Statistický úřad Evropské unie pravidelně zveřejňuje výsledky výzkumů, které zjišťují, jak to v jednotlivých zemích vypadá s věkovou diskriminací. Česku patří pravidelně první nebo jedna z prvních příček. „U nás je diskriminace, respektive ageistické chování, rozšířená do mnoha podoblastí života. Je to celý vějíř od těch nejznámějších a nejlépe zdokumentovaných na pracovním trhu, přes diskriminaci v obchodech a službách až po extrémní projevy jako je týrání a zneužívání, ať už fyzické či finanční,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lucie Vidovićová.
Když vidím, jak žijí čeští senioři...Anketa
Socioložka z brněnské Masarykovy univerzity, která se specializuje na sociologii stárnutí, uvádí, že v zatím posledním výzkumu se s týmem zaměřila na věkovou diskriminaci v bydlení. „Lidé hovoří o nekalých praktikách majitelů domů, kteří se je snaží vystrnadit z bytu, o nátlacích realitních kanceláří, aby prodali své byty či domy a podobně. Takže těch projevů je hodně,“ upozorňuje Lucie Vidovićová.
Seniorovi z pěvecké soutěže vtiskl porotce do dlaně tisícovku
Možná ještě více než věková diskriminace jsou u většiny společnosti s představou života seniorů spojeny nuzné životní podmínky. Asi každý aspoň někdy v obchodě zažil důchodce, jak si přepočítává peníze a přitom zvažuje, co si ještě může dovolit a co už ne. Ještě horší zkušenost připomíná předseda Rady seniorů ČR. „Když vidím lidi v důchodovém věku vybírat popelnice, tak mi je tedy zle, to je strašné,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Pernes.
Psali jsme:
V takovýchto chvílích reagují lidé všelijak, ať už soucitem nebo naopak nezájmem. „Vybavuje se mi scéna z jedné starší zpěvácké talentové soutěže, kde se zúčastnil nějaký starý pán z domova důchodců. Sice nedostal potřebnou podporu pro postup do dalšího kola, ale za přítomnosti televizních kamer se za ním rozběhl jeden z porotců a vtiskl mu do dlaně tisícikorunu,“ vzpomíná Lucie Vidovićová na málo obvyklý projev solidarity.
Soucit, sebelítost, ale i snaha nepřemýšlet o vlastním stárnutí
Tehdy šlo o konkrétní pomoc konkrétnímu člověku v konkrétní situaci, pravda za ne zcela standardních podmínek. „Každopádně se v reakcích lidí budou objevovat různé varianty – soucit, soucit korunovaný pomocí, sebelítost v důsledku uvědomění si obav z vlastního stárnutí, nebo jen snaha před nepříjemnými obrázky a pocity alespon na nějakou dobu uniknout a o vlastním stárnutí nepřemýšlet. Reakce jsou velmi individuální, podmíněné naturelem každého člověka,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz Lucie Vidovićová, jak lidé na projevy chudoby reagují.
Socioložka z brněnské Masarykovy univerzity však upozorňuje, že důchodci jsou statisticky až třetí nejohroženější skupinou populace z hlediska příjmové chudoby, která v Česku doléhá přibližně na milion osob. „Neuspokojivé životní podmínky důchodců jsou jakousi ikonou problémů dnešní společnosti obecně. Jakýsi pocit nelegitimity jejich postavení je zde nejlépe viditelný,“ míní Lucie Vidovićová. Šetření Eurostatu ukázalo, že hůře než důchodci jsou na tom nezaměstnaní a domácnosti jednotlivců s nezaopatřeným dítětem.
Tváří v tvář životním příběhům seniorů
To, že se často mluví o neuspokojivých životních podmínkách důchodců, může přemýšlivým lidem pomoci uspořádat si priority. „Nejedná se tu jen o finance, ale investice do vztahů, do kvality života, do vlastní pohody a pokoje. To je to, co se určitě dlouhodobě vyplatí a jehož důležitost by si člověk měl uvědomit právě tváří v tvář životním příběhům dnešních seniorů,“ domnívá se expertka na sociologii stárnutí.
Před dvěma měsíci se rozbouřila obrovská diskuse poté, co zpravodajka k zákonu o pomalejší valorizaci důchodů Gabriela Pecková z TOP 09 před poslanci prohlásila: „Ať se nám to líbí, nebo ne, úsporná opatření pocítí v tomto případě ve svých peněženkách senioři, ale oni se tomu přizpůsobí. Já to vím, protože s nimi pracuji celý život. Mnozí se narodili za války a svůj život prožili v režimu, který jim žádné extra zbohatnutí nedovolil.“
Úplné převracení toho, co poslankyně řekla
„Nedávno jsem někde zahlédla pobouřenou reakci na ten proslov, v němž poslankyně hovořila ve smyslu, že senioři dokážou vyžít s méně penězi, ale chybí jim úcta společnosti. Pominu-li, že jsou to dvě dost spojené nádoby, tak s ní plně souhlasím, a ty pobouřené reakce na její slova nechápu. Bylo to úplné převracení toho, co ona řekla,“ tvrdí pro ParlamentníListy.cz Lucie Vidovićová.
Socioložce z brněnské Masarykovy univerzity vadí, že se nehledají rezervy jinde na „zbytnostech“ a především, že se nepracuje na správném hospodaření. „Ale upřímně – opouští mě naděje, že jsou takové věci ještě možné, dosažitelné. Ale s tou úctou to je individuální záležitost a každý může začít u sebe. Nic to nestojí, třeba začít zdravit starou osamocenou sousedku,“ poznamenává Lucie Vidovićová.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
