Protirestituční spisovatelka děkuje Klausovi za to, že se postavil vládě

29. 8. 2012 17:29

Dopis prezidenta Václava Klause premiérovi Petru Nečasovi ohledně církevních restitucí, velmi potěšil bojovnici proti připravovanému zákonu Lenku Procházkovou. Ačkoli je prezidentovi za jeho počin vděčná, sama by občanům navrhovala vyžadovat ještě větší tvrdost.

Protirestituční spisovatelka děkuje Klausovi za to, že se postavil vládě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Demonstrace proti církevním restitucím na Václavském náměstí

Václav Klaus napsal dopis premiéru Nečasovi (ODS), ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) a místopředsedkyni vlády Karolíně Peake (LIDEM). V něm všechny tyto předsedy koaličních stran požádal o osobní záruku toho, že při provádění církevních restitucí nebude prolomena hranice 25. února 1948.

„Návrh se stal předmětem nejen ostrého střetu mezi vládní koalicí a její parlamentní opozicí na politické scéně, ale i neméně ostré diskuse i nesouhlasu v médiích a v naší veřejnosti,“ napsal Klaus ve zmiňovaném dopisu. Vše bylo podle něj ještě zesíleno faktem, že debata zasáhla do předvolební kampaně.

Šéf TOP 09 ale Klausovi lakonicky vzkázal. „Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance," uvedl v tiskovém prohlášení i pro ParlamentníListy.cz.

Dopis prezidenta Klause ZDE

Jedna z nejaktivnějších bojovnic proti zákonu o církevních restitucích v podobě, která je předkládána ke schválení Poslaneckou sněmovnou, Lenka Procházková, je krokem prezidenta nadšená.

„To je pro mě velmi dobrá zpráva a jsem za to panu prezidentovi velmi vděčná,“ řekla ParlamentnímListům.cz. Jak dodala, ona sama by chtěla ještě silnější záruky, navíc od všech poslanců, kteří chtějí pro uvedený zákon zvednout při hlasování ruku.

„Myslím, že i občané by mohli začít tlačit na to, aby poslanci, kteří zákon odhlasují, podepsali také to, že se zbavují do budoucna v těchto souvislostech poslanecké imunity a ručí za případné chyby veškerým svým majetkem. Je totiž velmi reálné, že zákon poškodí řadu fyzických osob, které se budou bránit soudně a podávat hromadné žaloby. A pokud je budou vyhrávat, musel by jim stát platit odškodné, a to by znamenaly další výdaje z rozpočtu. Tak proč by se na tom neměli podílet ti, co za to nesou zodpovědnost?“ otázala se ve své reakci dál Procházková. To, že existuje riziko prolomení tzv. Benešových dekretů, uznává, a proto si jednání prezidenta Klause vysoce cení. Nicméně jak připomněla už výše, těch rizik je podstatně víc.

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

Václav Klaus varuje před tím, že opakovaně zaznívá názor, že zákon v současné podobě opravdu může znamenat prolomení časové hranice 25. února 1948. Přitom právě toto datum podle Klause dalo celému procesu zmírňování majetkových křivd jasný limit, bez kterého by se celý restituční proces stal zmatečným.

„Stal by se precedentem s těžko předvídatelnými důsledky pro majetkové nároky třetích osob z naší země i ze zahraničí vůči našemu státu,“ naznačil obavy i z nároků sudetských Němců. Právě tuto otázku přitom Klaus, jak sám připomíná, vždy považoval za zásadní pro mezinárodní postavení i vnitřní stabilitu naší země.

Proto ho velmi znepokojují obavy řady občanů i právních odborníků z možného prolomení restituční hranice 25. února 1948, tím, že by byl zákon o církevních restitucích schválen.

To je důvodem, proč se rozhodl oficiálně od všech tří koaličních lídrů žádat osobní garance toho, že nebezpečný precedent prolomení restituční hranice nenastane. „Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona,“ varoval závěrem dopisu.

Oč jde v církevních restitucích?

Církevní restituce je pojem pro vrácení majetku některým církvím a náboženským společnostem, kterým byl dříve státem zabaven, (či znárodněn). Jak připomíná Wikipedie, na území Československa se tak stalo nejprve za josefínských reforem, poté za pozemkové reformy za první Československé republiky a zbytek po druhé světové válce, zejména po Únoru 1948. Tehdy církve, v největší míře římskokatolická, přišly asi o 2 500 budov, 175 tisíc hektarů lesa a 25 tisíc hektarů orné půdy. Stát se náhradou za výnosy z tohoto majetku zavázal zákonem a začal hradit platy, sociální zabezpečení a penze duchovních a kněží některých církví, náklady na provoz a údržbu znárodněného majetku církví, a to ze zdrojů státního rozpočtu. K úplné odluce státu a církve v Česku, což podle průzkumů preferuje většina občanů v Česku však dosud nedošlo. A to přesto, že ve většině evropských zemích je to již uzavřené a dokončené.

Až po Listopadu 1989 se začalo řešit, jak tuto situaci napravit. Byl přijat takzvaný výčtový zákon, který církvím navrátil skoro 200 budov, hlavně kláštery a řeholní domy. Byl připravován i zákon o úplné restituci, ale ten nakonec těsně neprošel. Přitom s takovým zákonem počítají i jiné právní předpisy, např. zákon o půdě, který blokuje převod původně církevního majetku do doby, než bude zákon o církevní restituci přijat. Jak víme, politická jednání o takto rozsáhlém vydání státního a obecního majetku trvají dodnes.

Církevním restitucím se věnovala vláda už za Zemana

Otázce církevních restitucí se přitom v minulosti věnovala i vláda Miloše Zemana. Navrhla tehdy vytvoření fondu, do nějž by se zabavený majetek převedl a z jehož výnosů by se hradil církevní provoz. Toto řešení ale nakonec přijato nebylo.

I vláda Mirka Topolánka sice schválila návrh, podle kterého by se církvím vrátila jen třetina majetku, a zbylé dvě třetiny by byly nahrazeny finanční částkou ve výši 83 miliard korun, vyplácenou po dobu 60 let, ale ani tento návrh neprošel Poslaneckou sněmovnou.

Po určitých koaličních neshodách další návrh schválila až vláda Petra Nečase. Ta rozhodla, že církvím by se mělo být vráceno 56 procent jejich bývalého majetku, především zemědělské pozemky, a zbytek by měl být opět nahrazen finanční částkou ve výši 59 miliard korun, splácenou po dobu 30 let. Na oplátku by postupně stát zastavoval financování církví ze státního rozpočtu.



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Alena Hechtová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Držím vám palce a utraťte ty peníze, vyzval Babiš na Generálním štábu Šlechtovou. Jde o 63 miliard na tento rok

17:53 Držím vám palce a utraťte ty peníze, vyzval Babiš na Generálním štábu Šlechtovou. Jde o 63 miliard na tento rok

Armáda se musí postarat o to, aby smysluplně utratila 63 miliard, které má letos resort obrany v roz…