Byl to právě Erik Best, který už pět dní před druhým kolem voleb prezidenta jasně řekl, že Karel Schwarzenberg udělal v kampani tak velkou chybu, že má volby prohrané. Teď doplňuje, že vzhledem k rozdílu téměř deseti procent by kníže volby prohrál možná i bez oné chyby.
Onou chybou je myšlena zmínka o neplatnosti Benešových dekretů a další již známé výroky typu, že prezident Beneš by s vládou za odsun Němců dnes stanul před soudem pro válečné zločince.
Schwarzenberg by prý prohrál tak jako tak
„Benešovy dekrety určitě hrály svoji roli, ale stejně by asi Schwarzenberg prohrál i bez toho. Jen rozdíl mezi oběma kandidáty by byl menší. On měl i další hendikepy. Ale tohle byla poslední věc, která způsobila ten skoro desetiprocentní rozdíl,“ míní novinář Best.
Sotva však bylo po volbách, Schwarzenberg se stáhnul a na scénu opět nastoupil Miroslav Kalousek. A to s prohlášením, že by kníže ještě mohl být premiérem. Druhý den následovala ostrá slova vůči ODS, že je nutné schválit fiskální pakt (o tom více ZDE).
„Jeho postup je těžko pochopitelný, protože třeba podle mě málo kdo ví, co je fiskální pakt. Podpora Evropské unie tu opadává, v tom je prezident Klaus úspěšný a průzkumy ukazují, že lidé se od EU odklánějí a to zvláště od eura. U toho Kalouskova plánu vidím trochu jiný důvod, on chce samozřejmě rychle využít Schwarzenbergovu popularitu, jenže ta se ještě rychleji ztratí,“ upozorňuje Erik Best.
Na scéně je opět Kalousek a popularita knížete mizí
Okamžikem, kdy přestane za TOP 09 výrazněji mluvit Schwarzenberg a přejde to zase na ministra Kalouska, bude strana podle Bestových slov ztrácet. „Ministr financí se ale podle mě chce zavděčit sociální demokracii a chce si zachovat kontrolu nad rozpočtem. Bez ohledu na to, jak dopadnou příští volby, chce on být ten, kdo bude mít na starosti rozpočet. Nejlépe samozřejmě jako ministr financí, ale pokud by to nešlo, může být jako opoziční politik předsedou rozpočtového výboru ve sněmovně,“ zmiňuje pro ParlamentníListy.cz jeden ze scénářů, který by prý mohl nastat.
Psali jsme:
„Teď třeba skoro nikdo neví, kdo rozpočtovému výboru šéfuje, je to pan Suchánek z ODS, ale nikdo to neví. Když ale byl tím předsedou Kalousek, každý to věděl a byl to on, kdo určoval, jak se budou z rozpočtu utrácet peníze. V tom proto vidím jeho primární cíl – zůstat u kormidla a určovat rozpočet,“ říká americký novinář bez obalu.
Ač mnozí mluvili o tom, že se předvolební kampaní značně vyostřená společenská atmosféra po volbách uklidní, opak byl pravdou. Mnozí skalní příznivci Karla Schwarzenberga neunesli jeho prohru a začali dokonce organizovat petice a výzvy ve stylu „Zeman není můj prezident“. Jde především o různé umělce a obecně názorové stoupence Václava Havla. Čekali snad vítězstvím knížete návrat do „havlovských“ pozic? I na to Erik Best reaguje.
Viděli možnost zmrtvýchvstání Havlovy politiky?
„Řekl bych, že oni ty pozice více méně už ztratili díky tomu, že byl Klaus deset let prezidentem, takže o tolik nepřišli. Myslím si ale, že evidentně chtějí pokračovat v agresivní politice. Já si nakonec myslím, že by z jejich strany bylo chytřejší kritizovat Zemana ne za to, co udělal v minulosti nebo kdo ho obklopuje, ale konkrétně za činy. Pokud to budou dělat, bude to lepší pro ně. Jinak bude totiž Zeman moct jednoduše říct, že oni jsou ti, kteří rozdělují společnost a ne on,“ sděluje americký novinář a důkladný pozorovatel českého politického dění.
Dalo by se to podle něho říct i obráceně, že řada těchto umělců, disidentů a dalších si myslela, že Schwarzenbergovým vítězstvím ty ztracené pozice zase dobudou. „Považuji to ale za falešné. Trvalo to asi 48 hodin, Schwarzenberg zmizel ze scény a najednou se zase ukázal Kalousek a ten se jen těžko dá považovat za obdivovatele Havlovy politiky,“ říká Best.
Nový prezident Miloš Zeman nastoupí do úřadu 8. března. Václav Klaus, dosavadní hlava státu, na Hradě končí o den dříve. Dá se už dnes říci, kde můžeme nynějšího prezidenta Klause očekávat za rok, za dva?
Europarlament, premiérské křeslo, institut…
Podle Besta se nabízí možnost, že byse stal řadovým europoslancem. „Na to, aby se stal komisařem, by musel mít souhlas Bruselu a to je vyloučené. Další možností by bylo premiérské křeslo, do kterého by ho Zeman mohl jmenovat. To vidím jako velmi riskantní, zvlášť kdyby využil toho článku 62 (právní experti vedou debatu, zda podle tohoto článku ústavy může prezident premiéra odvolat na základě vlastní vůle – pozn. red.), to by mohlo vyvolat velkou ústavní krizi,“ varuje.
„Může ale být velmi aktivní v tom svém institutu a mohlo by to být trochu podobné, jako když předsedal sněmovně. Tedy byla to vlastně méně významná pozice, ale on z ní udělal velmi významnou. Obecně však nevidím důvod, proč by Zeman měl chtít, aby Klaus hrál nějakou velkou roli. Když byl sám přes deset let na Vysočině, prezident Klaus ho také nepovolal do Prahy. I když teď ta situace nebude samozřejmě zcela stejná,“ dodává závěrem pro server ParlamentníchListů.cz Erik Best.
Psali jsme:
autor: Radim Panenka
