Menšinová vláda Andreje Babiše je sice bez důvěry a v demisi, ale přesto „maká“. Schválila například kontroverzní novelu zákona o zbraních, která vychází ze směrnice Evropské unie, proti které Česko podalo žalobu.
Dojít má ale i na změny v daňové oblasti. V té od ledna 2019 ministerstvo financí počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením dvojice sazeb daně z příjmu fyzických osob, zaměstnanců a živnostníků, tedy jakéhosi náznaku opětovné daňové progrese.
Nižší devatenáctiprocentní sazba daně z příjmu by se měla nově týkat jednotlivců s maximálním daňovým základem ve výši 1,5 milionu korun. Pro vyšší základ daně pak novinka vytyčuje sazbu 24 procent.
To, jak navrhovaná změna z dílny Babišovy ministryně Aleny Schillerové dopadne na živnostníky, zajímalo Stranu soukromníků. A tak vzali k ruce kalkulačky a vypracovali interní materiál, který má redakce ParlamentníchListů.cz k dispozici.
A podle jejich závěrů živnostníci důvod k radosti kvůli chystané změně mít zase tak nebudou. Na dani totiž po změně odvedou více. Nejde sice o žádnou tragédii, ale v konkurenčním prostředí drobného podnikatele, například řemeslníka, zabolí každá tisícovka. A právě zhruba o tu si po nástupu daňové novely na odvodu státu připlatí modelový živnostník s ročním obratem ve výši 400 tisíc korun, který daní paušálem. Oproti nynějšímu stavu totiž odvede o 1145 korun více.
U ročního obratu ve dvojnásobné výši, tedy v celkové výši 800 tisíc korun, zaplatí po legislativní změně živnostník o 941 korun více než dnes. Oba případy se vztahují k danění prostřednictvím výdajových paušálů, které zákon umožňuje osobám samostatně výdělečně činným do celkové výše ročního obratu jednoho milionu korun.
Čím to, že u živnostníka s vyšším ročním obratem bude rozdíl po daňové změně oproti nynějšku nižší než u živnostníka, který peněz otočí méně? Důvodem je staronová možnost započíst do daňových nákladů část odvodů, celkem tři čtvrtiny, na zdravotní a sociální pojištění.
Tato možnost v současném systému nebyla a vláda ji pravděpodobně vrací do hry z toho důvodu, aby u živnostníků vyrovnala nárůst z patnáctiprocentního daňového pásma na 19 procent. Živnostník danící výdajovým čtyřicetiprocentním paušálem, jehož daňový základ je kvůli vyššímu obratu/ sumě vyfakturovaných peněz vyšší, tak odvede i vyšší zdravotní pojištění, a rovněž si tedy do daňového nákladu může započíst i vyšší částku. Jeho nárůst reálné daně je oproti současnému systému tak o nějakou tu stokorunu nižší.
Jak ale upozorňuje předseda Strany soukromníků Petr Bajer, tento zápočet pojistného do daňového nákladu přechod na 19procentní daňovou sazbu nepokryje plně. A to bude podle Bajera i důvodem onoho nárůstu.
Bajer rovněž ParlamentníListy.cz upozornil na to, že kabinet minulé vlády snížil možnost výdajových paušálů na maximální obrat živnostníka ve výši jednoho milionu korun. Někteří živnostníci to podle něj ještě ani nezaregistrovali a bude to pro ně „velmi bolestivé“. ODS, která do voleb kandidovala právě s podporou Soukromníků, minulý týden představila návrh, kterým usiluje o to, aby se výdajové paušály pro živnostníky vrátily na maximální možnou výši dvou milionů korun ročně.
Naše redakce získala i reakci ministerstva financí. Přikládáme ji níže:
"K Vašemu modelovému příkladu (přepočítávám na kalendářní měsíc) – OSVČ s příjmem 33 333 Kč ročně (400 000/12) bude mít v důsledku daňové změny (možnosti odečíst si odvedené pojistné) nižší daňový základ. Pokud tato OSVČ platí pojistné v minimální výši pouze z 50 % vyměřovacího základu, bude daň vlivem změny sazby vyšší, a to o cca 80 Kč měsíčně (což je přibližně Vámi správně dopočtených 1000 Kč za kalendářní rok). Nicméně v důsledku snížení základu daně odvede rovněž méně na sociálním pojištění, a to o cca 550 Kč měsíčně. Zdravotní pojistné platí jak před, tak i po změně z minima. Výsledným efektem tedy bude menší odvodová zátěž, a to o cca 470 Kč měsíčně"
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: zad
