Václav Klaus napsal dopis premiéru Nečasovi (ODS), ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a místopředsedkyni vlády Karolíně Peake (LIDEM). V něm všechny tyto předsedy koaličních stran požádal o osobní záruku toho, že při provádění církevních restitucí nebude prolomena hranice 25. února 1948.

„Návrh se stal předmětem nejen ostrého střetu mezi vládní koalicí a její parlamentní opozicí na politické scéně, ale i neméně ostré diskuse i nesouhlasu v médiích a v naší veřejnosti,“ napsal Klaus ve zmiňovaném dopisu. Vše bylo podle něj ještě zesíleno faktem, že debata zasáhla do předvolební kampaně.

Šéf TOP 09 ale Klausovi lakonicky vzkázal. „Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance," uvedl v tiskovém prohlášení i pro ParlamentníListy.cz.

Dopis prezidenta Klause ZDE

„To je pro mě velmi dobrá zpráva a jsem za to panu prezidentovi velmi vděčná,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Jak dodala, ona sama by chtěla ještě silnější záruky, navíc od všech poslanců, kteří chtějí pro uvedený zákon zvednout při hlasování ruku.

„Myslím, že i občané by mohli začít tlačit na to, aby poslanci, kteří zákon odhlasují, podepsali také to, že se zbavují do budoucna v těchto souvislostech poslanecké imunity a ručí za případné chyby veškerým svým majetkem. Je totiž velmi reálné, že zákon poškodí řadu fyzických osob, které se budou bránit soudně a podávat hromadné žaloby. A pokud je budou vyhrávat, musel by jim stát platit odškodné, a to by znamenaly další výdaje z rozpočtu. Tak proč by se na tom neměli podílet ti, co za to nesou zodpovědnost?“ otázala se ve své reakci dál Procházková. To, že existuje riziko prolomení tzv. Benešových dekretů, uznává, a proto si jednání prezidenta Klause vysoce cení. Nicméně jak připomněla už výše, těch rizik je podstatně víc.