"Tenkrát jsem poukazoval na to, že politická moc nemůže ovlivňovat tu soudní. A taky jsem se tím řídil. Dokonce jsem zavřel v Budějovicích celé oddělení hospodářské kriminality. Zavolal mi tehdejší vedoucí krajský tajemník Slavík a vytkl, že nahrávám třídnímu nepříteli. Řekl jsem mu, že už Lenin napsal svému ministru spravedlnosti dopis, v němž říká: Co je to za stranu, která se zastává vlastních darebáků. Soudruh Slavík práskl telefonem a už mě nezval na prvomájovou tribunu," vzpomíná v rozhovoru pro server Idnes.cz Kříženecký.
Před deseti lety byl za stranu KSČM navržen na prezidenta, i když prý sám věděl, že nemůže uspět. Právě členství v KSČ mu po revoluci zabránilo dostat post nejvyšší a to být soudcem Nejvyššího soudu, nakonec se tak stal pouze hlavním vojenským prokurátorem. Dvakrát v roli vojenského prokurátora navrhl trest smrti, jeden z nich byl nakonec vykonán. "Tehdy v roce 1977 opilý podporučík začal ze samopalu střílet do sedmnácti lidí, jednoho zabil a dalšího odstřelil jako psa z bezprostřední blízkosti," vysvětluje důvod, proč byl pro trest smrti, i když není jeho zastáncem.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.


