vyklizení stanového městečka. Ačkoli těm lidem rozumím a sám bych, upřímně řečeno, něco takového také v okolí svého bydliště nechtěl, neexistuje v tuto chvíli žádný právně podložený důvod, abychom mohli proti stanujícím lidem zakročit. Byl jsem se tam osobně podívat a viděl jsem, že to jsou skutečně jiní lidé, než squatteři, narkomani. A už vůbec nejsou všichni tam sociálně nepřizpůsobiví. Přesto k táboře k několika přestupkům, ke kterým jsme byli povoláni, došlo,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Ludvík Klema, muž pověřený řízením Městské policie v Praze.
Připustil, že se hledala různá právní stanoviska, ale vždy se nakonec ukázalo, že petiční právo vítězí nad přestupkovým právem, proto může k rozuzlení situace napomoci snad jen to, že jedna konkrétní osoba bude v případě přestupku volána k zodpovědnosti. To, že by se aktuálně uvažovalo o nějakém násilném zakročení proti demonstujícím a protestujím lidem v kempu, ale popřel.
„Určitě se o ničem takovém alespoň v nejbližších dnech nejedná, tedy alespoň co je mně známo,“ dodal Klema. Na otázku zda nemůže hrát roli při rozhodování jaký zvolit postup a zaujmout stanovisko nehrají roli nějaký politický tlak, reagoval záporně. „Ne, to opravdu ne, pokud pomineme to, s čím jak se na politiky obracejí místní obyvatelé,“ shrnul pro ParlamentníListy.cz Klema.
O neoprávěný zábor nejde, myslí si i právní specialista fandící Occupy
Jak se ukazuje, i protistrana nezahálí a po právní stránce se připravila na případnou obranu. Bohumír Molnár připravil na stejnojmenného webu právní sebeobrana svůj rozbor situace a popis toho, co skutečně znamená neoprávněný zábor veřejného prostranství a shromáždění. Z jeho teorie vyplývá, že by se v případě protestního kempu o neprávněný zábor jednat nemělo.
Psali jsme:
„Během řádně oznámeného shromáždění se rozmístěním s ním souvisejících předmětů či objektů nelze dopustit přestupku neoprávněného záboru veřejného prostranství. Správní úřady a policie to však často nerespektují a omezují tak, či dokonce sankcionují, výkon práva shromažďovacího,“ vysvětluje Molnár.
A přidává několik případů z praxe.
Koncem roku 2010 se v Praze konalo oznámené protestní shromáždění proti vzniku tzv. kmotrovské koalice na pražské radnici. Městští policisté vyzývali organizátory akce, aby odstranili malé pódium pro řečníky a reproduktory, protože se prý jedná o neoprávněný zábor veřejného prostranství. Organizátoři tak neučinili, a tak dostali následně výzvu k účasti na projednání příslušného přestupku s tím, že jim hrozí pokuta až 500 tisíc korun. Po poměrně složitém projednávání věci, zaplatili organizátoři nakonec pokutu 3 000 korun.
Loňský pohřeb demokracie 17. listopadu také vyvolal právní a úřední tahanice
Jiný příklad je poměrně čerstvý, z loňského listopadu. Tehdy organizátor také oznámil řádně konání shromáždění na Staroměstském náměstí v Praze 1 a to ve dnech od13.11. do 17.11.2011. Jako účel shromáždění uvedl „Pohřeb iluzí demokracie, uctění památky u rakve, zapálení svíčky, položení květin“. V rámci této akce byly u Staroměstské radnice postaveny tři přístřešky. Dva nad stolky s peticemi a jeden nad rakví symbolizující pohřeb listopadových iluzí. Kolem rakve zapalovali kolemjdoucí svíčky a četli si na vystavených tablech přehled pohřbívaných iluzí.
Psali jsme:
„I tehdy městská policie požadovala během akce několikrát odstranění všech přístřešků. Později se omezila jen na ten nad rakví a odstranění rakve. Organizátoři tak neučinili a vše zůstalo na svých místech až do skončení akce. Za to jim hrozila opět pokuta ve výši až půl milionu. Případ dosud není u konce,“ uvedl ještě Molnár.
Kdo jsou lidé ve stanech na Klárově? Co je jejich ideou?
Lidé, kteří podporují akce Skutečné demokracie teď (SDT – hnutí, které má kořeny ve Španělsku) spojuje přitom jedno: jsou znepokojeni stavem společnosti, v níž žijí. Říkají, že ideál demokracie se v praxi smrskl na občasný rituál voleb, v němž vybíráme jen mezi pouhými frázemi. Zatím podle nich vládnou peníze, respektive instituce a jedinci, kteří jimi disponují v nadbytku. Protože to chtějí to změnit - vzali si příklad z Američanů a akce Okupujte Wall Street. Rozhodli se proto okupovat Klárov. Místní komunita natáčí každý den dění v táboře na videa, která zveřejňuje i prostřednictvím Youtube.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
