Ti všichni společně varují, že se změnami bude úspěšnost vymahatelnosti dluhů výrazně nižší, než dosud. A to se prý nakonec s velkou pravděpodobností odrazí na cenách služeb, jež nabízejí firmy, které se s dluhy zákazníků potýkají nejčastěji. Možné tak prý je, že se zvednou ceny jízdného v MHD (pokuty za černé jízdy jsou často předmětem vymáhání), bankovní služby či třeba služby telefonních operátorů. Tedy alespoň podle těch, kterým jako byznys slouží právě pohledávky. Ne všichni se však s jejich argumenty ztotožňují – třeba jen proto, že služby mobilních operátorů či bankovní služby máme již nyní jedny z nejdražších v Evropě. To je však otázkou další diskuse, jednání a vývoje.
„Stalo se tradicí, že politici mají tendence k populistickým krokům. Svá rozhodnutí zdůvodňují veřejnými průzkumy, rozhodují dle hlasu ulice, na dopady svého jednání však často nepomýšlí. Jak jinak si lze vysvětlit kroky, které se v posledních několika měsících odehrávají na poli práva věřitelů, uplatňovat nároky na plnění dlužníků soudní cestou?“ ptá se Jakub Zakrzecki, právník z advokátní kanceláře Michala Bendy, která se mimo jiné zabývá i vymáháním pohledávek a dluhů.
Aktuální problém, který může vše výrazně zvrátit, je podle něj hned v několika oblastech. Například ve vyšších soudních poplatcích. „Od září 2011 došlo k razantnímu zvýšení soudních poplatků, které na začátku, tj. při podání žaloby hradí věřitel, nakonec však zaplatí dlužník. Tedy, pokud zaplatí. S ohledem na stále klesající efektivitu soudního a exekučního vymáhání lze soudní poplatek považovat pouze za náklad věřitele a příjem státního rozpočtu,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz právník Zakrzecki.
Psali jsme:
A jmenoval i další negativa, která s sebou mohou v blízké budoucnosti vymáhání dluhů přinášet. Mezi nimi jsou i neuznávané rozhodčí nálezy. I když se prý nejedná o fatální zásah, vývoj judikatury a právních názorů v ČR tak podle právníka směřuje k nemožnosti uzavírat rozhodčí doložky ve spotřebitelských sporech. A ani využívat je v těchto věcech rozhodčího řízení, které by mohlo odbřemenit soudy.
„Věřitelům zde chybí právní jistota a předvídatelnost rozhodnutí soudů, proto se směrem k rozhodčímu řízení nevydávají,“ popsal další právník Peter Beňo současnou praxi. Neprůhledné je pak podle něj prý i rozhodování okresních soudů při nařizování exekucí, protože někteří soudci odmítají na základě rozhodčích nálezů ve spotřebitelských, často bagatelních sporech na základě rozhodčích nálezů exekuci nařídit.
Psali jsme:
„To je hlavně pro věřitele využívající rozhodčí doložky špatná zpráva. Existují sice silné argumenty, proč ve spotřebitelských sporech rozhodčí řízení není vhodné využít, nicméně v případě kvalitní zákonné úpravy rozhodčího řízení se jedná o moderní druh řízení, které má jednoznačný účinek – snížení množství soudní agendy a zrychlení celé dnes zablokované justice,“ dodal ještě Peter Beňo.
SLEDUJEME téma: Exekuce
Sníží se i náklady právního zastoupení
Aby toho nebylo málo, chystá se také novelizace vyhlášky určující výši nákladů řízení, do nichž patří vedle soudních poplatků i náklady právního zastoupení věřitele při zastoupení advokátem. Vymožené náklady řízení jsou potom příjmem věřitele, nikoliv advokáta, jak je prý často chybně interpretováno. „Je třeba si uvědomit, že snížením náhrady za odměnu advokáta dle vyhlášky 484/2000 Sb. budou nejvíce poškozeni věřitelé, kteří se snaží vymoci své pohledávky. Soudem přiznaná náhrada totiž přísluší právě věřitelům a má sloužit na alespoň částečné pokrytí výdajů žalobce za advokáta. Nutno dodat, že v případě déle trvajícího sporu jsou faktické výdaje žalobců na advokáta vždy vyšší, než přiznaná náhrada,“ potvrzuje ParlamentnímListům.cz zapeklitou situaci pro skupinu lidí pražský advokát Aleš Jirásek. Dojde-li prý tedy skutečně ke snížení nákladů právního zastoupení, stane se pro věřitele ekonomicky nezajímavé nízké pohledávky vymáhat soudní cestou.
Psali jsme:
„Jednoduše - proč bude banka, pojišťovna či jiný subjekt žalovat pohledávky, když hned na začátku vynaloží obrovské náklady, které se jí nikdy nevrátí? Pokud u nízkých pohledávek skončí soudní a exekuční inkaso, ještě dramatičtěji naroste počet dlužníků. Proč by taky platili, nebudou už dostatečně motivováni,“ řekl ParlamentnímListům.cz Jakub Zakrzecki.
Soumrak pro věřitele a jejich naděje na získání peněz zpět?
Podle právníků, vymahačů (pracovníků inkasních agentur) i exekutorů se proto kvůli všem výše uvedeným důvodům v tuto chvíli dá hovořit skutečně o zásadním oslabení pozice věřitelů hlavně u nízkých pohledávek. Obávají se, zda nemůže být někde v pozadí záměr zhoršit platební morálku. „Nebo se jedná skutečně o populismus a politici se připravují na volby? Začínám se totiž operavdu bát sloganu: Co neplatič, to volič,“ pokračoval ve svém pohledu na změny právník Zakrzecki.
Pozor, zaplatí to pak všichni…?
A dál se ptá, zda se zajímá například ministerstvo financí o vliv na příjmy státního rozpočtu? Kroky ministerstva spravedlnosti totiž prý podle Zakrzeckiho dotlačí věřitele do pozice, kdy nebudou své pohledávky soudně vymáhat a sníženou vymahatelnost nízkých dluhů budou nuceni promítnout do cen svých produktů a služeb. „Uvědomme si, že se tak vracíme do socialismu - zaplatíme to pak všichni. I ti, kdo nic nedluží,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz právník Zakrzecki.
|
Vzorový příklad pohledávky a toho, kolik dlužník nyní platí (u dluhu do 1000 korun) Inkasní společnosti si účtují: - úroky z prodlení dle délky prodlení soudní inkaso: - podání žaloby elektronicky 800 korun - přísudek advokáta v soudním řízení minimálně 4 500 korun - režijní paušál 300 korun (účtuje se dvakrát) 600 korun exekuční inkaso: - přísudek advokáta v exekučním řízení 2 250 korun - 2x režijní paušál 300 korun 600 korun - náklady exekuce a odměna exekutora minimálně 6 500 korun Celkem včetně 20 % DPH: minimálně (!) 19 300 korun (Zdroj: M.B.A. Finance) |
Průzkum veřejného mínění: Češi nechtějí doplácet na neplatiče
Změny navrhované ministerstvem spravedlnosti vybudily k aktivitám celou řadu firem i osob, angažovaných ve vymáhání pohledávek. Dokonce byl na toto téma zpracován i průzkum veřejného mínění společností Mediaresearch. Vyplynulo z něj, že až 79 procent dotázaných odmítá v případě zvýšení počtu neplatičů doplácet na ty, kteří neplní své závazky. Průzkum byl exkluzivně zpracován pro inkasní společnost M.B.A. Finance.
Psali jsme:
K růstu počtu dlužníků přitom prý může dojít velmi rychle. I firma M.B.A. Finance totiž také varuje, že připravované snížení nákladů právního zastoupení věřitele u bagatelních pohledávek oslabí pozici věřitele a povede k rezignaci na soudní vymáhání nízkých pohledávek, potažmo ke ztrátě motivace dlužníků pohledávky platit. „Zhoršená efektivita inkasa pohledávek pak může vyústit i ve zvýšení cen produktů a služeb, jež tito věřitelé poskytují,“ potvrdila pro ParlamentníListy.cz mluvčí M.B.A. finace Jana Tatýrková.
Z průzkumu pak dále vyplynulo to, že pro 18 procent dotazovaných je prý připravovaná změna spíše nepřijatelná.
I když – jak se zdá – udělalo ministerstvo spravedlnosti vycházející z jistého precedentního rozsudku Ústavního soudu na počátku tohoto roku – hodně vrásek těm, pro které jsou dluhy obchodem a obživou - se snížením nákladů právního zastoupení věřitele u pohledávek do 1000 korun většina z těch, které ParlamentníListy.cz oslovily (a zabývají se vymáháním dluhů), prý souhlasí.
Psali jsme:
„V souvislosti s připravovanou vyhláškou opravdu souhlasíme se snížením nákladů právního zastoupení věřitele u dluhů do 1000 korun. U pohledávek nad 1000 korun však může snížení nákladů právního zastoupení věřitele způsobit růst počtu dlužníků a z toho pramenící zvýšení cen produktů a služeb věřitelů,“ zopakoval redakci ale jednotný postoj i Kamil Kavka, jednatel jedné z inkasních společností.
Bleskový průzkum ještě ukázal postoj Čechů v tom, že si všichni – tedy 100 % dotázaných - myslí, že je správné dluhy platit.
Výzkum se uskutečnil ve dnech 19. – 20. ledna 2012 technikou jednotného dotazníku prostřednictvím internetového sběru. Výběrový vzorek představoval reprezentativní vzorek populace ČR starší 18 let. Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 504 respondentů. Respondenti byli vybráni na základě kvótního výběru - podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
