Ministr vnitra Chovanec to však v odpovědi na přímou otázku ParlamentníchListů.cz popřel. "O tom jsem neslyšel. Policie pracuje na bázi standardních útvarů a pak též na bázi týmu Kobra. Nic nového nechystáme – to mohu říci jen krátce za mne,“ reagoval s tím, že se k upřesnění ozve ještě někdo z tiskového oddělení Ministerstva vnitra. To se ale ani po několika dnech nestalo, byť i tam byl dotaz po doporučení ministra vznesen. Vše je tedy v tuto chvíli pouze spekulací. Jisté je však to, pokud takový tým začne pracovat a jeho úsilí přinese konkrétní výsledky, že by to teoreticky mohlo značně zamíchat současnou politickou scénou i případnou vládní koalicí. To, že takové snahy existují jak ve vládní koalici, tak i uvnitř ČSSD, kde proti sobě bojují různé vlivové skupiny, se přitom kuloárově hovoří již delší dobu. Zda se jedná však jen o přání, či jestli budeme svědky toho, že tyto snahy budou i reálné, ukáže čas.
Politické opozici se zřízení speciálního týmu nelíbilo
Připomeňme, že specializované policejní týmy byly zřizované i v minulosti, o případné nutnosti zopakování akce podobné té s názvem "Čisté ruce" se v minulosti nechal slyšet i prezident Miloš Zeman. Na každý pád podobné snahy vždy budily nežádoucí pozornost a také negativní reakce. Není to tak dávno, co byla sestavena v době funkčního období ministra vnitra Stanislava Grosse například vyšetřovací skupina s krycím názvem Mlýn, do médií pronikly strohé informace i o týmu Zubr. Poté, co zpráva o Mlýnu vyšla na veřejnost, vzbudilo vybudování tohoto týmu vlnu pobouření – nejvíce právě na politické scéně. Tehdy opoziční občanští demokraté kvůli jeho vzniku pohrozili Grossovi dokonce až trestním stíháním.
Psali jsme:
Dokument o jejím zřízení byl přitom dlouho tajný. Jak ale později vyplynulo, bylo v něm například určeno, že takový tým mohou zřídit ředitelé útvaru policie, policejní prezident nebo přímo ministr vnitra. V případě Mlýnu se pak hovořilo o tom, že jeho posláním a důvodem zřízení bylo to, aby bylo zabezpečeno odhalování a objasňování trestných činů, které bylo vzhledem k jejich rozsahu a složitosti obtížné, vyžadovalo si značného úsilí a nebylo možné to provádět běžnými kriminalistickými postupy a prostředky. Jak tehdy uvedl deník Právo, týmu velel policista, který byl na odhalování dané trestné činnosti specializován. Pro úplnost pak je namístě dodat, že tento vedoucí (či velitel) byl podřízený pouze tomu, kdo svým rozhodnutím tým zřídil. Pouze jemu podával informace o činnosti týmu. Podle až pozdějších výroků následujícího ministra vnitra Františka Bublana, se tým Mlýn zcela konkrétně věnoval ale hlavně podezřením, že někteří policisté měli předávat citlivé informace lidem vyšetřovaným v hospodářských kauzách.
Grossův Mlýn pracoval více jak rok
Vyšetřovací speciální tým řídil Stanislav Gross celkem rok a půl, v říjnu roku 2003 ho převzal náměstek policejního prezidenta Jiří Macháně.
Jelikož pravidla pro takovéto speciální týmy jsou stejná, dá se předpokládat, pokud takovýto speciální tým, jehož jméno dosud není známo, právě vzniká, bude i v tomto případě postup stejný.
Psali jsme:
To, aby podobné skupiny vznikaly, umožnil přitom již v prosinci 1997 svým nařízením exministr vnitra Jindřich Vodička. Zrušil tím tak předchozí nařízení ještě z minulého režimu (v roce 1981), které činnost takovýchto týmů také upravovalo. Nařízení samozřejmě stanovuje i to, kdy a za jakých okolností tým zanikne. Ideálně by to mělo být poté, co splní cíl, pro který byl zřízen. Ukončení jeho činnosti však musí schválit jeho zřizovatel – tedy jak se zdá, v tomto případě by šlo o ministra vnitra Chovance.
U Mlýnu panovalo podezření, že jde o shromažďování údajů o opozici
Ačkoli tedy není možné získat oficiální potvrzení informace o zřízení nového speciálního týmu, čistě hypoteticky by v politických vodách jeho práce, stejně jako v minulosti, vyvolávala zřejmě řadu ostrých sporů. Jádrem negativních reakcí zůstával fakt o samotném zřízení a sestavení specialistů.
"Stanislav Gross jako ministr vnitra pomáhal přetvořit zastrašenou postkomunistickou policii a další složky Ministerstva vnitra, na uzavřený, na civilní společnosti nezávislý a neprůhledný svět, řídící se mimo zákonných a podzákonných předpisů svými vnitřními pravidly a zvykovým právem. V jeho hlubinách se tak mohla klidně jednou zrodit nezákonná a protiústavní provokace proti nepohodlnému špičkovému kolegovi, ale stejně tak dobře mohlo dojít k úniku citlivých informací a jejich využití k pokusu o odstranění vládce, jehož se nelze jiným způsobem zbavit,“ napsal k událostem kolem speciálního týmu Mlýn Zdeněk Jemelík ze spolku Šalamoun. Upozornil pak i na to, že se později může ukázat, že uveřejněním zprávy o existenci "Mlýnu“ dosáhli výsledku svého snažení určití lidé "zevnitř“, kteří měli zálusk na Grossovu hlavu.
Psali jsme:
"Zřízení speciálního policejního týmu přímo řízeného ministrem vnitra v době hlubokého míru, v zemi, kterou neotřásají nepokoje, je zcela neobvyklé. Plyne to i z toho, že žádný jiný ministr takový tým neřídil a Grossův nástupce se jej zbavil krátce po nástupu do úřadu. Jeho potřeba neplyne ze skutečnosti, že v něm společně působili příslušníci Policie ČR a Inspekce ministra vnitra (IMV), jak se tvrdí ve zprávě PIS. Smíšené týmy IMV a Policie ČR vznikaly i dříve, ale přesto nebyly řízeny ministry vnitra. Tady se zcela v rozporu s demokratickými principy výstavby státního aparátu ujal řízení policejního útvaru představitel politické sféry, čímž byla prolomena hráz nezávislosti mezi Policií ČR a politikou,“ upozorňoval před lety Jemelík veřejnost. Podal dokonce i trestní oznámení. Policejní tým "Mlýn“ totiž i podle Zdeňka Jemelíka zřejmě sbíral informace o osobách, proti kterým nebylo vedeno trestní řízení. A pokud se obstarávaly poznatky o probíhajících trestních řízeních proti zájmovým osobám, získávali členové onoho týmu možná prý informace, na které neměli právo.
To, že speciální tým mohl sloužit skutečně spíše k něčemu jinému než odhalení nezákonností, si přitom myslelo více lidí. "Byl kolem toho humbuk, protože se někteří domnívali, že tým má za úkol něco zcela jiného – možná mělo jít prý o tým na zjišťování údajů o opozičních politicích. Ale na druhou stranu je třeba říci, že takové věci se občas skutečně dělají, a zdaleka nejen v České republice. I v jiných vyspělých demokraciích. Obvykle je to provedeno ale tak, že ministr vnitra, spíše to ale bývá šéf tajné služby, pověří dva nebo tři lidi nějakým důvěrným úkolem,“ uvedla k Mlýnu v roce 2005 v Českém rozhlase také třeba komentátorka Petruška Šustrová.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
