Svědčí o tom současný spor o velvyslance mezi prezidentem Milošem Zemanem a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem, který začíná komplikovat práci české diplomacie. Spor o to, zda Livie Klausová bude velvyslankyní na Slovensku, blokuje jmenování velvyslanců, kteří už získali svolení hostitelské země.
Schwarzenberg: Zeman se pokouší zavádět nové móresy
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg prohlásil, že se Miloš Zeman „pokouší zavádět móresy přibližující se prezidentskému systému“. A okamžitě dodal, že „tudy cesta nevede“. Ale Pražský hrad využívá situace, že ústava je poměrně vágní, říká jen, že prezident jmenuje velvyslance. Nikde neuvádí, že je nemůže navrhovat, byť to jde proti stávajícím zvyklostem.
Profesor Pavlíček vysvětluje, že podle kompetenčního zákona otázky zahraniční politiky patří ministerstvu zahraničí. „Ale platí to, že prezident pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. To znamená, že je tady, stejně jako v jiných kontrasignovaných pravomocech, potřeba součinnosti vlády jako celku a prezidenta republiky. Ale zahraniční politiku určuje vláda, v personálních věcech je potřeba hledat konsensus mezi vládou a tím, kdo kandidáty navrhuje,“ vysvětlil ústavní právník.
Psali jsme:
Hynek Kmoníček vyrazil do boje proti ministrovi zahraničí
Prezidentův poradce Hynek Kmoníček v médiích o šéfech českých zastupitelských úřadů v zahraničí mluvil jako o „prezidentových velvyslancích“. „ Tak extrémně to nelze posuzovat, že by to byli velvyslanci hlavy státu. U nás neurčuje zahraniční politiku prezident, ale určuje ji vláda po dohodě s prezidentem. Jako prezident v parlamentní republice nemůže Miloš Zeman vyjadřovat svou politiku, ale měl by vyjadřovat politiku státu, o které rozhoduje vláda a kterou schvaluje parlament,“ zdůraznil profesor Pavlíček. Bohužel se tím prý neřídili ani bývalí prezidenti Václav Havel a Václav Klaus.
Prezident musí uplatňovat stejnou koncepci zahraniční politiky, jakou určí vláda
Prvnímu českému prezidentovi Havlovi právník zazlívá, že se v rozporu se stanoviskem vlády připojil k výzvě, pokud šlo o Irák. „Byl jsem přítomen tomu, kdy tehdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda toto výrazné vybočení kritizoval a prohlásil, že je v rozporu s činností vlády. A myslím, že otázky války a míru jsou mnohem závažnější než personální záležitosti postů velvyslanců. Už tehdy jsem upozorňoval, že není možné, aby hlava státu uplatňovala jinou koncepci v zahraniční politice, než má vláda,“ prohlásil odborník na ústavní právo. Ale dodává, že ani ministr zahraničí neurčuje politiku. Podle něj způsob, jakým prosadil ministr zahraničí uznání Kosova, podle něj neodpovídal tomu, že politiku určuje vláda.
Psali jsme:
Sílu hlavě státu dává přímá volba
Politologové jsou přesvědčeni, že Miloš Zeman chce vytvořit v politickém systému takovou atmosféru, která by umožnila zvýšit roli prezidenta. Souhlasí tak s názorem expředsedy ČSSD a expremiéra Vladimíra Špidly, který už před prezidentskou volbou upozorňoval, že Miloš Zeman má koncept přejít k prezidentskému nebo poloprezidentskému systému, pokud se stane hlavou státu. Podle profesora Pavlíčka se obsahově legitimita prezidenta republiky zvýšila díky přímé volbě. Tím argumentoval i Hynek Kmoníček, když v médiích prohlásil, že „prezident zvolený přímou volbou s počtem voličů značně přesahujícím voliče vládních stran je v takové váhové kategorii, že by se s ním mělo počítat“.
Občané chtěli silného prezidenta
Uznávaný právník se silnějším mandátem hlavy státu vyplývající z přímé volby souhlasí. „To je nepochybně pravda, stejně tak je pravda, že tu svou aktivnější roli současný prezident v předvolební kampani prezentoval, stejně jako současný ministr zahraničí prezentoval koncepci slabšího prezidenta. A při volbě získal většinu Zeman, který šel do střetu s programem silnějšího uplatňování svých pravomocí. Tento argument, že ho občané na tento program, který prezentoval, také volili, je silný,“ poukázal na tento fakt Pavlíček.
Psali jsme:
Je potřeba hledat koncensus
Kdyby zákonodárci chtěli zvýšit pravomoci přímo voleného prezidenta, tak by to jistě při změně Ústavy udělali, ale k takovému kroku nepřistoupili. „Pravomoci nikdy nejsou stanoveny pevně, záleží na dohodě, aby se řeklo, když se nedohodnou, tak má pravdu jeden. Je potřeba hledat koncensus. Je to věc celé vlády, nejen resortního ministra,“ řekl profesor Pavlíček k patové situaci kolem jmenování velvyslanců a upozornil tak na problém, že vláda nechala ministra zahraničí ve sporu s prezidentem ve štychu. „Kdyby vláda vyjádřila jednoznačné stanovisko, pokud jde o personální věci, bylo by to něco jiného, než když jde o stanovisko jednoho ministra.“
Takže není podle něj jasné, jestli Karel Schwarzenberg vyjadřuje stanovisko svého resortu, nebo celé vlády. A na to spoléhá i Pražský hrad. Současnou blokaci jmenování velvyslanců svalil Hynek Kmoníček na ministerstvo zahraničí, protože tam podle něj ještě nikomu „nedošlo“, že „velvyslanci prezidenta Zemana“ budou jiní než by byli velvyslanci „prezidenta Schwarzenberga“. A Kmoníček nepřímo vzkázal ministru zahraničí, že se bez jeho podpisu obejde, protože podepsat pověřovací listiny velvyslance, tedy Livie Klausové, může premiér.
Psali jsme:
Jmenování velvyslanců může spolupodepsat místo ministra premiér
Profesor Václav Pavlíček potvrzuje, že prezident nemůže jmenovat velvyslance bez kontrasignace, ale spolupodepsat jmenování šéfů českých zastupitelských úřadů v zahraničí může podepsat místo Karla Schwarzenberga premiér. „Ústava říká, že k platnosti rozhodnutí je nutný podpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády,“ upozornil ústavní právník. To by mohlo ovšem vyvolat další vážnou vládní krizi.
Někteří odborníci se obávají, že hlava státu nezůstane jen u snahy posílit své pravomoci v případě velvyslanců. Není prý vyloučeno, že se bude snažit posilovat vliv i v dalších oblastech, kde se dělí o zodpovědnost s vládou, třeba u sjednávání smluv, jmenování soudců nebo generálů. „Myslím, že návrhy by měly jít z vlády, ale to neznamená, že prezident má být jen tím, kdo by jen jmenoval,“ dodává Pavlíček.
Bude záležet na tom, kam až vláda dovolí prezidentovi zajít
Politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Tomáš Lebeda už ve volební kampani před přímou volbou prezidenta ParlamentnímListům.cz řekl, že pokud dodrží Zeman svou vizi, že chce být aktivistickým prezidentem, který si chce část výkonných pravomocí přetáhnout na svou stranu, bude to znamenat narušení dosavadního fungování parlamentního režimu.
Ale u pravicové vlády vidí nebezpečí tohoto střetu menší než u vlády ČSSD, která může přijít po příštích sněmovních volbách. Profesor Pavlíček je přesvědčen, že bude záležet na tom, kam až vláda dovolí prezidentovi zajít. S tím souhlasí i politoložka Vysoké školy ekonomické Vladimíra Dvořáková. „Prezident se bude chovat podle toho, co mu společnost a politická elita dovolí,“ je přesvědčena. Dnes podle ní překročení pravomocí prezidenta nekritizuje ten, kdo na tom zrovna v tu chvíli profituje, což narušuje vztah k právu a dodržování jakýchkoli pravidel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Libuše Frantová
