„Je to velice pozoruhodná a zároveň beznadějně nešťastná situace, kterou si nikdo z politiků koalice nepřeje. Je málo známé, jak k tomu došlo. Bylo to tak, že jsme tradičně měli stanovené základní platy ústavních činitelů ve výši 2,7násobku průměrné mzdy státních úředníků. Otázkou je, zda by to nemělo být stanoveno na základě průměrné mzdy všeho obyvatelstva. To by bylo logičtější. Když se lidem daří dobře, ať se daří dobře i politikům. Zároveň platila druhá zásada, a to je rovnost představitelů všech tří složek státní moci, to znamená exekutivy, legislativy a justice. V rámci úspor se to snížilo na 2,5násobek,“ vysvětlil mzdový princip Joch.

Rovnost mezi složkami státní moci

„A teď přichází Ústavní soud a obávám se, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský to neřekl tak úplně přesně, když se totálně distancoval od toho rozhodnutí. Ústavní soud rozhodl, že politické složky moci nemohou svévolně snížit platy ústavních činitelů v rámci justice, soudců, protože by ohrozily jejich nezávislost. A tak vláda navrhla navrácení oné výše na 2,7násobek, aby se nesnížil plat soudcům, a zároveň chtěla zachovat princip rovnosti všech tří složek státní moci, který je správný. Čili vláda nechtěla zvýšit platy poslancům a ministrům, ale prakticky to navrhla proto, aby mohla zvýšit platy soudcům,“ dodává Joch.

Podle něho nemá celá záležitost nějaké elegantní či dobré řešení. „Buď bude ignorováno přání Ústavního soudu a vláda a parlament půjdou do čelného střetu se soudní mocí, což nikdo nechce a možná by to ani nebylo dobré, anebo by se zrušil princip, že představitelé všech tří složek moci jsou si platově rovni. A to také nikdo nechce. Je to nešťastná situace, která nemá hezké řešení.“